(Komentář) Evropští operátoři lobují a nová Evropská komise na to slyší. Místo dělení Googlu by však starý kontinent měl raději řešit sám sebe.
Výkonný předseda představenstva Googlu Eric Schmidt nedávno prohlásil, že by se z Evropy měla stát trochu více Amerika. Ne snad ve smyslu konzumace hamburgerů či sledování baseballu, ale spíše z pohledu přijímání nových technologií a podpory podnikání. Nyní s podobným proslovem přišel i viceprezident Facebooku David Marcus. A i když hodně lidí asi nebude chtít rady „amíků“ slyšet, oba naráží hřebíček na hlavičku.
David Marcus ve Facebooku šéfuje nástrojům pro zasílání zpráv a obecně komunikaci. Jde zejména o Facebook Messenger a WhatsApp, tedy o produkty, které stojí za velice rychlou změnou v tom, jak dnes lidé komunikují. WhatsApp a spol. sebraly mobilním operátorům byznys s SMS a voláním a z obou záležitostí udělaly komoditu.
Zejména evropští operátoři to vůbec nenesou dobře a volají po regulaci amerických internetových firem. Noví představitelé evropské digitální agendy v čele s komisařem Güntherem Oettingerem jim velice naslouchají a rádi by regulovali, jak jen to bude možné. Operátoři argumentují třeba tím, že oni regulaci podléhají a jsou tak oproti Facebooku či Googlu v nevýhodě. A navíc musí platit výstavbu nových sítí, což internetoví hejsci nemusí a jen se přiživují.
Kdo neinovuje, zemře
Jenže tohle je přesně ten druh smýšlení, na které Schmidt, Marcus a mnozí další narážejí. Operátoři dávno mohli být ti, kdo plynulý přechod na nový způsob komunikace způsobí. Nemuseli si zuby nehty držet svůj starý byznys, mohli se dívat kolem sebe a jít nové éře naproti. Kdo neinovuje, doplatí na to. Dnes už SMS lidi často nepoužívají ani v případě, když je mají „zadarmo“ k datovému balíčku. Když někdo chce neustále těžit ze zasílání SMS, tedy konceptu, který je mnoho let starý, nemůže se současné realitě divit.
Eurokomisař pro digitální agendu Günther Oettinger.
Americké internetové firmy neustále investují do budoucnosti a dalšího rozvoje. Facebook například za operátory nenáviděný WhatsApp zaplatil 22 miliard dolarů. „Jen tak“, protože v tom viděl budoucnost. Operátoři se naopak snaží investice do rozvoje infrastruktury co nejvíce minimalizovat a naopak vydávají více a více peněz na bruselský lobbing a ochranu starých pořádků.
Namísto toho, aby operátoři honem rychle začali z rukávu sypat nápady, jak využít nových internetových služeb a nabídnout je společně se svými tarify, raději lobují za porušení síťové neutrality.
Když sousedovi chcípne koza
Evropu nespasí protekcionismus a kroky, které by rád Oettinger zavedl. Dělení Googlu a další klacky pod nohy starému kontinentu nijak nepomohou. Když sousedovi chcípne koza, nám se lépe žít nebude. Evropa potřebuje, aby se v ní rodily firmy jako Google či Facebook, a musí nastavit podmínky toho, aby to bylo možné.
Evropa bude rozvoj internetu dotovat. V USA to řeší projekty Googlu, Facebooku či Elona Muska.
Stačí se podívat na rozvoj rychlého internetu, na rozvoj internetu budoucnosti. Evropská unie bude na tyto účely posílat obří dotace – jen do Česka přijde 14 miliard. Ve Spojených státech dělá Google pokusy v podobě Kansas City a sítě Fiber, Facebook rozjel projekt Internet.org a obě firmy zkouší přenos dat pomocí balónů, bezpilotních letadel a tak dále. Operátoři si v podstatě jen stěžují.
Evropa by přitom měla vidět, jak moc svobodný a široce dostupný internet nakopává celou ekonomiku a všechny na to napojené záležitosti. Zde lze opět citovat Erica Schmidta, který nyní v Davosu prohlásil, že většinu problémů vyřeší rozšíření broadbandu. Internet má obří dopady ve vzdělávání, podnikání, zaměstnanosti či veřejné sféře. Stačí alespoň trochu sledovat vývoj v mnoha afrických zemích.
Stát je užitečný
V Evropě se také čím dál více objevují tendence uzavírat jednotlivé země vůči vnějším vlivům. Jenže jestli něco americkým inovacím a Silicon Valley velice prospívá, je vedle značné volnosti také podpora přísunu chytrých mozků z celého světa. Pak se děje to, že schopní evropští inovátoři a podnikatelé nezakládají podniky v Evropě, ale právě ve Státech.
Stát přitom v rozvoji inovací může sehrát zásadní roli. A není to pouze o tom, že by neměl překážet. Jeho angažovanost naopak může velice prospět. Jak nedávno ve svém komentáři připomněl novinář Fareed Zakaria, u zrodu Silicon Valley stála vláda. Ne snad, že by tam poslala dotace, ale patřila k prvním velkým zákazníkům vznikajících firem.
