Nositelná elektronika je stále populárnějším doplňkem života a s tím, jak přibývá počet zařízení, začínají se objevovat nové možnosti, kde jejich data využít.
Jako první člověku vytanou na mysli internet věcí, tréninkové programy či statistiky informující o fyzické kondici jedince. Co když ale o tato data projeví zájem pojišťovny a nabídnou za sdílení těchto dat bonus, třeba v podobě slevy na životní pojistce?
Wearables v praxi: od drobného cvočku, přes fitness náramky a chytré hodinky až po brýle. Ale ani jimi to nekončí a firmy po celém světě hledají cestu, kterou se toto nové odvětví elektroniky vydá.
Implementace této technologie do chodu pojišťoven podle mnohých bude mít zásadní a komplexní dopad do interních procesů pojišťovny. Nedojde však jen k zefektivnění jejích procesů, ale také úspoře nákladů a posílení kontrolních mechanismů, a to jak na straně pojišťovny v podobě snáze odhalitelných podvodů, tak na straně klienta v podobě nižší ceny za pojistku.
„V USA a západní Evropě se již tímto směrem pojišťovny vydaly, ve střední a východní Evropě můžeme tyto změny také brzy očekávat,“ předpovídá odvážně manažer pražské pobočky poradenské firmy A.T. Kearney Michal Urbánek, podle kterého budou do budoucna obdobné chytré technologie v pojišťovnictví hrát ještě větší roli, ať už půjde o zdravotní pojištění nebo třeba o pojištění domů.
Logika je podobná, jako u sledování polohy a rychlosti vozu a následné sníží ceny havarijní pojistky. I tento systém však funguje v zahraničí a k nám příliš neproniknul. Nyní jsou stále častěji používána data u telematické jednotky, která vyhodnocuje řidičovo chování a má také vliv na cenu pojistky.
Personalizace pojistek pomalu začala
Jenže tempo, se kterým na český trh pronikají novinky, není zcela optimální. „Trvalo pět až deset let od demonopolizace, než se v Česku zavedla kritéria pro cenu jako věk, bydliště či palivo. A dnes stále ještě nemáme „biometriku pro auta“, tedy platbu dle ujetých kilometrů a dle způsobu jízdy, takzvané pay as you drive,“ upozornil produktový guru Allianz pojišťovny Martin Podávka na tempo českého trhu.
Aktuální téma podle něj tedy není biometrika v podání pulsmetrů, ale postupná individualizace – třeba to, zda má cena pojištění být nižší pro nekuřáky než pro kuřáky. „V Allianz věříme, že ano, a proto jsme cenu pro nekuřáky zvýhodnili jako první na trhu,“ dodal.
Co s daty a jejich ochranou?
„Hlavní využití biometrických čidel vidíme zejména v oblasti zdravotnictví, kde lze sesbíraná data využít pro prevenci, ale i pro léčbu především kardiovaskulárních nemocí, k okamžité iniciaci výjezdu záchranné služby při indikaci náhlých příhod typu infarktu,“ zmínila Marcela Kotyrová z České asociace pojišťoven.
Ruku v ruce s tím však podle ní ale jde i obava o zneužití takovýchto dat a otázkou prý zůstává, zdali je česká populace připravena na poskytování těchto dat.
„Pro nás v tuto chvíli kolem sběru dat a jejich následného využití vyvstává celá řada zatím obtížně zodpověditelných otázek: Jaké parametry má vlastně zdravý životní styl? Podle čeho se má měřit? Jak prokázat, že data v aplikacích pocházejí skutečně a pouze od pojištěného? Lze případná pravidla aplikovat plošně, nebo s ohledem na konkrétního jedince?,“ ptá se konkrétně Ivana Buriánková z České pojišťovny.
Zatím jen podpisy
A tak se zatím vliv biometriky projevuje spíše v administrativním procesu – klienti se začínají podepisovat elektronickou tužkou. „Běžně již pojišťovny využívají biometrický podpis pojistných smluv. V tom vidíme velký přínos v posunu k bezpapírovému oběhu smluv,“ dodala Kotyrová.
„ČPP letos plánuje spuštění pilotního provozu biometrického podpisu na vybraných obchodních místech v rámci interního obchodu. Po úspěšném pilotním ověření by nová technologie byla nabídnuta i externím zprostředkovatelům, projekt řešíme v rámci celé skupiny VIG ČR“ uvedla Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny.
Data by neměla sloužit k zamítnutí plnění
Jak také upozornil Milan Káňa z Kooperativy, biometrická data však nelze použít pro prokázání „zavinění“ klienta, které by mohlo vést k odmítnutí plnění. Podle něj tedy nebudou data z pulsmetru využitelná při ověřování možného mikrospánku řidiče před nehodou a podobně.
České pojišťovny podle svých vyjádření trend biometriky „sledují“, že by se však o překot vrhaly do takových projektů, jako jejich konkurence za velkou louží, se rozhodně říci nedá. „Jako první krok před biometrikou očekávám zavedení zdravotních faktorů do ceny životního pojištění. Následně až za zhruba 10 až 20 let přijde biometrika,“ uzavřel výhled Podávka z Allianz.
