Tohle se jinde nedočtete. Sešli jsme se s roamingovými specialisty a ti nám ukázali, že to není tak snadné, jak to na první pohled vypadá.
Pojem roaming jistě každý mobilmaniak zná – ve zkratce jde o používání mobilu s tuzemskou SIM kartou v zahraničí. Dlouhá léta byl roaming strašákem kvůli vysokým cenám, dnes je situace lepší. V Evropě už se nemusíte bát, ale je pravda, že pokud se „spustíte“ v nějaké exotické destinaci, můžete si být jisti tím, že to nebude levné. Ale napadlo vás někdy jak to celé funguje?
My jsme využili pozvání roamingových specialistů O2, kteří prozradili, co roaming znamená z pohledu mobilního operátora.
Aby to celé fungovalo, je třeba vyřešit technickou stránku věci, zajistit kompatibilní systém ve smyslu technologických standardů, nastavit cenovou politiku a nově také domlouvat LTE roaming. Začneme s tím, že O2 nabízí roaming pro volání a SMS u 485 partnerů v 192 zemích světa. Co se tedy stane, když vycestujete do zahraničí?
A pozdravuj mámu doma v Brně...
Ještě dříve, než budete schopni používat mobilní služby v zahraničí, je potřeba provést přihlášení k síti roamingového partnera. Ve chvíli, kdy váš telefon ztratí signál ze své domácí sítě, začne prohledávat své rádiové okolí. Telefon si vytvoří seznam nalezených síti a pokouší se přihlásit k některé z nich, a to dle síly rádiového signálu, ale i preferovaných sítí, které jsou nastavené přímo na SIM kartě. Telefon se přihlásí k ústředně té mobilní sítě, ve které se aktuálně nachází.
Aby bylo možné pomocí telefonu komunikovat, je potřeba informovat domácí síť o jeho nové lokalitě. Z toho důvodu navštívená zahraniční ústředna provede přihlášení (location update) směrem k domácímu registru zákazníků. Tato akce má dva důvody. Prvním je přenést informace o službách, které může zákazník používat. Druhým je dát vědět, kde se má zákazník hledat v případě příchozích hovorů a SMS.
A teď vám někdo zavolá
V okamžiku, kdy nám někdo volá během pobytu v zahraničí, se z pohledu sítě děje několik kroků, které zajistí, že nám ve výsledku začne zvonit telefon. Kdokoli nám volá, vytočí naše české telefonní číslo a hovor tím pádem přijde do domácí sítě. Tato část hovoru je jasně identifikovatelná pro volajícího, který ví, odkud volá a kam (a proto ví, co ho to bude stát).
Slide z prezentace. Takhle nějak to vidí technici (obr.: O2)
Hraniční ústředna domácí sítě se zeptá domácího registru zákazníků, který jediný má informaci, kde aktuálně se volané číslo nachází. Proto si domácí registr zákazníků vyžádá od navštívené ústředny dočasné roamingové číslo a předá jej hraniční ústředně.
A takhle fungují datové přenosy v roamingu... (O2)
Ta poté pokračuje v sestavování hovoru na toto roamingové číslo. Jakmile je hovor sestaven mezi hraniční ústřednou domácí sítě a navštívenou ústřednou, je dočasné roamingové číslo uvolněno a může se použít pro další příchozí hovor. Obdobné principy fungují i pro odesílání SMS, volání a datování v zahraničí.
Cenotvorba
Technologické řešení je jedna věc, ale pro bezproblémové fungování musí mít operátor uzavřené také další smlouvy, na základě kterých bude roaming fungovat a bude možné vzájemně přeúčtovávat náklady.
Roaming byl letos u O2 za rozumnou cenu (v zóně EU), narost i datový provoz (obr.: O2)
Příklad: O2 nabízí roaming pro volání i SMS u téměř pěti stovek partnerů prakticky ze všech zemí světa. Pokud by měl jednat s každým z nich zvlášť, vznikla by nepřehledná pavučina smluv, ale i následných fakturací. Se zjednodušováním procesů proto pomáhá GSMA - mezinárodní asociace, která sdružuje operátory a pomáhá nejen s nastavením standardů, ale udává i doporučení, jak mají operátoři mezi sebou v rámci roamingu komunikovat.
Pro přesné zjištění toho, jak se zákazníci v rámci roamingu chovají a jaké služby v zahraničí využívají, pak slouží signalizační propojení. To funguje zvlášť pro jednotlivé služby (SMS, 2G, 3G i LTE) a operátoři si mezi sebou měsíčně předají miliardy informací o svých zákaznících. O zprostředkování těchto informací se starají společnosti Belgacom a Sonera. Samotné přeúčtování nákladů mezi jednotlivými operátory světa pak zajišťují tzv. clearingové domy.
Služby clearingových domů a signalizačních společností vyjdou ročně na desítky milionů korun.
Operátoři si ceny mezi sebou vyjednávají buď napřímo a nebo prostřednictvím aliancí. V EU je trh regulován. U malých zemí nebo známých turistických destinací je situace složitější. Často zde existuje státní monopol, případně kartelové dohody, díky kterým si může tamní operátor diktovat nepřiměřeně vysoké ceny. Je potom na tuzemském operátorovi, zda ceny, které musí tamnímu roamingovému partnerovi zaplatit, přenese i na zákazníka či nikoli.
Zástupci O2 vysvětlují vysokou cenu dat v zóně 3. Mají prý volbu ber nebo nech... (obr.: O2)
Na závěr se technici O2 podělili o nové LTE roamingové destinace, mimo už oznámeného Slovenska. Jsou to Slovinsko, Chorvatsko, Rakousko, Rusko a přibývat mají další.
