Nemůžu si pomoct, ale tohle řešení mi přijde úplně k ničemu. Sice fajn, mám na jednom zařízení dva systémy, ale jsou stále oddělené, musím je přepínat (byť rychle), musím řešit, co budu dělat v jednom a co ve druhém. Výhody mizivé... Prostě mám dvě zařízení za cenu jednoho, ale v jednu chvíli mohu používat stejně jen jedno.Větší smysl by měla vyloženě bezešvá virtualizace uvnitř systémů, uživatel by nakonec ani nemusel poznat, která aplikace pod čím běží - prostě by ji používal klidně vedle mnoha dalších aplikací. Výhodou je tohle třeba u řešení Parallels, kde pod MacOS mám spuštěné Windows aplikace a jsou to samostatná okna, dají se přetahovat data mezi Windows a MacOS aplikacemi (s určitými omezeními, bohužel) atd.I kdyby nešly přetahovat data, už jen ta idea, že aplikace běží souběžně, je vhodná. Sice mne teď z hlavy nenapadá, kterou z aplikací, kterém používám na Androidu, bych chtěl pouštět na počítači, ale dokážu si využití představit třeba na tabletech, kde občas narážím na aplikace, které jsou lépe zpracované na jednom, druhém či třetím systému, případně se mi líbí idea dělení displeje a přichytávání aplikací pod Windows Modern UI, což je na tabletu fajn, ale zase tam chybí některé apps z Androida - proč by tedy Win8 nemohly jako Modern UI aplikaci pustit nějakou virtualizovanou Androidí aplikaci, která by běžela jen na části displeje? A nebo naopak - pustit si z Androidího prostředí virtualizované Windowsové aplikace?Pouhé přepínání je prostě ubohá náhražka a míra chlubení Intelu ani zdaleka neodpovídá skutečnému přínosu takové funkce. Ale to už by si člověk u Intelu měl dávno zvyknout...