ČTÚ nás stojí více než Senát. Proč?

O Českém telekomunikačním úřadu (ČTÚ) je v médiích slyšet stále častěji. Jakožto národní regulátor má vykonávat státní správu ve stanovéné oblasti, regulovat trh, stanovovat podmínky pro podnikání v segmentu elektronických komunikací a poštovních služeb. O působnosti úřadu se můžete více dočíst přímo na jeho webu, dělí se celkem do jedenácti oblastí zahrnující regulaci e-komunikací, správy rádiového spektra, čísel a kódů, digitální dividendu a ochranu spotřebitele.

• Provoz ČTÚ stál daňové poplatníky v loňském roce 560 116 000 Kč. Za posledních pět let pak celkem 3 680 496 000 Kč

Úředníci v Radě ČTÚ prosazují názor, že telekomunikační trh žádné zásahy nepotřebuje, že nejlepší regulací je žádná regulace. Že neviditelná ruka trhu vše vyřeší a vůbec ČTÚ stejně může zasahovat pouze v oblasti regulace velkoobchodního segmentu a neovlivňuje přímo maloobchodní vazby, služby a ani ceny. Na maloobchod má působit jeho činnost pouze zprostředkovaně. Takže to prostě stejně nejde…

To jsou stručně závěry článku Zdeňka Švrčka z Rady ČTÚ, který loni vyšel na webu Lupa.cz coby reakce na vlnu kritiky, že u nás voláme nejdráž v Evropě. Přesněji řečeno kritika přišla po zprávách Evropské komise a organizace OECD, které na tuto skutečnost prokazovaly ve svých analýzách. Jen pro připomenutí: Také ČTÚ nejednou vypracoval analýzu na téma ceny u nás a jinde v Evropě, ale průzkum tak zfušoval, že jeho vypovídací hodnotu lze označit za nulovou. Vlastně ne tak úplně, o něčem to přece jen svědčí.

O chybném názoru Rady ČTÚ svědčí jednak poznatky ekonomů, kteří vidí nutnost státních zásahů v odvětvích s žádnou nebo jen malou konkurencí. Ale také pozice České republiky v hodnocení Evropské asociace telekomunikačních operátorů (ECTA). V žebříčku asociace se ČTÚ už od roku 2005 umísťuje mezi nejhoršími regulátory.

ČTÚ je jeden z nejhorších regulátorů vůbec

V poslední publikované zprávě z června loňského roku, která obsahuje hodnocení za rok 2009, se ČTÚ umístil na druhém místě od konce, hůře jsou na tom už jen v Bulharsku. Ještě v roce 2008 se přitom tuzemský regulátor mohl „chlubit“ třetím místem od konce. Horší byl jen polský a turecký telekomunikační úřad, loni si ovšem oba polepšili. Také Bulhaři se snaží, dle deníku Sofia Echo chce mít tamější regulátor propojovací poplatky na začátku příštího roku na polovině oproti současnému stavu.

Souhrnné výsledky porovnání národních regulátorů za rok 2009 • hodnocení regulátorů v jednotlivých kategoriích

Aktuálně si operátoři v Bulharsku mezi sebou v přepočtu účtují 1,63 Kč za minutu hovoru. Od prvního ledna 2012 má sazba klesnout na polovinu a konečná sazba platná o další rok později má činit 0,60 Kč za minutu. Také u nás tzv. propojovací poplatky za poslední tři roky výrazně poklesly, jenže na koncové ceny operátorů to nemělo vůbec žádný vliv. Potom je ale záležitostí státu, aby si našel páky a přistřihnul křídla společnostem, které působí na málo konkurenčním trhu.

Grafické znázornění efektivnosti ČTU v pěti oblastech:

Český telekomunikační úřad skončil předposlední, naproti tomu Nizozemský regulátor má většinu políček zelenou • komentář následuje níže

Na obrázku vidíte, že v první oblasti institucionálního systému dopadla Česká republika docela dobře, tedy až na oblast „Appeals procedure“, což je řízení o opravném prostředku. Institucionální prostředí však regulátor nevytváří, to mají na starosti naši zástupci volení do parlamentu.

Potom už převládá hlavně červená barva, tedy vše velmi nevyhovující. Druhý koláč představuje vstupní možnosti na trh, třetí efektivitu ČTÚ, čtyřka aplikaci regulace a poslední graf ekonomické podmínky na trhu.

ČTÚ nás stojí stovky milionů ročně, je dražší než Senát

Zajímalo nás, kolik za ČTÚ každoročně platíme ze svých daní? Náklady na provoz ČTÚ jsou veřejné, každoročně je zveřejňuje Ministerstvo financí v celkovém přehledu výdajů státního rozpočtu za daný rok. Jde o kapitolu číslo 328. Napadlo by vás, že ČTÚ je dražší než Senát?

