Jednoduchým řešením pro jednodenní výdrž smartphonů je powerbanka. Ale kterou z nepřeberného množství vybrat?
Z několika mála hodnot v tabulce by se mohlo zdát, že otestovat powerbanku je snadné, za každou z hodnot kapacity a času nabití se ale skrývají dlouhé hodiny jejího vybíjení a nabíjení. Aby bylo vůbec možné zjistit, jak vysoký proud při jakém napětí z powerbanky teče, museli jsme si z Číny pořídit USB měřič. Ten kromě těchto okamžitých hodnot zobrazuje i počet mAh, které powerbanka poskytla, než se vybila.
Tuto kapacitu vypočítá z času vybíjení a protečeného proudu. Počet miliampér za hodinu je ale pro srovnání kapacity powerbank nedostatečný údaj, protože záleží i na tom, k jakému napětí se počet mAh vztahuje. Proto v tabulce udáváme dvě hodnoty kapacity – při napětí 5 V, což změřil náš měřál, a při napětí baterií v powerbance (3,7 V). Udávaná kapacita powerbank se vztahuje právě k této druhé, mnohem vyšší hodnotě.
Pro monitorování okamžitého proudu z i do powerbanky, stejně jako protečené kapacity posoužil speciální USB měřič
Kapacity powerbank jsme měřili při dvou zátěžích a vždy ze silnějšího 2A USB portu. První zátěž činila téměř 1 A, druhá pak 1,4 A. Důvodem dvojího měření je to fakt, že kapacita, jakou powerbanka poskytne, závisí i na proudu. Čím vyšším proudem powerbanku zatěžujete, tím více klesá účinnost vnitřního DC-DC převodníku (z 3,7 na 5 V). Zátěž jsme realizovali pomocí 5V žárovek s deklarovaným proudem 0,5 A (reálně někde mezi 0,4 a 0,5 A), které jsme postupně přidávali.
Tímto způsobem jsme změřili i napětí při jednotlivých proudech, ze kterých si opět můžete udělat obrázek, jak vysoké proudy powerbanka zvládla. Zařízení, které budete nabíjet, zpravidla monitoruje velikost napětí a podle toho povolí velikost průtoku proudu, jakým se bude nabíjet. Proto je výstupní napětí důležitou hodnotou, která by navíc nikdy neměla klesnout pod 4,75 V (tolerovaná odchylka 5 %). Jakmile powerbanka poskytne při některém z proudů nižší napětí, než je tato hodnota, lze říci, že takovou zátěž už nezvládla. Jak vidíte v tabulce, ne každá powerbanka si s vyššími proudy poradila správně.
Jako stabilní zátěž sloužily žárovky (5V/0,5 A), kterých jsme osadili takové množství, jaké bylo potřeba pro daný proud
Stejným USB měřičem jsme také monitorovali proud, jakým se powerbanka nabíjí a kolik mAh bylo zapotřebí k jejímu nabití a z toho jsme vypočítali celkovou dobu nabíjení. Ta je velmi důležitým údajem, doba nabíjení delší než 10 hodin (typicky přes noc) je totiž již výrazným hendikepem. Když víme, kolik mAh bylo zapotřebí k nabití powerbanky a kolik poskytla při vybíjení, lze vypočítat její celkovou účinnost nabití + vybití. Rozdíl mezi těmito hodnotami jsou totiž ztráty neužitečně přeměňující se na teplo a udávají součet ztrát výstupního DC-DC měniče a nabíjecích obvodů. Nižší účinnost pak je důvodem jak delší doby nabíjení, tak nižší poskytnuté kapacity.