Mobilní internet v ČR: srovnání technologií

Vyznejte se v českém mobilnim internetu. Čtyři operátoři, několik technologií, nespočet tarifů, různé pokrytí, rychlost, stabilita...
Kapitoly článku

Otestovali jsme všechny v ČR dostupné technologie pro mobilní připojení k internetu. Ještě než se dostaneme k jejich objektivnímu i subjektivnímu zhodnocení, podíváme se na problematiku v teoretické rovině. 

Od NMT cesta dlouhá

Přestože digitální přenos dat v jistém slova smyslu nabízela již síť NMT, z ryze praktického hlediska se historie mobilních datových přenosů začíná psát až s příchodem systému GSM. Jednotky kilobitů za vteřinu, časová tarifikace a neefektivní okruhové spojování, to jsou nelichotivé vlastnosti metody CSD. HSCSD (High Speed Circuit Switched Data) pak smázlo pouze první nevýhodu, v souvislosti s přenosovou rychlostí se začalo hovořit o desítkách kilobitů za vteřinu. Výraznou inovaci přineslo GPRS: ryze paketový přenos dat, šetrný k prostředkům mobilní sítě a v některých případech i peněžence uživatelů. Už se neplatilo za dobu připojení, ale za objem přenesených dat. Nástavba EDGE, s teoretickým trojnásobkem přenosové rychlosti, láká rychlostmi přesahujícími hranici sta kilobitů za sekundu. Moderním službám internetu však takové rychlosti zdaleka nestačí a proto přichází ke slovu mobilní datové přenosy v sítích třetí generace. Zároveň se ukázalo sdílení hlasové sítě s datovou jako limitní a proto začaly vznikat ryze datové mobilní sítě.

Pod pojmem 3G síť si většina českých uživatelů představí především UMTS operátora O2. Až na Vodafone však síť třetí generace provozují všichni zbylí operátoři, někteří dokonce pod více technologiemi. Zapůjčili jsme datové karty všech operátorů a provedli podrobná měření. Než vám ale prozradíme, která síť a služba protáhne data nejrychleji, podíváme se na jednotlivé technologie z teoretické stránky.

Klepněte pro větší obrázek 
Schéma rozdělení technologií pro mobilní přenos dat

Pozn: Internet 4G od T-Mobile skrývá technologii generace třetí, konkrétně UMTS TDD. Jednotlivé směry komunikace tedy neprobíhají na oddělených frekvencích, ale na frekvenci jedné. Směry přenosu se přitom mění v přesných časových úsecích - timeslotech. UMTS provozované O2 bývá často označováno jako UMTS FDD, Internet 4G pak jako UMTS TDD. Pro lepší rozlišení a čitelnost obou služeb ale budeme využívat pojmy UMTS a Internet 4G.

O2: UMTS, HSDPA a CDMA

Právě O2 provozuje na území české republiky hned dvě technologicky odlišné sítě třetí generace: hlasově/datovou síť UMTS s datovou nadstavbou HSDPA a ryze datovou síť CDMA 1x EV-DO. V čem se liší, jaké mají výhody a nevýhody?

TIP: skvělou interaktivní mapu pokrytí O2 (pocházejí z ní i následující screenshoty) najdete zde

Síť UMTS má jednu ohromnou globální výhodu, a to podporu všech světových výrobců mobilních telefonů. Podpora 3G se stává samozřejmostí i u levnějších přístrojů. V naší zemi se však k této síti přihlásíte pouze v Praze, Brně a Karlových Varech. A co je nejhorší, zatím to nevypadá na nějakou závratnou expanzi, stavba základnových stanic s UMTS je velmi drahou záležitostí. Vzhledem k vysoké využívané frekvenci (pásmo okolo 2100 MHz) pokryje základnová stanice mnohem menší území ve srovnání s GSM (pásma 1800 a 900 MHz). Svůj význam také mělo poměrně chladné přijetí nových služeb (typicky videohovorů) veřejností, datový provoz narůstá jen velmi pomalu.

Teoretická maximální rychlost datových přenosů v síti UMTS činí 384 kbit/s, tedy zlomek ve srovnání s ryze datovými sítěmi a ne o mnoho víc, než kolik teoreticky zvládne EDGE. Z části za to mohou právě hlasové hovory vyžadující na rozdíl od přenosu dat vysokou dostupnost a kvalitu služby. Řešení nízké rychlosti přináší právě technologie HSDPA zvyšující rychlost downloadu až na teoretické maximum 14,4 Mbit/s (u nás zatím maximálně 1,8 Mbit/s).

