do smartphonů by se to určitě hodilo, ale zajímalo by měnjakou to bude mít kapacitu
Tak to jsem hodně zvědavá.I když pokud skutečně něco takového bude,tak se máme na co těšít.
Rychle dobít smartphone by bylo určitě fajn, ale na tohle čekají hlavně všichni výrobci elektromobilů. Pak by jejich rozšíření už (skoro) nic nebránilo... Jen nepočítejte s tím, že si při takovém proudu mobil dobijete pomocí mikroUSB :)
Oni to neurychluji tim ze tam pusti vyssi proud, je videt ze jsi ten clanek necetlsmile
Jistě že musí pustit vyšší proud. Když nabíjíš 2hodiny proudem např. 500mA tak za minutu je to proud 500mA x 120.
hehe dobry no a ted mi rekni kde se pise ze tam poustej vyssi proud? Cekas snad ze tam pustej 500 x 120 = 60 A ??? To nepoustej ani do auta by se jim rozteklo.
To byl pouze příklad. Z textu : Několik hodin/několik minut = 60A. Buď v klidu, jistě bude realita snížená.
Priklad ale spatnej, to ze to nabiji rychle nemusi nutne znamenat dramaticky narust proudu...Vy z toho rychlo nabijeni delate svářečku
Ale tak to je. Při nabíjení akumulátoru v elektromobilu bude při době nabíjení v několika minutách proud stovky ampér. To je matematická jistota. Jestli se to rozmůže, tak hrozí že se kousne turbína na Temelíně.
Stovky ampér?? Mas vubec poneti co to je? Spocitej si jakej musi byt prurez dratu kterym potece 200 a vic amper. Kdyby to rychlo nabijeni bylo o tom, ze zvysis proud tak ty baterie jsou uz dnes vsude, pochop ze to neni jen o tom.
naděláte .. tak bude na mobilu zástrčka na 380V ..
Ty jsi nouma. I milion amper ti pri napeti 1nV ani nezahreje dratecek. Vzdy je to o vykonu a ten se rovna napeti x proud. Vyssi vykon nemusi prenaset proudem ale vetsi napetim. A to muzou pekne delit paralelne mezi jednotlive clanky.
Je vidět, že ty jsi nečetl ve škole fyziku :) Nejen že pochopitelně bude potřeba silnější kablík a kvalitní konektor, ale taky bych řekl že se podobné rychlonabíjení neobejde bez dost velkého zahřívání mobilu.
Zajimavy ze tobe staci zakladka a uz vis vsechno a to zahrivani neni nejak drasticke, teploty jsou kolem 40°C
Koukám že si stojíš stále na svém i když už ti několik lidí řeklo že se bude muset navýšit proud. Pro zachování kompatibility jim ani nic jiného nezbude. Už někde na začátku reagování v diskuzi jsi zapoměl že jde o přesun energie.
Neni nam dovoleno vedet vse. (Horatius Quintus Flaccus)
Ono by to teoreticky šlo, proud nahradit napětím, ale byl by to akumulátor na jiném principu, obsahoval by velké množství jednotlivých článků, které by se musely jinak chovat při nabíjení - články propojeny sériově a jinak chovat při vybíjení - články propojeny paralelně.
Heh, Ty jsi chlape úplně mimo a ještě to obhajuješ. Když budu napouštět kýbl vodou malým proudem hodinu, tak jak ho napustím za minutu? Pustím 60x větší prod vody, to dá rozum ne?! S baterkou je to úplně stejné stejné. Akorát takový proud mi bezpečně roztaví standardní kabely...
