Xperia X1: vesmírný dlaždič (velké preview)

Některé dny se těším do práce více než obvykle. Třeba dneska, když jsem věděl, že je na cestě do redakce Sony Ericsson X1 Xperia.

Je to telefon zajímavý, skvěle vybavený, horlivě očekávaný, plný rozporů. Byl jsem u jeho světové premiéry, když nám Xperii ukázali, vyrazila nám dech. Sony Ericsson a Windows Mobile? Kdo to kdy viděl? Telefon se svým výčtem parametrů dlouho kraloval žebříčku v našem katalogu mobilů. Až donedávna, kdy jej předstihlo HTC Touch HD. Problém je v tom, že o půl roku později představené HTC se na trh dostane dříve než X1. Ano, Sony Ericsson v únoru představil komunikátor ze kterého byli všichni nadšení, ale řekl, že jej na trh uvede až skoro za rok. A nebo to otočíme: Sony Ericsson v příštích měsících uvede na trh rok starý telefon. Xperia byla představena jako superstar, ale zaváhala a nechala se dohnat – je tu Touch HD, Omnia, Asus Galaxy7 a chystají se další. I tak je pro mě tohle setkání takový menší svátek, Xperia je exkluzivní kus elektroniky.

Bez vodováhy, zato s obří pamětí

Pojďme ale k mašince samotné. Jedná se o prototyp, byli jsme upozorněni, že se nemáme pouštět do žádného velkého testování, že se do začátku prodeje ještě mnohé změní. Je několik věcí, které na téhle X1 vůbec nefungují (třeba GPS), nebo nefungují optimálně. Je těžké říct jak daleko od finální verze jsme, je však jasné, že se pracuje především na softwaru, proto se raději vyhnu hodnocení rychlosti či funkcí vůbec. Nebudu Xperii prohánět Benchmarkem, nebudu měřit výkon, tyhle testy si necháme na prodejní vzorek. Také poprosím vás, abyste záběry níže na videu brali s rezervou a mluvím zde zejména o zadrhávání dlaždic/panelů při otevření a zavření přístroje. Vždyť už dnes můžete na YouTube najít záběry novějších verzí firmwaru, jejichž grafika je značně svižnější, plynulá, reakce na podněty jsou bezprostřední. Mohu doporučit záběry v preview webu the::unwired.

TIP: položili jsme vedle sebe dva WinMobile titány: Xperii a HTC Touch Pro

A když už jsem zmínil the::unwired, doplním ještě nejnovější zprávy týkající se Xperie. V jiném článku píše náš dobře informovaný rakouský přítel Arne Hess, že Sony Ericsson definitivně nehodlá zabudovat akcelerometr. Pro někoho možná zklamání, ti kdo s tímhle čidlem mají osobní zkušenosti vědí, že se dá žít i bez něj. Druhou zásadní (a tentokrát už výhradně pozitivní) zprávou je fakt, že výrobce navýšil plánovanou operační paměť přístroje a Xperia se bude prodávat s 384 MB RAM!

Taiwan, Japonsko, Švédsko, kdo se v tom vyzná?

V sobotu jsem vydal dvě bleskovky týkající se Xperie, sledoval jsem diskuze a v několika variacích jsem zaznamenal názor, že „je to jen převlečené HTC, vždyť jej dělají ve stejné továrně a zásluhy Sony Ericssonu na vývoji jsou mizivé“. Musím oponovat. Nevím sice z jaké části Xperia vznikala na Taiwanu, ve Švédsku či v Japonsku (a nikdy se to zřejmě nedozvím), ale rozdíly vidím na výsledku. Ne že by byly poslední komunikátory značky HTC špatně postavené (ba právě naopak, kvalita stále roste), ale když si hrajete s Diamondem, vidíte na něm celý ten vývoj kmene WinMobile jako strohých pracovních nástrojů. Zato když vezmete do ruky Xperii, je to jako poznávat kosmickou loď – žádný zbytečný cirkus, ale mnoho zajímavých, precizně provedených detailů a každý z nich má nějakou funkci.

Pocity z dílenského zpracování telefonu jsou velice dobré. I když je Xperia se svým širokoúhlým displejem protáhlejší než „4:3 komunikátory“ stejné konstrukce, vysunutí displeje je jisté, cítíte tam solidní kov. Funguje to i když na displej zatlačíte na jeho samotném kraji – žádné kroucení, žádná vůle a od poloviny vám s otevíráním pomůže pružina.

 
   
Pouhým pohledem není možné rozeznat kov od plastu, materiály působí hodnotně

Čelní strana, přesněji řečeno plochy kolem displeje jsou z krásného kartáčovaného kovu, stejně tak podkladová mřížka klávesnice. Po stranách QWERTY ale vidíme něco stejně pěkného, v tomto případě však jde pouze o plast. Pouhá imitace je i stříbrolesklý pruh táhnoucí se po bocích celé spodní části. Zadní strana je vyrobená z plastu s matným povrchem, známým jako soft-touch, kryt baterie je opět ze solidního kovu.

