Způsoby získávání informací vyšetřovacích úřadů zůstávaly po léta tabu. Nyní však začínají informace prosakovat na veřejnost. Máme důvod se obávat?
Jakoby všeho toho humbuku kolem sledovací kauzy PRISM nebylo dost. V minulém týdnu totiž další z bývalých amerických vládních činitelů odtajnil další praktiky FBI. Dle jeho vyjádření, které potvrzují i odtajněné soudní dokumenty, totiž americký vyšetřovací úřad čas od času napíchne podezřelému uživateli telefon. FBI dokáže na dálku aktivovat mikrofon smartphonu a Androidem, který následně využívá pro odposlechy.
Všechny společnosti, které by mohly být do této kauzy zapojeny, tak i FBI, odmítli tyto informace komentovat.
Tyto hackerské postupy prý FBI využívá pouze v krajních případech, kdy nelze podezřelého sledovat tradičními způsoby. Z pochopitelných důvodů se tyto praktiky nevyužívají v případech odhalování kyberzločinu, kde by se takové způsoby snadno mohly obrátit proti úřadu. Nejmenovaný bývalý státní úředník potvrzuje, že k takovým odposlechům je vždy vydáno soudní povolení.
Odposlouchání podezřelých za pomoci vzdálené aktivace mikrofonu však nefunguje pouze u telefonů, nýbrž i u klasických stolních počítačů a notebooků. Otázkou však zůstává, který systém toto dovoluje. FBI těchto způsobů získávání důkazů využívá již mnoho let. Slouží jí k tomu jak vlastní software, který vyvíjí pracovníci úřadu, tak také software, který úřad nakupuje od třetích stran.
Jednotka pro vzdálené operace, jak se má nazývat část úřadu zabývající se tímto typem sledování, často vůbec nepřijde do styku s podezřelým nebo jeho majetkem. Sledovací software totiž dostává do počítače a telefonu sledovaného prostřednictvím e-mailu. Využívá přitom webových odkazů nebo příloh, které, když je podezřelý otevře, automaticky nainstalují potřebný software do jeho zařízení. Občas se využije i tradičních cest přenosu pomocí USB nosiče.
Zní to celé jako špiónská pohádka, ale obrana ze strany uživatele je stejná jako před jakýmkoliv jiným malwarem... Dle zdroje Wall Street Journal uchovává FBI pro další potřeby pouze relevantní data. Monitorovací jednotka totiž prochází všechna nashromážděná data a ukládá pouze to, co by mohlo vést k odhalení zločinu.
V poslední době se začíná ukazovat, že praktiky FBI nejsou vždy zcela konformní.
Z minulosti jsou známy případy, kdy se takto získaných dat využilo při soudním jednání. Jedním z takových byl případ krádeže identity v Texasu z letošního roku. V tomto případě se FBI snažilo podpořit žádost o vydání zatykače tím, že soudu doložilo snímky pořízené webkamerou notebooku podezřelého a další data z jeho počítače. Soudce nicméně tuto žádost zamítl. Mimo jiné i proto, že chtěl více informací o tom, jak tyto informace úřad získal a jak chtějí minimalizovat riziko zneužití těchto postupů proti nevinným lidem.