TIP: o tom jak to s HSDPA a rychlými daty vypadá v okolní Evropě si přečtěte ve článku Sítě 3G a rychlá data: Evropa inovuje, u nás se mlčí

Ke zvýšení rychlosti přenosu dat a snížení doby odezvy došlo v důsledku několika změn v rádiové přístupové síti. Základnová stanice přebírá některé funkce nadřazeného prvku sítě, například kontrolu integrity přenášených dat. Základnová stanice tak musí být vybavena výkonnějším obslužným hardware, anténní systém je sdílen s technologií UMTS. HSDPA pro zvýšení přenosových rychlostí vyžaduje vyšší odstup signálu od šumu, proto je tato technologie k dispozici na ještě menším území, nežli UMTS, což je hezky patrné z mapy pokrytí operátora.

UMTS oázy v české datové poušti:

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Brno, Karlovy Vary a Praha: UMTS hlas
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Brno, Karlovy Vary a Praha: o poznání řidší pokrytí pro data UMTS/HSDPA

Takřka všechny přístroje s podporou UMTS a HSDPA nabízí i EDGE a GPRS. Podle dostupnosti technologií v daném místě pak automaticky volí vždy ten nejrychlejší způsob připojení. Není-li tedy k dispozici HSDPA, budou data přenášena přes UMTS. Mimo tuto síť se přístroj pokusí připojit k EDGE a jako nouzové řešení poslouží všudypřítomné GPRS.

CDMA spustil v té době ještě Eurotel jako úplně první 3G síť v ČR. Operátor využívá technologii CDMA2000 1xEV-DO, a to ve frekvenčním pásmu okolo 450 MHz. Z nízké frekvence vyplývá několik klíčových vlastností. Dosah základnové stanice činí až 30 km, signál se lépe „ohýbá“ přes nerovnosti a tím pokryje i hůře dostupná místa. Stačí se podívat na mapu pokrytí, O2 se v současné době chlubí až 80ti procentním pokrytím populace (pozor, nikoli území). CDMA tak lze chytit například na chalupě v Horní Dolní, kde lišky dávají dobrou noc.

Díky nízké frekvenci sice základnová stanice obsáhne větší území, jednotlivé sektory však pokrývají více uživatelů, mezi které se dělí celková přenosová rychlost. O2 se chlubí podporou rychlé revize A (Rev.A) zvyšující maximální přenosovou rychlost z 2,45 (Rev.0, o které jsme mluvili dosud) na 3,1 Mbit/s. O2 se kupodivu nebojí ve své mapě pokrytí prozradit, že revizí zatím prošly jen některé základnové stanice sítě.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Na prvním obrázku je starší CDMA (EVDO Rev.0), na druhém urychlené CDMA (EVDO Rev.A)

Mezi další nevýhody nízké frekvence patří vyšší požadovaný vysílací výkon, což ze strany uživatele klade nároky na zdroj notebooku či baterie modemu. Větší vlnová délka také vyžaduje rozměrnější anténu, především v místech s horším signálem. Dříve byl také problém s konvergencí služeb, kdy CDMA modem nepodporoval GPRS či EDGE. V místech bez pokrytí CDMA, a stále jich není málo, zůstal uživatel bez jakéhokoli připojení. V současné době jsou však již k dispozici modemy zvládající jak UMTS/HSDPA, EDGE/GPRS, tak i CDMA. Například námi testovaný a výborný Anydata ADU-630WH.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
GPRS je všude kde je běžný GSM signál, zato na EDGE se u O2 moc nehraje

O2 právě před několika dny uvedl zcela nové datové tarify, o kterých jsme vás již informovali. Společným znakem je sice nízký měsíční paušál, avšak také poměrně vysoké FUP limity a silné restrikce při jejich porušení. V rámci technologie CDMA pak měsíční paušál startuje na částce 475 Kč.

Témata článku: , , , , , , , , , Nejrychlejší způsob, Horní Dolní, Kvalitní příjem, MOBI, Třetí generace, IZS, Speed circuit, Mobil, HSCSD, Vlnová délka, Rozumné řešení,