Vládní úřady v šesti zemích používají síť britské společnosti Vodafone k odposlouchání a zaznamenávání hovorů jejích zákazníků. Operátor to tvrdí ve své zprávě. Země nejmenuje, ale podle agentury AP jsou podmínky pro neomezený přístup státních orgánů k síti v Albánii, Irsku, Maďarsku, Egyptě, Turecku a Kataru.
Zpráva, která je patrně první podobnou informací o státním sledování komunikace klientů soukromého mobilního operátora, uvádí podle AP řadu podrobností, které vyjdou najevo až při podrobnějším studiu její přílohy.
Ilustrační foto (shutterstock.com)
Egypt, Turecko a Katar patří podle zprávy k zemím, kde vlády nevznesly vůči Vodafonu ani jednu žádost o sledování telefonátů či o záznamy o nich, neboť to nepotřebují. V Albánii sice operátor evidoval za poslední rok ze strany tajných služeb několik tisíc žádostí, nicméně podle balkánské zpravodajské agentury BIRN mohou albánské úřady komunikaci sledovat i bez povolení.
Vedle zmíněné šestice existují dvě země - Británie a Indie -, kde není zcela jednoznačné, zda právní předpisy umožňují státu bez soudního povolení odposlouchávat telefony. Většina zemí západní a střední Evropy má podle AP ve zprávě důkladně zdokumentované statistiky případů, v nichž bezpečnostní orgány žádaly o sledování telefonů.
Sledování v Česku pouze na příkaz soudu
Mluvčí české pobočky Vodafonu Markéta Kuklová sdělila, že poskytování údajů z mobilní komunikace se v Česku řídí zákonem o elektronických komunikacích. Od roku 2012 v něm mají firmy zvláštní povinnost pro účely vyšetřování, které vede policie a další oprávněné orgány, uchovávat zákonem a prováděcí vyhláškou vymezené provozní a lokalizační údaje. Vedle toho trestní řád umožňuje využití záznamů provozu při trestním řízení. Obdobná ustanovení obsahuje i Zákon o Vojenském obranném zpravodajství a Zákon o Bezpečnostní informační službě, pokud jde o obranu ústavního zřízení a bezpečnosti ČR.
„Při poskytování údajů podle těchto zákonných ustanovení jednáme vždy pouze na příkaz soudu a jsme vázáni zákonnou mlčenlivostí,“ dodal mluvčí O2 Hany Farghali.
Vládní zásahy do soukromé komunikace vzbuzují ve světě diskusi od loňska, kdy bývalý spolupracovník americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden médiím odtajnil rozsáhlý program pro sledování elektronické a telefonní komunikace. Americké tajné služby podle něj obcházely soudní povolení, které podle britské společnosti orgány zmíněných zemí ani nepotřebují.