  
Spodní stranu displejové části tvoří solidní kus plechu

 
Na bocích přístroje jsou pouze tři tlačítka – regulace systémové hlasitosti a spoušť

    
Nevídané, neslýchané – přístroj s Windows Mobile má klasický 3,5 mm jack

 
Pro vložení paměťovky musíte sejmout zadní kryt, pro vložení SIMky musí ven i baterka

Pokud s sebou máte nabíječku, pak s sebou máte i datový kabel – chytré řešení

Aby byl výčet materiálů kompletní, doplním ještě, že tlačítka klávesnice jsou plastová. QWERTY se povedla. Na rozdíl od HTC Touch Pro má sice jen čtyři řady, ale díky šířce přístroje je tu dostatek místa, klávesy jsou hmatově dobře odlišitelné. Horší hodnocení budu mít pro funkční blok pod displejem. Tenké proužky kovu – kontextové klávesy – jsou skvělé, čtveřice sluchátka, X-panel a OK ještě ujde, ale čtyřsměrná navigační klávesa s potvrzovacím středem, to je ergonomická katastrofa. Obdélníček uprostřed slouží jako touchpad interpretující čtyři (resp. osm) směry.

Podobné hlouposti bez zpětné vazby jsou dobré do reklamních materiálů, ale ne na používání. Tuto funkci je možné vypnout a používat klasická tlačítka pro čtyři směry, ale moc si nepomůžete. Rozměrnější trojúhelníky po stranách použijete bez problému, ale trefit tenkou hranu pro směr dolů je těžké a povel nahoru raději přestanete používat úplně. Tady musíte tenoučkou hranku tlačítka s nepříjemně dlouhým chodem vmáčknout mezi hranu displeje a potvrzovací střed, který naopak stisknout nechcete… Nakonec jsem skončil s tím, že jsem snížil citlivost touchpadu a používal jej.

   
Ergonomickou slabinou Xperie je blok funkčních kláves a zejména pak jeho střed

(Ne)dotykový displej a trocha sci-fi

WideVGA displej je chloubou tohoto telefonu. Kvalita, kontrast, jemnost a hlavně rozlišení dávají starým známým aplikacím úplně nové rozměry. Displej ale u WinMobile neslouží pouze jako zobrazovač, ale také jako zásadně důležitý ovládací prvek. A tady se dostávám do úzkých…

Při bližším pohledu na povrch displeje je při dotyku vidět prohýbající se vrstvu tak, jak jsme na to u dotekových displejů WinMobile komunikátorů zvyklí. To je znak tzv. odporové technologie. X1 však reaguje pouze a jen na povely prstem, stylusem jsem to zkusil mnohokrát, ale vždy neúspěšně. To by zase ukazovalo na kapacitní technologii. Jsem zmatený – proč má Xperia stylus, kterým se nedá ovládat? A chaos pokračuje. Jako kdyby měla Xperia nálady – chvíli bylo ovládání prstem naprosto skvělé, přesné, reakce bezprostřední, trefil jsem i ta nejmenší tlačítka, ale v jiných aplikacích to bylo přesně naopak, zkrátka hrozné. Zřejmě je to jedna z těch věcí, které ještě do začátku sériové výroby projdou laděním.

   
Stylus. K čemu vlastně u Xperie je?

Podsvícení displeje není co vytknout

A teď v mezinadpisu slíbené sci-fi. V prvních chvílích mého soužití s X1 jsem si občas všimnul světélkování telefonu v místech, kde bych to nečekal. V rozích přístroje, na bocích displejové části jsou umístěné diody. Dokud se nerozsvítí, tak o nich vůbec nevíte, jsou totiž skryté pod panely, které vůbec nevypadají, že by měly být průhledné. Diody občas zapulsují, občas blikají, občas svítí, ale význam této hry jsem odhalil až po přečtení návodu k použití.

Jmenuje se „to“ Iluminace, vše se dá libovolně nastavit a umí to upozornit na nabíjení, nízký stav baterie, stisknutí tlačítka X-panel, zvolení panelu, příchozí či zmeškaný hovor, zprávu libovolného typu, budík. V recenzích si často stěžujeme, že ten který telefon nemá informační diodu, tak tady to snad nemohlo být lepší – diody jsou čtyři, v každém rohu přístroje jedna, výstrahu tedy zaručeně nepřehlédnete. Až se s Xperií sžijete, bude stačit jediný pohled a hned poznáte, co se s telefonem děje, co mu chybí. Diody mrkají a pulsují v různých rychlostech, frekvencích, intenzitách a v celé škále jasných barev.

 
Takhle vypadá „Iluminace“. Na první fotce je signalizace nabíjení, na druhé příchozí hovor a na třetí vybitá baterie

 
Aby nebylo těch záhad málo, dioda je zřejmě i pod okénkem děleného vypínače. Ta na mně ale nemrkla vůbec a v návodu ani zmínka…