Nemas pravdu, v eletronice a zrovna tohle rychlo nabijeni je uplne o necem jinem. Tvoje prirovnani je nesmysl, u vody muzes nastavit tzv proud (pomalu/rychle) ale v elektronice muzes nastavovat zaroven proud a zaroven napeti. Neco si o tom precti a pak bud chytrej, na to ti zakladka nestaci
Neměj starost, já myslím, že mi inženýr z Elektro fakulty stačíOhledně toho napětí, by ses měl trochu víc poučit, protože tohle u nabíjení akumulátoru neplatí. Napětí baterie je dáno vlastnostmi a typem článku. Při nabíjení se používá zdroj proudu, protože napětí článku je dáno jeho jmenovitým napětím a mění se v závislosti na stupni nabití (nabíjecí napěťová křivka článku), kterou je potřeba respektovat. Každý druh akumulátoru ji má různou (NiCd, NiMh, Li-On). NELZE proto článek nabíjet třeba stejným proudem, ale vyšším napětím a myslet si, že se tak nabije rychleji, protože do něj jde vyšší výkon. Ten tam opravdu jde, ale článek se zničí (je překročeno jmenovité napětí dielektrika=průraz). Proto mají dnes všechny nabíjecí integrované obvody logiku, která přizpůsobuje nabíjecí proud aktuálnímu stupni nabití právě dle jeho nabíjecí křivky. Kontroluje se i aktuální teplota článku, aby se nepřehříval a nedegradoval. Postupně jak se nabíjí, tak se zvyšuje jeho napětí a nabíjení končí, jakmile dosáhne povoleného maxima, aby se nepřebíjel. Některé články jako Li-on jsou navíc ještě citlivé na velikost proudu v závislosti na tom, v jaké části nabíjecí křivky se článek aktuálně při nabíjení nachází. Zpravidla se článek zprvu nabíjí vyšším proudem a poté jeho velikost ke konci nabíjení klesá.Takže dle výše napsaného, pokud musíme dodržet jmenovité napětí článku dle jeho nabíjecí křivky, tak jediné, čím můžeme ovlivnit rychlost nabíjení je velikost proudu. Pak už záleží jen na článku samotném a jeho fyzikální limitaci, kolik dokáže snést.Docela pěkně popsaná problematika nabíjení je tady:http://www.paladix.cz/clanky/teoreticky-uvod-sn... ...
No ono vime jak do dnes s tema inzenyrama je... Nicmene jsi timto prispevkem vyvratil tvuj predchozi prispevek
O to se starat nemusíš. Nechci se hádat, přijde mi to zbytečné. Fakta jsem podal, teď už je to na Tobě, jak si to přebereš.K té vodě, já záměrně o tlaku vody (analogie napětí) nic nepsal, abych to nekomplikoval.
No tak zas úplný nesmysl s tím využitím vyššího napětí při nabíjení to být nemusí. Dovedu si představit, že při režimu nabíjení se mohou pospojovat sekce baterie do série, kdežto při provozu pak paralelně. Jistě ... všechny poučky říkají, že se články, resp. baterie nemají spojovat paralelně kvůli vyrovnávacím proudům atd., ale pokud se pokročilou technologií zajistí dostatečně shodné charakteristiky, tak ten důvod odpadne. Otázka je, jak a čím zajistit přepínání sériového a paralelního zapojení. To já samozřejmě nevyřeším. Mluvím jen čistě o teoretické možnosti ...
Takto přesně ale probíhá nabíjení článků u levnějších nabíječek. Jak jsem psal výše, pro nabíjení se nepoužívá zdroj napětí, ale proudu. Napětí zdroje je v tomhle případě irelevantní, protože je určeno odporem zátěže. Pouze určíme, jaký proud má články procházet a na nich se vlivem jejich vnitřního odporu vyskytne takové napětí, v jaké části nabíjecí křivky se článek právě nachází. Na každém článku pak může být jiné, což dá nějaké výsledné aktuální napětí na zdroji. Podmínkou je, že články budou stejně nebo alespoň co nejvíc stejně vybité, aby se jejich nabíjení ukončilo ve stejnou dobu a žádný se nepřebíjel.
Jaký je ale ? Někdo si vymyslí, že kvůli tomu padají letadla a zase se to nikdy nedostane do prodeje...
Jsem rád, že si kvůli jablku vedle nicku dáš námahu kliknout na mínus. Slovo iOvce je kýč, na to nezapomínej!
toto su pekne clanky, ale kolko ze sme sa ich nacitali ze? Vedci "vyvinuli" a ziadne doteraz neboli uvedene do praxe.Cize by sa to dalo zhrnut do kratkeho versu: Vedci vyvinuli... no citatelia dovtedy vyhynuli.
videl jsem zrovna nedavno dokument, a jizni koreja je druha po usa co se tyce vyvoje nanotechnologii a opravdu slibuji mnoho uvest na trh uz do 2015.ale proste jsou jiste tajne spolky ktere proste v jistych vecech hlavne energetice, zainteresovani zbrzdit vyvoj, prikladem je i cez ktery ovlada cezkostan, lacno vyrobenou elektrinu ne aby vyuzili pro prospech vlastnich firem a blaho obcan, ale pomoci ni sikanujou lidi a okradaji, jak na preplaceni po nedoplaceni tak i na preplaceni za samotny odber, zatimco prodaji to radsi nemcum a tak nemecko jako jedna z mala zemi eu prosperuje.
To si hodně mimo. Ceny energií se řídí evropským trhem a ČEZ také tak prodává elektřinu, věř nebo nevěř ale opravdu nemůže začít prodávat u nás elektřinu třeba za půlku a ven vozit za dvojnásobek. Ten dokument byl jistě velmi kvalitně odvedený....
