O2 a Vodafone využívají příděly pásma 2 100 MHz z poloviny, T-Mobile ještě méně. Současně za frekvence neplatí státu ani korunu. Do léta přijde změna.
Kvůli chybné zákonné úpravě (podmínky aukce na sítě 3G) se stát od roku 2001 až do současnosti připravil o stovky milionů korun. Jde o placení poplatků za využívání radiových kmitočtů, které musí ze zákona platit operátoři. Dnes se vláda snaží o nápravu, ale i opravné znění zákona nebylo nejšťastnější a nebýt intervence ČTÚ, chyba mohla přetrvat. Vše podstatné najdete v tomto dokumentu, ze kterého vycházím.
Od provozovatelů pevných sítí (internet, telefon, TV) přiteče do státní pokladny zhruba 609 milionů ročně. Poplatky za využívání rádiových kmitočtů v mobilních sítích činí zhruba 423 milionů. Přitom v zahraničí je ten poměr opačný, mobilní sítě do státních rozpočtů přináší až 4× více, než sítě pevné. Je tedy evidentní, že u nás je „něco“ špatně.
3G sítě: tratí stát i zákazníci
Prodej licencí 3G se tak projevuje jako zpackaný podnik. Důvodů je hned několik, tím nejhorším ale je, že operátoři zablokovali celé frekvenční pásmo 2 100 MHz, čímž vyloučili vznik konkurence a sami ho využívají sotva z poloviny! V případě dvou největších hráčů, kteří navíc staví síť společně, trvá tento stav už přes 10 let. Následující tabulka ukazuje, jak moc je v ČR pásmo 2 100 MHz v současnosti nevyužité:
Operátor | přiděleno celkem (MHz) | využíváno (MHz) | využití |
Telefónica | 2×19,8 = 39,6 | 2×9,7 = 19,4 | 49,0 % |
T-Mobile | 2×19,8 = 39,6 | 2×5,0 = 10,0 | 25,3 % |
Vodafone | 2×19,8 = 39,6 | 2×10,0 = 20,0 | 50,5 % |
A nyní pozor: operátoři musí dosud nevyužívané frekvence začít využívat do konce letošního června, jinak jim budou dle zákona odebrány. Povinnost vychází z novely Zákona o elektronických komunikacích, která nabyla účinnosti 1. července 2010. Můžeme předpokládat, že operátoři odebrání (a případné nabídnutí frekvencí konkurenci) nedopustí, takže je musí začít využívat. A platit za ně. Nebýt ČTÚ, mohlo to operátory vyjít hodně levně.
Důkazem výše uvedeného budiž výše odkazovaný vládní dokument, ve kterém se ČTÚ staví proti novele vládního nařízení. Pokusím se vysvětlit proč. Odmítavé stanovisko zaujal tuzemský regulátor k možnosti snížení ročního poplatku o 99 %, pokud by operátor dosud nevyužívané pásmo vyčlenil pouze pro provozování „domácích nízkovýkonových stanic“ (tedy femtobuněk). Tím by došlo k ještě většímu znehodnocení části spektra, které by mohlo být využíváno mnohem efektivněji, a stát by nadále přicházel velké peníze.
ČTÚ: „Existuje prostor pro tři další UMTS operátory“
ČTÚ je třeba pochválit, nicméně i sám regulátor v dokumentu uznává, že pokud by stát (Ministerstvo průmyslu a obchodu) udělal takovou „botu“, dostal by úřad v médiích pořádně za vyučenou, což by vedlo k ještě horšímu renomé. Důvodů pro své odmítavé stanovisko ale uvádí ČTÚ vícero. Je tedy jen dobře, že média i veřejnost práci ČTÚ bedlivě sledují. Další obrat o 180° představuje toto konstatování úřadu:
„Typickým příkladem negativního dopadu uvedeného ustanovení je využívání rádiového spektra k širokopásmovým službám UMTS v pásmu 2,1 GHz. Práva k využívání rádiových kmitočtů (příděly rádiových kmitočtů) získaly v ČR ve výběrových řízeních tři subjekty, které jsou zároveň operátory sítí GSM. Přestože jsou tyto subjekty držiteli přídělů již dlouhou dobu (některé 10 let), předpokládaný rozvoj sítí UMTS se nekonal a do dnešního dne nelze pokrytí území signálem chápat jako celoplošné, neboť se jedná spíše o ostrůvky pokrytí v rámci větších měst. Dostupné rádiové spektrum je ve skutečnosti využíváno méně, než z 50 %.“
„S ohledem na reálné využití kmitočtů k poskytování služeb širokopásmového přístupu v současné době tedy existuje kmitočtový prostor pro nejméně 3 další zcela srovnatelné operátory UMTS. To, že tito operátoři nemohou vzniknout, je pouze důsledek existence přídělů rádiových kmitočtů výše uvedených subjektů, nikoliv reálného vyčerpání rádiového spektra. Příděly rádiových kmitočtů v pásmu 2 GHz (UMTS) proto zjevně neslouží k účelu, ke kterému byly vydány, tj. k zajištění služeb UMTS v rámci rádiových sítí veřejně dostupných elektronických komunikací.“
V souvislosti s chystanou aukcí často operátoři naznačují existenci různých zájmových skupin, spekulantů, kteří se chtějí na chystané aukci frekvencí v pásmu 800, 1 800 a 2 600 MHz obohatit na úkor ČR a jejich občanů. Ale co jsou potom oni sami, když občany ČR poškozují svým nákupem 3G licencí, které nevyužívají a drží jen proto, aby je nemohl mít někdo jiný? Zeptali jsme se jich.
Operátoři: frekvence využijeme v budoucnu
Za O2 odpovídal tiskový mluvčí Hany Farghali: „Telefónica v současné době provozuje dvě tzv. nosné frekvence z možných čtyř. Je to dáno tím, že s provozem každé další "nosné" jsou spojeny podstatné provozní náklady a administrativní poplatky. Proto se ke spuštění další "nosné" přistupuje až tehdy, kdy je to z důvodu nárůstu počtu zákazníků a provozu v síti nutné.“
„Jelikož veškeré dostupné předpovědi vývoje datového provozu počítají s prudkým nárůstem množství dat a požadavků na kapacitu sítí, je stávající příděl pro naši společnost nepostradatelný. Do budoucna bude nezbytné spuštění dalších "nosných" a s využitím celého dostupného přídělu počítáme. Jen pro doplnění: nasazení 3. nosné plánujeme s ohledem na růst vytíženosti sítě do konce prvního pololetí letošního roku.“
Vodafone se vyjádřil ústy Miroslava Čepického: „Jsme teprve ve třetině doby, na níž máme licence udělené, a využíváme je zhruba z poloviny. Každý operátor musí mít kapacitní rezervy do budoucna. Stále se zvyšuje objem hlasového provozu a meziročně se třikrát zvýšil objem dat, která naší sítí protekla. Datové služby přitom zatím využívá jen zhruba pětina zákazníků. Data budou za 3 až 5 let výrazně dominantní částí celkového provozu a jejich objemy budou násobně vyšší než nyní. Na to počítáme se současnou rezervou.“
Za T-Mobile se vyjádřila tisková mluvčí Martina Kemrová: „Pásmo 2100 MHz využíváme podle potřebné kapacity tak, abychom našim zákazníkům byli schopni nabízet vysoce kvalitní služby. Datový provoz v naší mobilní síti rychle stoupá, jen za poslední rok jsme zaznamenali jeho nárůst o téměř 500%, přičemž s příchodem HSPA+ 42 očekáváme další výrazné navýšení provozního zatížení naší 3G sítě. Zajištění vysokorychlostních datových služeb v mobilní síti samozřejmě klade rostoucí nároky na šířku spektra, kapacity využívané dnes nejsou pro nejbližší budoucnost dostatečné.“