Vesmírná sonda Juno se před několika dny stala od Slunce nejvzdálenějším solárně napájeným zařízením v historii. Při své cestě k Jupiteru, kam by měla dorazit někdy kolem čtvrtého července tohoto roku, se dostala do vzdálenosti 793 milionů kilometrů od Slunce a o milion kilometrů tak překonala držitelku dosavadního rekordu, sondu Rosetta z dílny ESA.
Solární panely sondy Juno podle vyjádření NASA fungují na výbornou a manažer projektu Rick Nybakken nepředpokládá, že by mělo dojít k nějakým obtížím: „Samotný Jupiter je pětkrát dál od Slunce, než Země. Síla slunečního záření v této vzdálenosti je zhruba pětadvacetkrát slabší,“ vysvětlil. Podle něj tak budou solární panely generovat jen necelých 500 wattů, sonda by si s nimi prý i přesto měla vystačit.
Juno nese tři devítimetrová ramena s celkem 18698 solárními články. Na Zemi by tato soustava o rozloze 72 metrů čtverečných generovala zhruba 14 kilowattů energie. Maximální vzdálenost, které by Juno měla dosáhnout, je astronomy odhadována na 832 milionů kilometrů od slunce, Jupiter by měla oběhnout třiatřicetkrát. Cílem mise je měření ve svrchních vrstvách atmosféry Jupiteru a tamní záření, které by mělo prozradit něco o Jupiterově původu, struktuře, magnetosféře a možná i dění v nižších vrstvách atmosféry.
„To nejlepší nás ještě čeká,“ dodal s nadějí v hlase vedoucí vědecký pracovník projektu Juno Scott Bolton. Ten předpokládá, že vědci odhalí nějaké významné tajemství o největší planetě naší soustavy. „V roce 2011 jsme tam vyslali vrchol dostupné technologie, abychom prohlédli závoj mraků Jupiterovy atmosféry, abychom odhalili tajemství, která skrývá o historii a stavu Solárního systému těsně po svém vzniku,“ dodal Bolton s tím, že je jedině správně, že se na tomto bádání podílí samotné Slunce dodávkami energie pro sondu.
Jak moc Juno letí daleko? Animace vás uvede do obrazu.