Výdaje na vybrané kapitoly státního rozpočtu v letech 2006 až 2010:

V souvislosti s průlomovým rozsudkem Nejvyššího správního soudu z 27. května letošního roku, který úřadům uložil zveřejnit platy vrcholových úředníků včetně odměn, jsme se také zajímali, kolik za svou práci dostávají členové Rady ČTÚ. Českému telekomunikačnímu úřadu jsme proto zaslali následující dotazy.

Otázky

Na základě § 8b odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím vás chceme požádat o sdělení výše platů, odměn a mimořádných odměn členů Rady Českého telekomunikačního úřadu (dále jen ČTÚ) za loňský a letošní rok. Dále pak za léta 2009, 2008 a 2007. Dále prosíme o zodpovězení následujících dotazů.

Dle zákona č. 487/2009 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, příloha č. 3 činily výdaje státního rozpočtu v kapitole č. 328 Český telekomunikační úřad 560 116 000 Kč. Zatímco o rok dříve činily výdaje státního rozpočtu na tutéž kapitolu 599 442 000 Kč (příloha č. 3 k zákonu č. 475/2008 Sb.). V roce 2008 pak výdaje spojené s chodem ČTÚ (opět kapitola č. 328 v příloze č. 3 k zákonu č. 360/2007 Sb.) činily 987 901 000 Kč. V roce 2007 činil tento výdaj státního rozpočtu České republiky (kapitola č. 328, příloha č. 3 k zákonu č. 622/2006 Sb.) 924 465 000 Kč a konečně v roce 2006 (příloha č. 3 k zákonu č. 543/2005 Sb.) činil výdaj na kapitolu č. 328 Český telekomunikační úřad 608 572 000 Kč.

1. Jaký podíl na celkovém rozpočtu ČTÚ představovaly v jednotlivých letech mzdové náklady?
2. Kolik úředníků je zaměstnáno na ČTÚ? Jak se měnil jejich počet od roku 2006?
3. Čím byl způsobem nárůst výdajů spojených s chodem ČTÚ v letech 2008 a 2007, kdy se výdaje na kapitolu č. 328 Český statistický úřad přibližovaly k jedné miliardě korun českých?
4. Jakým způsobem se na práci ČTÚ projevily nižší rozpočty v letech 2009 a 2010?
5. S jakým rozpočtem hospodaří ČTÚ v letošním roce?

A odpovědi

Odpovědi dorazily záhy. Bez vytáček a odvolávání se na Zákon o ochraně osobních údajů odpověděla Jana Artěmenková, vedoucí sekretariátu předsedy Rady ČTÚ:

V čele ČTÚ je pětičlenná Rada ČTÚ. Jeden z členů Rady ČTÚ je předsedou Rady ČTÚ. Mzdové náklady za posledních pět let jsou následující:

Členové Rady ČTÚ jsou odměňováni podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.

Podle zákona č. 236/1995 Sb. náleží předsedovi Rady ČTÚ, členovi Rady ČTÚ pouze plat a odchodné. Podle § 109 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, náleží členovi Rady po dobu 6 měsíců po skončení výkonu funkce v Radě každý měsíc plat ve výši jeho průměrného měsíčního platu za dobu výkonu funkce.

Předsedovi Rady ČTÚ, členovi Rady ČTÚ nenáleží podle zákona č. 236/1995 Sb. žádné náhrady výdajů podle § 5 odst. 1 a žádná naturální plnění podle § 6 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb. Stejně tak jim nenáleží odměny či mimořádné odměny.

Odpovědi na další otázky:

Podíl celkových mzdových nákladů k celkovým skutečným výdajům kapitoly 328 – ČTÚ:

•  2006 – 34,19 %
• 2007 – 23,08 %
• 2008 – 29,18 %
• 2009 – 39,23 %
• 2010 – 41 %

Počet schválených systemizovaných míst pro rok

• 2006 - 473
• 2007 - 473
• 2008 - 461
• 2009 - 447
• 2010 - 444
• 2011 - 444

Nárůst výdajů spojených s činností ČTÚ v letech 2007 a 2008 byl způsoben výstavbou Automatizovaného systému monitorování kmitočtového spektra (ASMKS) a zavedením institutu Univerzální služby (§ 38 – 50 zákona č. 127/2005 Sb.).

Nižší rozpočet v roce 2009 oproti předchozímu roku se na práci ČTÚ nijak neprojevil, protože snížení rozpočtu bylo způsobeno ukončením výstavby ASMKS. V roce 2010 došlo ve srovnání s předchozím rokem zejména k poklesu čerpání kapitálových výdajů (investic) o 26 001 000 Kč.

ČTÚ hospodaří v roce 2011 s rozpočtem ve výši 628 313 000 Kč, z toho 43 821 000 Kč je určeno na projekty spolufinancované z prostředků poskytnutých Evropskou unií (6 573 000 Kč činí podíl státního rozpočtu na financování těchto EU projektů a 37 248 000 Kč je podíl EU na financování těchto EU projektů).