Ukážeme vám, kudy vedla cesta od displeje z kalkulačky k displeji iPhonu a co nás čeká v budoucnosti.
Budoucnost je v OLED
Jednou z nejmladších displejových technologií je OLED (Organic Light Emiting Diode). Takový displej je tvořen mřížkou miniaturních LED diod, přičemž jeden OLED pixel obsahuje tři mikrodiody: červenou, zelenou a modrou (RGB). Speciálně vyrobené diody jsou charakteristické tím, že v nich nesvítí plyn, ale pevná látka. Displej je velmi tenký a nepotřebuje podpůrné externí podsvícení, protože každý bod září samostatně pomocí miniaturních diod.
Samsung E700 a jeho vnější OLED displej: 256 barev a rozlišení 64 × 96 pixelů
Další předností technologie OLED jsou velké pozorovací úhly, vysoká svítivost a nízká spotřeba energie. Nevýhodou je zatím komplikovaná, finančně náročná výroba a velká poruchovost. OLED displeje byly zpočátku využívané jen jako informační displeje některých véčkových modelů, jako napríklad Samsung E700. Dnes se však začínají prosazovat i jako hlavní zobrazovací jednotky, dobrým příkladem je Nokia N85 nebo Nokia 8800 Carbon Arte.
Nokia N85: první model finské značky s OLED displejem
Dotýkat se je lidské
Dotykové displeje jsou samostatnou kapitolou. Oproti konvenčním displejům je tu hlavní rozdíl v tom, že displej slouží k ovládání zařízení. Dotykové zobrazovací jednotky se prosadily především mezi komunikátory s operačním systémem. Vůbec první dotykový smartphone představila firma IBM v roce 1994...
IBM Simon: v roce 1994 byl představen první mobil s dotykovým displejem
V začátcích se používaly monochromatické dotykové displeje. Například Sagem WA3050, dotykový smartphone z roku 2001, který měl rozlišení displeje 240 × 320 obrazových bodů (ano, známé QVGA) a dokázal zobrazit 16 stupňů šedé.
Sagem WA3050: v roce 2001 přišel s rozlišením, se kterým si i ty nejlepší multimediální komunikátory vystačily až do roku 2008
V roce 2002 představený Sony Ericsson P800 fungoval na platformě Symbian UIQ. Jeho barevný dotykový TFT displej měl rozlišení 208 × 320 bodů a dokázal zobrazit 4 096 barev
Ne vždy však šlo jen „chytré telefony“, v roce 2004 byl na trh uveden Philips 755. Na pohled vypadá jako klasický, pouze klávesnicí ovládaný telefon, ale i on má dotykový displej. Jeho rozlišení je pouze 120 × 160 bodů, využívá aktivní technologii TFT a dokáže zobrazit 65 tisíc barev
V současnosti zažívá ovládání dotykem velký boom a může za to především Apple iPhone, který ovlivnil nejen uživatele, ale i mnohé výrobce
Jak funguje dotykové ovládání
Nejčastější principy fungování dotykových displejů jsou: rezistivní, kapacitní, infračervený a ultrazvukový s povrchovou vlnou.
- Rezistivní technologie:
na povrchu displeje se nachází pružná membrána, která je zevnitř pokrytá velmi tenkou kovovou vrstvou. Pod membránou je další vodivá vrstva, která je pevná. Mezi vrstvami se nachází velmi tenká vzduchová mezera vymezená podpěrami, které od sebe obě vodivé vrstvy izolují. Při dotyku se horní vrstva mírně prohne, dotkne se té spodní a v daném místě začne procházet elektrický proud. Na základě analýzy velikosti proudů pak vyhodnocovací jednotka vypočítá polohu bodu dotyku. Ovládat displej vybavený touto technologií je možné prakticky čímkoliv – typicky je to stylus, ale může to být třeba i prst v rukavici (pak už ale obyčejně narazíme na velikost ovládacích prvků uživatelského prostředí). - Kapacitní dotykové displeje:
funkčnost takového displeje je založená na vodivosti lidského těla. Povrch displeje je pokrytý vodivou vrstvou. Při dotyku prstem ruky vznikne mezi okraji displeje a vodivou rukou kapacita, přes kterou se uzavře elektrický obvod. Kontroler potom analýzou vzniklých kapacit přesně určí polohu prstu. Výhodou použití této technologie je vysoká mechanická odolnost displeje, nevýhodou je, že na ovládání musí být použit elektricky vodivý předmět. - Dotykové displeje s infračerveným zářením:
tento princip je ve své podstatě velmi jednoduchý. Systém je tvořený hustou sítí infračervených paprsků, které se vsunutím jakéhokoliv předmětu na snadno určitelném místě přeruší. Výhodou v tomto případě je, že se dotekovost dá přidáním rámu dodat i starému CRT monitoru, pro kapesní zařízení se ale příliš nehodí. - Displej s povrchovou akustickou vlnou:
pro tyto displeje se používá označení SAW (Surface Acoustic Wave). V rozích pevné průsvitné vrstvy nad displejem jsou umístěné vysílače a přijímače signálu, který se šíří po ploše displeje. Vložením předmětu do vlnového pole se šíření vĺn změní a řídící jednotka podle vyslaných a přijatých signálů vyhodnotí polohu vložené překážky. Při tomto principu ovládání je velikou nevýhodou citlivost na nečistoty. Tyto displeje fungují jako takový miniaturní radar.