Nevím jak ČEZ, ale to že se vývoj v oblasti baterií zadržuje je fakt. Několikrát se stalo že firmy které přišly s nějakým převratným objevem který by ušetřil náklady koncovým uživatelům byly odkoupeny velkými společnostmi a výzkum následně zastaven.Vám není zvláštní že se elektronika vylepšuje mílovými kroky, ale baterie nikoli? Že to nejde je hloupost.
"nanočástic a grafitu" Tato baterie má v sobě něco s názvem "radioaktivní"? Ta rychlost by tomu odpovídala, i ten fakt že je to z koreje. Pokud ano tak se možná baterie za pár minut nabije, ale zároven vás pomaloučku "zabije".
Jestli na to koukáš takhle, tak na grafit choděj ke 4. reaktoru v Černobylu ;)
Grafit máte v pentilce, nebo i obyčejný tužce. Že by to někoho zabíjelo se zatím neprokázalo. Grafit se u jaderných reaktorů používá jako moderátor jaderný reakce.
Presne tak, grafit neni radioaktivni, to az po ozareni uranem, on moderuje jak se ma reakce castic chladit. Jde videt, ze nekteri lidi jen o tom slyseli a uz delaji moudra, ze je to nebezpecne, ale co ktery prvek dela, to uz netusi.Ke clanku:bohuzel se jen docitame kolik je objevu, ale na trhu stale nic. Je mi jasne, ze to da i nejake to testovani, ale cekani deset let a porad jeden typ baterie, to uz je podezrele :D
Samsung Galaxy Note 2 - rooted, Omega Rom Samsung Galaxy S 2 - rooted, CM10 HTC HD2 - rooted, CM7
Za pár minut? Pamatuji si na nabíječku a baterie Varta (AA) a ty se nabily za 15 minut do plna. A to už je to pár let....
iP4S, Sam. Tab 7.7, Audi A4 Když už nesouhlasíte, nebuďte srabi a napište proč, rád s Vámi budu diskutovat na úrovni.
Ano, ale pak pracovali max 4 minuty.
SONY má rýchlonabíjanie už tento rok, od Xperie S alebo Xperia P... z 0 na 80% za 45 min... Mne by to viac vyhovovalo ako nabíjať svoj NOTE 5-6hodín aj keď na úkor výdrže...minule som zabudol zapnúť večer predlžovačku a ráno keď som sa zobudil mal som 6% baterky. Rýchlo som začal nabíjať ale za hodinu čo som sa vychystal dobilo tak na 35%...čo mne vydrží tak do obeda...Keby som mal rýchlonabíjanie od SONY tak mám za hodinu 80-85% a vydrží v pohode pokiaľ dôjdem domov
To je jeste nic, ja kdyz mel na svem SGS2 zapnuty 3G net, plne stahovani, na pulku jas a hrani her do toho, tak pri nabijeni jsem byl v minusu asi 50mA a nebylo to na USB, ale klasicka nabijecka :D Odber to melo okolo 1050mA, coz pri kapacite, kterou nyni mam: 2000mA, tak bych mel do dvou hodin vymalovano, nabijeni okolo trech hodin.
No ja prave testujem Philips W732 dual SIM s Android 4.0na baterkou 2400 maH, a mozem povedat ze vydrz je neskutocna.Ide 8dni NONSTOP na jednej SIM v cistom standby rezime, a ma este 60% baterky! Sam som zvedavy kedy sa vypne.Zatial bola len 1x nabita baterka.Tento mobil nema medzi smartphonmi ziadnu konkurenciu vo vydrzi, je rychli,a v realnom pracovnom nasadeni to bude urcite okolo 5-6 dni, tam kde vydrzia ostatne znacky sotva 1-2 dni.. Keby som nepredaval Philipsy mobily ,tak asi neuverim.. Toto je fakt rarita medzi vsetkymi mobilmi. Ak by chcel niekto vediet blizsie info, rad odpoviem.. Philips pouziva velmi pokrokove rezimi na setrenie energie, a u tohoto modlu sa tym aj dost prezentuju.Je vidiet ze ostatny vyrobcovia kaslu aby optimalizovali spotrebu telefonu, inac si to neviem vysvetlit.
Baterii možná vyvinuli... ale rád bych viděl zdroj k mobilu, který dodá dejme tomu 5Wh během 5 minut... no spíše vlastně 10Wh při účinnosti cyklu 50%... Při běžném napětí 3,6V to dělá cca 33A nabíjecí proud po dobu 5 minut...
Samsung Galaxy Note II + HTC Desire Z
Což o to, zdroj by nebyl problém - jenom už by neměl rozměry 5x5x5cm jako teď, ale tak 20x20x50cm Mě spíš zaujalo to, že na protlačení cca 35A je potřeba vodič s průřezem 10qmm (tedy jestli se nepletu). A už se těším výrobce jak na microUSB konektor připojují vodič (skoro) větší než konektor sám...
každej tu bere v potaz dnešní baterie-dnešní nabíjeni .... co když je to jinak?
