Displej: otevřete okno do duše mobilu

Budoucnost je v OLED

Jednou z nejmladších displejových technologií je OLED (Organic Light Emiting Diode). Takový displej je tvořen mřížkou miniaturních LED diod, přičemž jeden OLED pixel obsahuje tři mikrodiody: červenou, zelenou a modrou (RGB). Speciálně vyrobené diody jsou charakteristické tím, že v nich nesvítí plyn, ale pevná látka. Displej je velmi tenký a nepotřebuje podpůrné externí podsvícení, protože každý bod září samostatně pomocí miniaturních diod.

 
Samsung E700 a jeho vnější OLED displej: 256 barev a rozlišení 64 × 96 pixelů

Další předností technologie OLED jsou velké pozorovací úhly, vysoká svítivost a nízká spotřeba energie. Nevýhodou je zatím komplikovaná, finančně náročná výroba a velká poruchovost. OLED displeje byly zpočátku využívané jen jako informační displeje některých véčkových modelů, jako napríklad Samsung E700. Dnes se však začínají prosazovat i jako hlavní zobrazovací jednotky, dobrým příkladem je Nokia N85 nebo Nokia 8800 Carbon Arte.

 
Nokia N85: první model finské značky s OLED displejem

Dotýkat se je lidské

Dotykové displeje jsou samostatnou kapitolou. Oproti konvenčním displejům je tu hlavní rozdíl v tom, že displej slouží k ovládání zařízení. Dotykové zobrazovací jednotky se prosadily především mezi komunikátory s operačním systémem. Vůbec první dotykový smartphone představila firma IBM v roce 1994...

IBM Simon: v roce 1994 byl představen první mobil s dotykovým displejem

V začátcích se používaly monochromatické dotykové displeje. Například Sagem WA3050, dotykový smartphone z roku 2001, který měl rozlišení displeje 240 × 320 obrazových bodů (ano, známé QVGA) a dokázal zobrazit 16 stupňů šedé.

Sagem WA3050: v roce 2001 přišel s rozlišením, se kterým si i ty nejlepší multimediální komunikátory vystačily až do roku 2008

  
V roce 2002 představený Sony Ericsson P800 fungoval na platformě Symbian UIQ. Jeho barevný dotykový TFT displej měl rozlišení 208 × 320 bodů a dokázal zobrazit 4 096 barev

 
Ne vždy však šlo jen „chytré telefony“, v roce 2004 byl na trh uveden Philips 755. Na pohled vypadá jako klasický, pouze klávesnicí ovládaný telefon, ale i on má dotykový displej. Jeho rozlišení je pouze 120 × 160 bodů, využívá aktivní technologii TFT a dokáže zobrazit 65 tisíc barev

 
V současnosti zažívá ovládání dotykem velký boom a může za to především Apple iPhone, který ovlivnil nejen uživatele, ale i mnohé výrobce

Jak funguje dotykové ovládání

Nejčastější principy fungování dotykových displejů jsou: rezistivní, kapacitní, infračervený a ultrazvukový s povrchovou vlnou.

• Rezistivní technologie:
  na povrchu displeje se nachází pružná membrána, která je zevnitř pokrytá velmi tenkou kovovou vrstvou. Pod membránou je další vodivá vrstva, která je pevná. Mezi vrstvami se nachází velmi tenká vzduchová mezera vymezená podpěrami, které od sebe obě vodivé vrstvy izolují. Při dotyku se horní vrstva mírně prohne, dotkne se té spodní a v daném místě začne procházet elektrický proud. Na základě analýzy velikosti proudů pak vyhodnocovací jednotka vypočítá polohu bodu dotyku. Ovládat displej vybavený touto technologií je možné prakticky čímkoliv – typicky je to stylus, ale může to být třeba i prst v rukavici (pak už ale obyčejně narazíme na velikost ovládacích prvků uživatelského prostředí).
• Kapacitní dotykové displeje:
  funkčnost takového displeje je založená na vodivosti lidského těla. Povrch displeje je pokrytý vodivou vrstvou. Při dotyku prstem ruky vznikne mezi okraji displeje a vodivou rukou kapacita, přes kterou se uzavře elektrický obvod. Kontroler potom analýzou vzniklých kapacit přesně určí polohu prstu. Výhodou použití této technologie je vysoká mechanická odolnost displeje, nevýhodou je, že na ovládání musí být použit elektricky vodivý předmět.
• Dotykové displeje s infračerveným zářením:
  tento princip je ve své podstatě velmi jednoduchý. Systém je tvořený hustou sítí infračervených paprsků, které se vsunutím jakéhokoliv předmětu na snadno určitelném místě přeruší. Výhodou v tomto případě je, že se dotekovost dá přidáním rámu dodat i starému CRT monitoru, pro kapesní zařízení se ale příliš nehodí.
• Displej s povrchovou akustickou vlnou:
  pro tyto displeje se používá označení SAW (Surface Acoustic Wave). V rozích pevné průsvitné vrstvy nad displejem jsou umístěné vysílače a přijímače signálu, který se šíří po ploše displeje. Vložením předmětu do vlnového pole se šíření vĺn změní a řídící jednotka podle vyslaných a přijatých signálů vyhodnotí polohu vložené překážky. Při tomto principu ovládání je velikou nevýhodou citlivost na nečistoty. Tyto displeje fungují jako takový miniaturní radar.

Poslední dobou se výrobci snaží prosadit hlavně intuitivní a jednoduché ovládání prstem (protože ten je vždy po ruce). Ikony jsou dostatečně velké, aby se daly aktivovat i poměrně velkým bříškem palce. Na displeji jsou vždy jen ty správné a právě potřebné ovládací prvky, nepletou se zde ty nepotřebné jako na klávesnici. Takové ovládání je jednoduché, přirozené a je možné se jej rychle naučit. Dotykové displeje s sebou ale přináší i určité nevýhody. Je to hlavně dražší výroba, větší náchylnost k opotřebení a komplikované zadávání textu bez mechanické orientace či odezvy.

Vývoj rozlišení

Slovo rozlišení (neboli rastr) se začalo v souvislosti s displeji mobilních telefonů skloňovat až s příchodem grafických monochromatických zobrazovacích jednotek. Jde o počet bodům (neboli pixelů) v jednom řádku a jednom sloupci mřížky displeje. Z údaje „rozlišení: 240 × 320 bodů“ tak vyčteme, že displej má 240 sloupců a 320 řádků.

V začátcích bylo rozlišení velmi malé a jednotlivé body bylo možné spatřit okem, postupem času však počet bodů narůstal a displeje byly schopné zobrazit stále jemnější detaily. Dnes už je možné na displeji mobilního telefonu přehrát celovečerní film nebo si za pohybu prohlédnout internetovou stránku.

Budoucnost a závěr

V poslední době jsme svědky toho, že se displeje začaly ubírat trochu jiným směrem, už nestačí jen vysoké rozlišení a milióny barev. Po evoluci nás čeká doslova revoluce. V hlavách vynálezců jsou různá řešení pro 3D projekci, ohybné displeje nemají daleko k produkci, chystají se tenké průsvitné displeje...

 
3D displej Samsung a ohebné displeje

Součástí telefonů se už v současnosti stávají projektory, výrobci si uvědomili, že konvenční zobrazovací jednotky už nestačí. Hlavním problémem je jejich malá úhlopříčka, která na multimediální využití zkrátka nestačí. Časem se dozvíme, která technologie se nejvíc prosadí. Už teď je však jisté, že se máme na co těšit.

 
Na trhu se začínají objevovat první mobily s integrovaným projektorem