Poslední dobou se výrobci snaží prosadit hlavně intuitivní a jednoduché ovládání prstem (protože ten je vždy po ruce). Ikony jsou dostatečně velké, aby se daly aktivovat i poměrně velkým bříškem palce. Na displeji jsou vždy jen ty správné a právě potřebné ovládací prvky, nepletou se zde ty nepotřebné jako na klávesnici. Takové ovládání je jednoduché, přirozené a je možné se jej rychle naučit. Dotykové displeje s sebou ale přináší i určité nevýhody. Je to hlavně dražší výroba, větší náchylnost k opotřebení a komplikované zadávání textu bez mechanické orientace či odezvy.
Vývoj rozlišení
Slovo rozlišení (neboli rastr) se začalo v souvislosti s displeji mobilních telefonů skloňovat až s příchodem grafických monochromatických zobrazovacích jednotek. Jde o počet bodům (neboli pixelů) v jednom řádku a jednom sloupci mřížky displeje. Z údaje „rozlišení: 240 × 320 bodů“ tak vyčteme, že displej má 240 sloupců a 320 řádků.
V začátcích bylo rozlišení velmi malé a jednotlivé body bylo možné spatřit okem, postupem času však počet bodů narůstal a displeje byly schopné zobrazit stále jemnější detaily. Dnes už je možné na displeji mobilního telefonu přehrát celovečerní film nebo si za pohybu prohlédnout internetovou stránku.
| Rozlišení displeje (š × v) | Příklad |
| 96 x 65 bodů | Nokia 3510/i |
| 101 x 80 bodů | Sony Ericsson T230 |
| 128 x 128 bodů | Motorola W205 |
| 120 x 160 bodů | Siemens ST60 |
| 128 x 160 bodů | Sony Ericsson T610 |
| 132 x 176 bodů | Siemens S65 |
| 176 x 220 bodů | Samsung L760 |
| 208 x 208 bodů | Nokia 6230i |
| 208 x 320 bodů | Sony Ericsson P800 |
| 240 x 240 bodů | Fujistsu Siemens Pocket Loox T810 |
| 240 x 320 bodů | LG Shine |
| 240 x 400 bodů | Samsung Omnia |
| 352 x 416 bodů | Nokia N 80 |
| 320 x 320 bodů | Samsung SHG-i780 |
| 320 x 480 bodů | iPhone |
| 480 x 640 bodů | HTC Diamond |
| 480 x 800 bodů | Sony Ericsson Xperia X1i |
| 640 x 200 bodů | Nokia 9500 |
| 800 x 352 bodů | Nokia E90 |
Budoucnost a závěr
V poslední době jsme svědky toho, že se displeje začaly ubírat trochu jiným směrem, už nestačí jen vysoké rozlišení a milióny barev. Po evoluci nás čeká doslova revoluce. V hlavách vynálezců jsou různá řešení pro 3D projekci, ohybné displeje nemají daleko k produkci, chystají se tenké průsvitné displeje...
3D displej Samsung a ohebné displeje
Součástí telefonů se už v současnosti stávají projektory, výrobci si uvědomili, že konvenční zobrazovací jednotky už nestačí. Hlavním problémem je jejich malá úhlopříčka, která na multimediální využití zkrátka nestačí. Časem se dozvíme, která technologie se nejvíc prosadí. Už teď je však jisté, že se máme na co těšit.
Na trhu se začínají objevovat první mobily s integrovaným projektorem