Fyzika ale nikdy inak nebude. Keď chceš napustiť bazén, tak ho môžeš napúšťať hadicou na polievanie a bude to trvať povedzme 3 dni, alebo požiarnickou hadicou, ktorou to stihneš za 5 hodín. A proste to neoklameš.A rovnako je to aj u batérií. Čím rýchlejšie chceš nabíjať, tým väčší prúd potrebuješ. Ak máš v smartphone povedzme batériu 2000 mAh, tak klasickou nabíjačkou schopnou dodať 1A ti to bude trvať takých 2,8 hodiny. Ak by si tú batériu chcel mať nabitú povedzme za 5 minút (čo sa dnes reálne nedá, lebo tá batéria nie je na rozdiel od vyššie uvedeného bazénu ochotná akceptovať naraz toľko energie), tak by si potreboval zhruba tých už udávaných 33A.A teraz si preberne z toho vyplývajúce obmedzenia:1) K telefónu by sa musel dodávať zdroj o príkone tak 170W. Predstav si, aká veľká by bola tá nabíjačka, k notebookom sú bežne 90W zdroje a malé teda nie sú.2) Ak by zachovali kompatibilitu s USB, teda napájanie na 5V, tak na tých 33A by si potreboval poriadne hrubý kábal. Pozri sa, aké káble máš v aute napr. k výhrevu zadného skla a to máva odber tak 20A.3) Neviem si predstaviť ten konektor na mobile, na 33A by bolo treba niečo ako sa používa v aute na 12V (zapaľovač). Tie na notebookoch sú stavané tak na 5-7 A, čo rozhodne nie je veľkosť pre smartphone. Jedine, ak by zvýšili napätie nabíjačky a batérie na ešte bezpečných 50V, dokázali by si vystačiť s podobným konektorom ako majú notebooky.4) Ak by dakomu napadlo bezkontaktné nabíjanie, tak to by ešte zvýšilo straty pri prenose. Pri udávanej strate 15% by sme teda potrebovali ešte o čosi silnejší zdroj, povedzme 210 W. A samozrejme miesto kontaktu by sa zahrievalo asi tak, ako keby ten smartphone ležal na žiarovke používanej u auta v brzdových svetlách.5) Stále neuvažujeme s nejakými vyššími stratami vplyvom zahrievania batérie, ktorou by pretekal tak vysoký prúd, ale povedzme, že práve toto sa súdruhom podarilo poriešiť. Keby aj dokázali ísť na 100% účinnosť nabíjania (čo sa podľa mňa nedá), tak by sme stále potrebovali miesto tých cca 170W dopravovať do mobilu nejakých 120W. Čiže pri napätí 50V je to stále 2,3 A.
to se nehádám,že fyziku neoklameš,ale doba pokračuje a nejednou se přepisují knihy,že je to přece jenom na tom světě jinak
V tomhle ohledu se ale knihy nepřepisují... to opravdu jinak nejde.Tohle by bylo reálné pouze v případě nějakého supravodivého bezkontaktního dobíjení s účinností přenosu i nabíjení blížící se 100%. Na to tu technologie (vměstnatelná do mobilu) ale není a troufám si tvrdit, že nebude ještě příštích minimálně 10-15 let (dále nevidim).Hlavně je třeba si ale uvědomit, že tohle neni novinka pro mobily. Tohle je pro automobilový průmysl, kde je úplně reálné, že člověk přijede na "benzínku", zastrčí konektor velkej jako PET láhev s kabelem o průměru 8cm a za 2 minuty nabije s příkonem třeba 360kW baterii úsporného auta na dalších 150 km.Myslim, že mobily nemají v současné době problém s rychlostí nabíjení, protože lidi v noci spí. Problém mají s kapacitou. Kdyby tu byly baterie 8Wh baterie na místo dnešních 1,6Wh, bylo by po problému a mobil by každému vydržel až do večera. A nemusel by řešeit nouzové "rychlé" nabíjení během dne.
..i teorie relativity měla pevné základy a hle ..
Svět byl taky kurevsky dlouho placatej a Gates neměl nikdy potřebovat víc než 640 kB RAM
No jak tu píšou o těch bateriích do elektroaut. Podle většiny vědců je elektropohon v budoucnu nevyhnutelný (i když se už před 60 lety řikalo, že je ropy na 60 let...). Co ale ten elektromotor bude pohánět nebudou akumulátory, ale vodíkové články. Už jen přijít na to, jak levně tento ve vesmíru nejhojnější prvek získávat...