ČTÚ si pohlídá jednostranné změny operátorských smluv

ČTÚ analýzou 12 operátorů s největším počtem klientů zjistil, že žádný z nich zcela nedostál zákonným povinnostem spojeným s možností jednostranně měnit smlouvu s uživatelem. Podle úřadu mohou operátoři ve smlouvách jednostranně měnit jen ta ustanovení, na kterých se před tím se zákazníkem smluvně dohodli.

Česká tisková kancelář, která na téma upozornila, jej uvedla titulkem „Operátoři nebudou moci jednostranně měnit zákazníkům smlouvy“. Já budoucnost operátorských smluv vidím poněkud pesimističtěji. Myslím, že operátoři pouze upraví dokumentaci a ve smlouvách stanoví, že mohou jednostranně měnit to v podstatě všechno. Suchá litera zákona bude naplněna, ale z hlediska ochrany spotřebitele se nic nezmění

---

Podrobněji se tématu věnuje Měsíční monitorovací zpráva č. 3/2015 Českého telekomunikačního úřadu za březen 2015 na stranách 8 a 9:

Možnost jednostranné změny smlouvy musí být platně ujednána

Zákon o elektronických komunikacích v novelizovaném ustanovení § 63 odst. 6 upravuje pouze rozsah a podmínky splnění informační povinnosti podnikatele ve vztahu k účastníkovi, pokud podnika­tel navrhuje provést změnu smlouvy. Samotné právo podnikatele navrhnout jednostrannou změnu smlouvy se pak řídí ustanovením § 1752 občanského zákoníku, které stanoví materiální náležitosti a podmínky pro provedení takové jednostranné změny smlouvy.

Po prověření smluvních podmí­nek ČTÚ s ohledem na principy dob­ré správy a předvídatelnosti rozhod­nutí informoval dotčené subjekty o budoucí aplikaci novelizovaných ustanovení.

K jednostranné změně obsahu smlouvy je tak nutné především splnit podmínky vyplývající z § 1752 občanského zákoníku, tedy ve smlouvě:

1. musí být předem sjedná­no, že ji lze v budoucnu jedno­stranně měnit, v jakém rozsahu a z jakých důvodů,
2. musí být sjednáno, jakým způsobem bude změna druhé smluvní straně oznámena,
3. musí být sjednáno právo druhé smluvní strany změnu od­mítnout a smlouvu z tohoto důvo­du ukončit a
4. smluvní straně, jež má právo smlouvu z důvodu provedení změny ukončit, musí být poskytnuta dosta­tečná doba k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele.

Ustanovením § 63 odst. 6 zá­kona o elektronických komunika­cích jsou již pouze nad rámec výše uvedené obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku, rozvedeny některé náležitosti oznamovací po­vinnosti a podmínky jejího splnění (viz bod b), a to tak že podnikatel je povinen:

1. nejméně měsíc před naby­tím účinnosti změny smlouvy uve­řejnit informaci o takové změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup a záro­veň je podnikatel povinen účastníka informovat o takovém uveřejnění,
2. v případě jedná-li se o pod­statnou změnu smlouvy vedoucí ke zhoršení postavení účastníka, je podnikatel povinen prokazatelně informovat účastníka, jehož smlou­va obsahuje ustanovení o úhradě v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni naby­tí účinnosti změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude ak­ceptovat.

V tomto případě je nutné při­pomenout, že tuto povinnost je nutné vykládat v souladu se směrnicí Evropského parlamen­tu a Rady EU 2002/22/ES, která vztahuje toto právo na všech­ny typy smluv, tedy nikoliv jen na smlouvy uzavřené na dobu určitou s definovanou úhradou v případě jejího ukončení před uplynutím doby trvání.

