Co kdybyste nenosili nic navíc? Co kdyby se nositelnosti skryly do oblečení nebo čalounění gauče? Přesně tím se zabývá Project Jacquard.
Struktura tkanin je do značné míry podobná dotykovým vrstvám displejů. Je to matice vertikál a horizontál, do kterých stačí schovat pár vodivých vláken a máte povrch schopný přijímat jednoduchá dotyková gesta. To je kostrou Project Jacquard, na kterém pracují v Google ATAP (Advanced Technology and Projects).
Zní to jednoduše, ale vědci se v tomto případě museli vyrovnat se skrytými výzvami. Pro minimální cenu a maximálně jednoduchou výrobu bylo nutné technologii postavit tak, aby byl látku schopný utkat kterýkoliv stav na světě. To se povedlo, tkalcům stačilo vysvětlit, že tato vlákna musí nechat na koncích vyčuhovat, aby se s nimi dalo dále pracovat. Pro designéry, krejčí a čalouníky zůstává mnoho věcí při starém, látka se nechová výrazně jinak, jde jen o to, vymyslet kam a za jakým účelem dotykovou plochu umístit.
Dotyková plocha může být zcela neviditelná, takže o ní ví jenom majitel. Nebo naopak může křičet: „Tady jsem, tady se dotkni.“
Technologii dostali k dispozici některé menší firmy a krejčí po celém světě. „Skvělé je, že nemusím vědět nic o elektronice, takže je to znovu jen o kreativitě,“ říká londýnský tvůrce luxusních obleků Nick Hammond. Prvním oficiálním partnerem s velkým jménem je kultovní výrobce džín Levi Strauss.
Lidé z Levi’s se objevili na pódiu nedávné konference Google I/O, pro dvé „Jacquard džíny“ hodlají vytvořit aplikace, ale spolupráce je teprve v rané fázi, takže jsme se nedočkali žádného konkrétního produktu.
Technologie je zvládnutá, a tak problém zůstává jediný – budete stále nosit jedno sako, abyste měli stále po/na ruce svou dotykovou plošku, nebo počkáte, až budou oblečení protkané elektronikou dělat úplně všichni, abyste si mohli vybírat? Možnost volby je přece u oblečení zásadní…
Dosud byla řeč pouze o vláknech, ale bez přídavné elektroniky se to pochopitelně neobejde. Může se však schovat do knoflíku, nebo skryté kapsičky.
