Vodafone odložil spuštění 3G sítě, O2 zastavil rozšiřování pokrytí UMTS. Jak to bude s rozvojem 3G u nás?
Videohovory a rychlé datové přenosy, které umožní pohodlné využití multimediálních služeb – to jsou hlavní lákadla sítí třetí generace. Jak se ukázalo, samotný název „sítě třetí generace“ funguje sice jako zaklínadlo a vzbuzuje pocit něčeho výjimečného, ale o samotné služby už zájem není.
Oskar měl pravdu
Pátý zářijový den roku 2000 byl v Česku uskutečněn první testovací videohovor prostřednictvím experimentální sítě třetí generace. O sítích třetí generace se mluvilo všude ve světě a živo bylo také u nás. Odstartoval byrokratický boj operátorů a ziskuchtivého státu, který měl v rukou tři licence pro provoz 3G sítí u nás a chtěl na nich získat do státního rozpočtu minimálně 20 miliard korun. Každý ze zájemců by tedy musel zaplatit necelých sedm miliard korun.
Tehdy se však nezávislí experti shodli v tom, že je státem stanovená cena značně nadsazená a že sedm miliard je maximum, co by mohl stát chtít za všechny tři licence dohromady. A také operátoři to věděli a nabídku nepřijali. Jako zoufalý čin vlády pro naplnění státní pokladny ještě do konce roku pak působil pokus opětovné nabídky licencí ve formě dražby. Na základě tohoto plánu vyhlásil Český telekomunikační úřad v listopadu 2001 vyvolávací cenu a do konce měsíce mohli zájemci v „zalepených obálkách“ doručit své nabídky.
Stát pochopil, že musí slevit a tak byla vyvolávací cena stanovena na 3,5 miliardy korun. Bylo to sice stále mnoho, ale Eurotel (dnes O2) a Radiomobil (dnes T-mobile) nabídku přijali. K takto získaným licencím se ovšem vázala podmínka: do 1. ledna 2005 musí být spuštěný komerční provoz na 90% území Prahy. Jen Český Mobil (dnes Vodafone) za licenci nezaplatil – obával se, že tak vysoká cena se později promítne i v ceně za služby sítí třetí generace, které licenci musí pochopitelně zaplatit.
Třetí se směje
Eurotel s Radiomobilem investice nelitovali. Byť byla zaplacená cena vysoká, už se mohli soustřeďovat na postupné budování a optimalizaci 3G sítě, aby v okamžiku spuštění vše fungovalo, jak má. Radiomobil hned po udělení licencí vydal prohlášení s optimistickými plány, na jehož konci stálo: „Věříme, že pokud se ČTÚ rozhodne udělit také třetí volnou licenci, budou finanční podmínky udělení stanoveny tak, aby zajistily rovné postavení všech hráčů na trhu.“
Třetí licence visela ve vzduchu a třetí operátor byl bez licence. Vedly se spekulace, jak tohle dopadne. A nemohlo to dopadnout snad ani jinak. Podle hesla „kdo si počká, ten se dočká“ přišel Český Mobil ke své licenci daleko levněji a konkurence mu přitom nikam neutekla. Nabídka pro prodej třetí licence UMTS za dvě miliardy korun přišla od ČTÚ koncem roku 2004 a Český Mobil se přihlásil jako vážný zájemce. Bodejť by také ne, když už se navíc v pozadí připravoval prodej firmy Vodafonu a s licencí by hodnota firmy ještě hodně stoupla.
Konkurenti byli právem rozhořčeni. Kdyby se cena jejich licencí pořízených o tři roky dříve přepočetla na stávající ceny, zaplatili za stejné „státní zboží“ dvojnásobek. Místo toho byli rádi, že dostali od ČTÚ odklad povinnosti spuštění svých 3G sítí. Ve světě se totiž ukázalo, že rozvoj 3G není zdaleka tak rychlý jak se očekávalo a zákazníci se za novými službami nijak nehrnou.
Černá můra UMTS
Koncem roku 2005 jsme byli svědky zajímavého strategického boje o prvenství v komerčním spuštění 3G sítě u nás. V září Eurotel oznámil přípravu komerčního spuštění UMTS a na tiskové konferenci jsme si mohli poprvé vyzkoušet videohovor s mobilem. Jenže opravdu prvním se stal T-Mobile, který v říjnu svoji UMTS síť bez otálení spustil. Eurotel nabídl své nové služby zákazníkům až od prosince.
T-Mobile překvapil tím, že nepřipravil síť UMTS klasického formátu, ale optimalizovanou UMTS TDD pouze pro přenos dat. K využití nestačí telefon, ale jsou zapotřebí speciální modemy. Takovou službu už ale Eurotel dávno nabízel v podobě svého CDMA, což je v podstatě také optimalizované síť třetí generace pro datové přenosy. Šuškalo se, že do boje o prvenství zasáhne i třetí operátor, ale nestalo se tak. Vodafone nakonec oznámil, že síť třetí generace spustí během roku 2006, ale nakonec svůj plán ještě odložil.
A tak je Eurotel doposud jediný, kdo provozuje klasickou síť UMTS, ve které je možné využívat rychlé datové přenosy přímo s mobilními telefony a je také videohovory. Po počátečním nadšení je až smutné, jak to všechno dopadlo. Podle plánů uveřejněných při představení sítě UMTS v říjnu roku 2005 by měla být do konce roku 2006 postupně pokryta signálem tato města: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, České Budějovice, Liberec, Hradec Králové, Olomouc, Ústí nad Labem, Pardubice, Karlovy Vary, Teplice, Most, Kladno, Zlín. Přitom je ve skutečnosti pokryto stále jen území Prahy a Brna.
Zájem o 3G služby je evidentně malý a vynaložená investice do licencí a vybudování infrastruktury sítě se jen pomalu a těžko vrací. Při spuštění služby nabídl operátor akční sazbu videohovorů jen 1 Kč/min, která měla platit do půlky roku 2006. Poté byla akce prodloužena do konce roku 2006 a nyní dokonce o celý další rok. Sice z pozice zákazníka takovou nabídku vítám, ale připadá mi to jako zoufalství.