Dalším kritériem, které na prove­dení jednostranné změny smlouvy klade ustanovení § 1752 občanské­ho zákoníku, je i otázka přiměře­ného rozsahu takové změny, jakož i přiměřenosti důvodů změny. Změ­na smlouvy tak nemůže být pouhým odrazem vůle jedné ze smluvních stran získat ve smluvním vztahu vý­hodnější postavení, ale oprávněnost provedení změny smlouvy by měla být podložena objektivními důvo­dy, s jejichž existencí a možností, že nastanou, byly smluvní strany srozu­měny již při uzavření smlouvy.

Tento koncept vyplývá ze směr­nice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Po­dle jejího znění [pododstavec 1.j) a 2.b) Přílohy] je nepřiměřenou podmínkou ve spotřebitelských smlouvách možnost, aby prodáva­jící nebo poskytovatel jednostran­ně změnil podmínky smlouvy bez pádného důvodu, který je uvedený ve smlouvě, a bez toho, že by o tom informoval spotřebitele přiměřeným oznámením, s tím, že spotřebitel musí mít možnost smlouvu vypově­dět. Nutnost prokázání důvodnos­ti provedení jednostranné změny („pádný důvod“) je tak obsažena již v této normě, jež byla i v podobě citovaných ustanovení občanského zákoníku a zákona o elektronických komunikací promítnuta i do českého právního řádu.

Dalším podstatným parametrem je i rozsah změny. Případné usta­novení smlouvy, v jehož rámci si strany sjednávají, že jedna z nich je oprávněna smlouvy měnit jakýmkoli způsobem a z jakýchkoli důvodů, nelze po­važovat za ujednání, kterým by byl rozsah změn sjednán. Taková situace je předvídána ustanovením § 1752 odst. 2 občanského zákoní­ku, podle něhož se za předpokladu, že rozsah změn nebyl sjednán, ne­přihlíží k takovým (jednostranným) změnám smlouvy, jež byly vyvolá­ny změnou okolností, které smluvní strana měnící smlouvu musela před­pokládat již při uzavření smlouvy. V jednotlivých sporech by pak Úřad musel konstatovat, že tyto změny nejsou platné.

Vzhledem k tomu, že ustano­vení § 1752 občanského zákoní­ku nijak neomezuje právo účast­níka smlouvu ukončit v případě nesouhlasu s její jednostrannou změnou, bude toto právo účast­níkovi svědčit v případě jakékoli jednostranné změny smlouvy.

Ustanovení § 63 odst. 6 záko­na o elektronických komunika­cích pouze v případě podstatné změny vedoucí ke zhoršení po­stavení účastníka stanoví povin­nost podnikatele účastníka in­formovat o jeho právu smlouvu bez sankce ukončit, nijak však právo ukončit smlouvu z důvo­du nepřijetí jednostranné změ­ny smlouvy neomezuje, či nevy­lučuje. Výjimku představují takové změny smlouvy, které byly vyvolá­ny změnou právní úpravy, a rovněž případy, ve kterých by se jednalo o zneužití práva (například pokud by změna smlouvy byla výhradně ve prospěch účastníka a ten by přes­to trval na ukončení smlouvy).

Úřad upozornil dotčené subjekty, že pokud se proces provedení jednostranné změ­ny smlouvy, či plnění požado­vaných na základě změněných ustanovení smlouvy stane před­mětem sporu mezi účastníkem a poskytovatelem služeb, musí ČTÚ důsledně posuzovat všech­na výše uvedená kritéria, jež jsou na institut jednostranné změny smlouvy zákonnou úpra­vou kladena.

ČTÚ pak bude především hodno­tit, zda byly splněny všechny před­poklady pro to, aby podnikatel mohl jednostrannou změnu smlouvy dle ustanovení § 1752 občanského zá­koníku platně provést, jakož bude posuzovat i splnění informačních povinností stanovených § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunika­cích ve smyslu výše uvedené směr­nice 2002/22/ES. V rámci sporného řízení tak bude ČTÚ zkoumat mimo jiné i to, zda účastnická smlouva obsahuje ujednání o rozsahu, v ja­kém je podnikatel změnu oprávněn měnit, rovněž tak se zaměří i na po­souzení toho, zda provedení změny obsahu smlouvy bylo podnikatelem dostatečně odůvodněno.