ČTÚ je druhý nejhorší regulátor v Evropě [zpráva ECTA]

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nemá mezi mobilmaniaky dobré jméno. Mnozí mu přičítají neschopnost plnit funkci regulátora a přílišnou volnost, kterou dává oligopolnímu triu mobilních operátorů. Říká se, že každá mince má dvě strany, takže se nabízí otázka, zda se dá na práci ČTÚ najít něco pozitivního. Netvrdím, že nedá, ale následující řádky jen dokazují, že rčení s mincí nemusí platit vždycky.

Možná je to jen shoda náhod, ale možná taky ne. Dle zevrubného šetření Evropské komise (EK) i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) voláme nejdráže v Evropě a zároveň je tuzemský regulátor hodnocen jako jeden z nejhorších vůbec.

V civilizovaných zemích se státní úředníci v budově jako je tato starají o narovnání trhu tak, aby velcí operátoři nezneužívali jsou tržní sílu a nedělali lumpárny všeho druhu jako u nás

Hodnocení ČTÚ přitom pochází od autority jménem Evropská asociace telekomunikačních operátorů (ECTA) sdružující evropské telekomunikační operátory, ale také výrobce telekomunikačních zařízení a poskytovatele dalších služeb spojených s telekomunikační oblastí.

Nejhorší z nejhorších

Nejde tedy o žádnou pochybnou analýzu ušitou horkou jehlou, jako si loni v prosinci střihl právě ČTÚ, aby dokázal, že ceny jsou u nás na evropském průměru. Naopak. ECTA ve své poslední zprávě (k dispozici zde) taktéž z loňského roku přiřkla ČTÚ druhý nejhorší výsledek z dvaadvaceti sledovaných zemí. Horší než náš byl už jen regulátor z Bulharska. Jistě také není bez zajímavosti, že v žebříčku ECTA se ČTÚ tradičně umísťuje mezi těmi nejhoršími už od roku 2005.

Zpráva ECTA pravidelně hodnotí regulátory v Rakousku, Belgii, Bulharsku, České Republice, Dánsku, Finsku, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Irsku, Itálii, Holandsku, Norsku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku, Španělsku, Švédsku, Velké Británii a Turecku. Rozsah průzkumu zahrnuje širší institucionální a legislativní prostředí, jež ovlivňují odvětví, jakož i uplatňování nařízení vnitrostátních telekomunikačních regulačních orgánů. V případě nečlenských zemí EU bere v úvahu ještě implementaci nařízení směřujících z Bruselu.

Souhrnné výsledky za rok 2009:

Jak vidno, Česká republika to s 192 body nemá daleko na úplné dno tabulky. Národní regulátoři ve vyspělých zemích přitom dosahují výsledku 300 bodů a výše. Ale třeba i takové Maďarsko na tom není s 264 body úplně špatně a v hodnocení se může směle srovnávat s Německem.

Do uvedeného součtu bodů se promítá pět oblastí legislativního, institucionálního, tržního a exekutivního rázu, jejichž náplň si můžete prohlédnout na následujícím diagramu:

Hodnocení národních regulátorů v jednotlivých kategoriích • pro zvětšení obrázku klikněte na tento odkaz

Pokud se zadíváte na obrázek výše nejlépe v plném rozlišení, pak uvidíte, že v první oblasti institucionálního systému dopadla Česká republika docela dobře, tedy až na oblast „Appeals procedure“, což je řízení o opravném prostředku. Ale pozor, institucionální prostředí regulátor nevytváří, to mají na starosti naši volení zástupci v parlamentu.

Pak už převládá hlavně červená barva, tedy vše velmi nevyhovující. Druhý koláč představuje vstupní možnosti na trh (zde má ČR úplně to nejhorší skóre), třetí efektivitu ČTÚ, čtyřka aplikaci regulace a poslední graf ekonomické podmínky na trhu. Prostě bída. A to nechybí moc, aby se úplně začervenaly i poslední dva koláče.

ČTÚ: my nic, my muzikanti

ČTÚ se zaklíná tím, že telefonní služby poskytované prostřednictvím mobilních sítí pro koncové uživatele (maloobchodní služby) nejsou součástí ani jednoho z definovaných relevantních trhů. Jinými slovy, nelze je stanovit jako tzv. propojovací poplatky. Jednotlivé společnosti si tak v rámci své obchodní politiky na liberalizovaném trhu mohou u neregulovaných služeb stanovit cenu.

Jenže... Tady pláčou úředníci ČTÚ na špatném hrobě a kdyby opravdu chtěli, tak by sjednali nápravu. Pravda, nedá se to stihnout ze dne na den, ale za pár let by si tento mocný regulační nástroj mohl ČTÚ opět osvojit. Argumentaci proč ČTÚ pláče na špatném hrobě si s dovolením vypůjčím o našeho čtenáře, který v diskuzích vystupuje pod přezdívkou ViR, jelikož stávající situaci dokonale vystihl:

To je na jedné straně pravda, a já to vždy považoval za známou věc, ale na druhé straně je pravda i to, že úřad regulaci na trhu originace hovorů z mobilních sítí sám svým rozhodnutím zrušil, a prohlásil tento trh za "efektivně konkurenční". Čili je nyní v postavení vojáka, který sám sebe střelil do nohy a zahodil zbraň, a nyní si stěžuje, že nemůže útočit…

Úřad může jak z vlastní iniciativy, tak na základě podnětů podle § 52 ZoEK nově vymezit v zákoně uvedeným postupem relevantní trh, a to i ten, na němž již byla v minulosti zrušena regulace, podle § 51 na něm provést analýzu, a podle § 57 odst. 2 pak může následující: „V případě, že analýza relevantního trhu pro koncové uživatele provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční, a jestliže by opatření podle odstavce 1 nevedlo k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.“

Čili ne že by to vůbec nešlo! Ano, obnovení regulace je záležitost na 2 až 4 roky. A možná by nebyla vůbec třeba, kdyby ČTÚ zahájil potřebné kroky, k jejímu případnému zavedení, protože celý proces, od vymezení relevantního trhu počínaje, přes jeho analýzu a uložení nápravných opatření konče, musí dle § 130 konzultovat s dotčenými subjekty, tedy operátory. Takže by možná stačilo jen reálné nebezpečí zavedení cenové regulace, a mobilní operátoři by se začali chovat rozumněji.

Ale takto prostě vědí, že díky neexistenci operativního nástroje na jejich umravnění, a neochotě vedení ČTÚ to změnit, mají stále k dobru několik let, kdy si s cenami pro koncové uživatele mohou doslova dělat, co chtějí…

Když se chce, všechno jde. ČTÚ se ale nechce

Jak sami vidíte, kdyby se chtělo, přece jen by to šlo. Problém je v tom, že se vysoce postaveným úředníkům v Radě ČTÚ nechce. Do roztrhání těla jsou zdá se odhodláni bránit své stanovisko, že nejlepší regulace je žádná regulace a že trh se postará sám o sebe. Těžko říct, co je vede k tomuto pomýlenému vidění trhu, který už ze své podstaty nemůže být konkurenční a potřeboval by regulaci jako sůl. Co myslíte vy?