Robot už dávno není onou neohrabanou krabicí ze starých sci-fi filmů, jejíž mluva připomíná studenta cizího jazyka, který zvládá holé věty ve třetí osobě.
V Japonsku se každoročně pořádá utkání robotů ve fotbale, v některých hotelech zavádějí robotickou obsluhu a kdokoliv si může poklábosit s umělou inteligencí třeba na webu Cleverbot. Vědci se proto čím dál více zamýšlejí i nad dopady vpádu podobných technologií do životů lidí.
Alexander Reben z bostonské soukromé univerzity Massachusetts Institute of Technology například testuje možnosti nasazení umělé inteligence v psychoterapii. Jeho nápad, jak už to někdy bývá, pramení z náhodné události. Na jeho pracoviště se zatoulal známý, který ve městě čekal na náhradní let.
Robot Blabdroid (obr.: Blabdroid.com)
Během prohlídky laboratoře narazil na malého robota zvaného Boxie. Boxie byl vybaven kamerou a naprogramován ke kladení několika běžných nezávazných otázek. Po nějaké době Reben s úžasem zaznamenal, že se jeho známý začal s přístrojem bavit, přesněji řečeno se rozpovídal o všem, co ho tížilo.
Jak to, že se ten člověk tak snadno otevřel díky tomu relativně jednoduchému předmětu?
Jedná se nejspíš o stejný mechanismus, díky němuž lidé mluví se svým psem nebo domlouvají svému autu, aby už konečně nastartovalo. „Jak to, že se ten člověk tak snadno otevřel díky tomu relativně jednoduchému předmětu?“ vrtalo Rebenovi hlavou.
Od té doby výzkumník postavil celou řadu robotů, jež naprogramoval k jednoduché konverzaci a začal je testovat na nejrůznějších lidech – od náhodných návštěvníků až po astronauty. Tvrdí, že umělá inteligence testované lidi ovlivňovala nečekaným způsobem.
Od původní osmiminutové konverzace se Reben dopracoval k modelům, s nimiž se lidé dokážou zapovídat na více než půl hodiny. K tomu, aby se otevřeli, opatřuje Reben své roboty roztomilým obličejem a propůjčuje jim dětský hlas. Jeho roboti řady BlabDroid přiměly testované k tomu, aby vyjevili své nejosobnější myšlenky a pocity. A to navzdory varování, že vše bude zaznamenáno na kameru.
Reben uvádí následující příklad:
- BlabDroid: „Co jsi v životě udělal nejhoršího?”
- Subjekt: „Neřekl jsem tátovi, že ho mám rád, dokud ještě žil.”
- BlabDroid: „Je něco, co jsi o sobě ještě nikomu neřekl?”
- Subjekt: „Jako dítě jsem nesnášel chodit na veřejné záchodky, tak jsem to vždycky držel až domů. Ale jednou jsem jel na kole a už jsem to nevydržel. Zůstala za mnou mokrá cestička…“
- BlabDroid: „Kdybys mohl někoho varovat před největším omylem, kterého ses dopustil, co by to bylo?“
- Subjekt: „Mít děti.“
Alexander Reben hodlá více ukázat ve své chystané knize, zatím svého robota využil k vytvoření krátkého dokumentárního filmu:
