O dronech slyšíme dnes a denně, za poslední roky se vyvíjely a specializovaly, ale další evoluce je ještě čeká. Jednou z oblastí, kde je stále co vymýšlet, jsou překážky a výpočet správné vyhýbací trajektorie. Některé modely si s překážkami poradí už dnes, ale jde hlavně o zdi, jakmile jsou překážky menší, nepravidelné a početné, drony naráží. Metaforicky i doslova.
MIT v praxi předvádí pokročilé algoritmy, které provedou drobnou kvadrikoptéru místy, která jsou jen o pár centimetrů větší, než letoun samotný. Překážky přitom tvoří pro dnešní drony prakticky neviditelné struny. Klíč k úspěchu byl podle vědců z MIT jednoduchý. Obrátili obvyklý postup, nehledají překážky, ale naopak volná místa a postupně je skládají do výsledné trajektorie.
Zajímavé je, že vědci dokázali základní algoritmy aplikovat jak na kvadrikoptéru, tak na kluzák s pevným křídlem. A nejde jen o laboratorní podmínky, počítač si poradí i s poryvy větru.
Na projektu je prý ještě hodně práce, ale potenciál je obrovský. Vždyť drony jsou teprve na začátku masového komerčního využití. Typickým příkladem je Amazon, který hodlá své autonomně řízené letouny posílat do reálného světa plného nástrah. Kvalitní software službu dokáže zkvalitnit i zlevnit. A vyhýbání překážkám se bude hodit i při létání pro radost – nechcete přece, aby se vaše několikatisícová hračka zapletla do větví nejbližšího stromu…
Via Engadget.com
