Emgeton G20 Cult: o SIM kartu navíc (test)

Emgetonu už nestačí nabízet nám MP3 přehrávače, nyní se rozhodl vyzkoušet štěstí s mobilním telefonem. Pro začátek si vůbec nevybral špatně, mobil se dvěma SIM kartami sice u nás už není úplně výjimečný, jedinou oficiální konkurencí ale prozatím zůstává véčko Mivvy Dual. Přinejmenším po designové stránce se jedná o dva naprosto odlišné mobily. Komu se tedy nelíbilo šedé véčko od Mivvy, najde třeba zalíbení v novince Emgetonu.

 
Emgeton G20 Cult na oficiálním snímku

Klíčové vlastnosti

• kvalitní konstrukce
• dvě baterie v balení
• dobrá výdrž
• velký, dotekový displej
• více možností psaní SMS

Hlavní nedostatky

• středové tlačítko ruší volby
• kontakty začínající diakritikou se řadí na konec seznamu
• příliš tichý při hovoru
• chybí slovník T9
• z datových funkcí pouze GPRS
• chybí Java
• chybějící třídění MP3 skladeb
• velmi slabý fotoaparát

Kvalitní kousek

U svého prvního mobilního telefonu použil Emgeton stejnou strategii jako u hudebních přehrávačů. Samotný Emgeton není výrobcem přístroje, pouze ho převzal z asijské produkce a opatřil vlastním jménem. A management Emgetonu dokázal, že alespoň po konstrukční stránce se rozhodl velmi uváženě. G20 Cult se totiž v tomto ohledu povedl na jedničku. Plasty působí velmi pevným dojmem, na podobně kvalitní práci jsme zvyklí třeba od telefonů Samsung. Vyšší odolnosti přístroje nahrává i fakt, že všechny jeho konektory jsou chráněny krytkou. Jediným citlivějším místem tak zůstává velký displej. 

 
Za vzhled Emgetonu se nemusí stydět ani manažeři

Kdybych měl hodnotit pouze vzhled přístroje, bez zaváhání bych Emgeton zařadil do kolonky manažerských přístrojů. Černé provedení (jediná zatím prodávaná barevná kombinace) mu dodává na serioznosti, ve srovnání s Mivvy Dual na mě G20 Cult působí o dost zajímavěji.

Příjemně potěšen jsem byl i při nahlédnutí do prodejního balení přístroje. Přítomnost dvou baterií (obě Li-Ion 1 000 mAh) bývá spíše výjimkou, stejně jako možnost externího dobíjení baterie přes stolní nabíječku. Sluchátka a kabel pro připojení k PC už jsou standardem, stejně jako český manuál a nabíječka k telefonu. Jediné, co mi chybělo bylo nějaké CD s programem pro synchronizaci. Starost naopak nebudete mít o paměť, v balení se nachází gigová karta microSD i s adaptérem.

Výprava po obvodu

I když je černá barva jasně dominujícím barevným prvkem, najdeme na telefonu i ostrůvky oživující stříbrné. Do ní jsou zasazena ovládací tlačítka, celý obvod telefonu dále lemuje stříbrná linka. V ní jsou zasazena tlačítka na úpravu hlasitosti na levné straně, nad nimi je pak slot pro paměťové karty. Nenechte se mýlit, i když je záslepka docela široká, Emgeton pracuje s kartami typu microSD.

  
Po obvodu najdete tradiční ovládací prvky, konektor pro USB kabel a zásuvku na paměťovou kartu 

Na horní straně přístroje je umístěn konektor pro připojení nabíječky a kabelu k PC. Tvarem sice připomíná microUSB, jedná se ovšem o originál Emgetonu, kabel je tedy speciální. Horní díl telefonu okupuje také poutko pro provlečení šňůrky.

Na spodní straně se nachází tlačítko spouště fotoaparátu a úplně ve spodním rohu na vás čeká ovládací pero. Ano, Emgeton má dotekový displej, přístroj můžete ovládat stylusem. Přiznávám, že nejsem velkým příznivcem ovládání telefonu oběma rukama, stylus jsem tedy takřka nepoužíval. Celý telefon lze bez větších problémů ovládat i bez něj. Emgetonu pouze připisuji kladné body za to, že dává uživateli více možností, jak mobil ovládat.

 
K ovládání máte na výběr klávesnici nebo dotykové pero

Zadní stranu zdobí čočka fotoaparátu. Místo toho, aby byla zapuštěná pod povrch, naopak mírně vystupuje. Pod ní je ještě umístěno miniaturní zrcátko pro autoportréty, pro pořízení alespoň trochu rozumnějších fotek by ovšem muselo mít přinejmenším dvojnásobnou velikost.

Z povrchu zadní strany vystupuje čočka fotoaparátu