Loňský One dostal HTC do nejvyšší ligy a letos se to povedlo znovu. Na první pohled by se chtělo říct, že je telefon dokonalý, ale bohužel tomu tak není.
Fotozklamání
Stejně jako u loňského modelu šlo HTC jinou cestou než konkurence. Namísto malého čipu s vysokým rozlišením, použili větší čip, konkrétně 1/3", a rozlišení 4 MPx. Teoreticky by fyzicky větší buňky snímače měly pojmout více světla a méně šumět, což je známá pravda z foto techniky. Proto vyjdou ze zrcadlovky s velkým čipem lepší fotky, než z kompaktu s menším čipem, i kdyby oba stroje měly srovnatelnou optiku a rozlišení.
Primární kamera má rozlišení 4 UltraPixely. To je (ve zkratce) marketingový název pro větší megapixel. Došlo tak k paradoxní situaci, kdy má přední kamera vyšší rozlišení (5Mpx), než ta hlavní.
Bohužel teoretická stránka má ještě stinnou stránku, tu reálnou. Na fotkách je sice i za horšího světla méně šumu, ale nižší rozlišení je vidět na jakémkoli tabletu, monitoru nebo televizi. Barvy fotek jsou také velmi věrné, ale chybí kresba, detaily a ve finále je výsledek spíše zklamáním.
Na zádech telefonu je dvoudiodový LED blesk a zajímavé je, že každá z nich má jinou barvu. Fotoaparát tak může pracovat s barvou bleskového světla s ohledem na aktuální okolní podmínky. Abychom byli s výčtem zádových prvků kompletní, také je zde odšumovací mikrofon, který při natáčení slouží jako hlavní.
Podle několika indicií jsem dospěl k názoru, že základ fotoaparátu je stejný jako loni. To je při dynamické evoluci dnešních superphonů velký prohřešek, tím spíš, že ani u prvního One nebyla obrazová kvalita žádný hit. Kvalitu snímků posuďte sami, přes náhledy se můžete proklikat až k plnému rozlišení. Za sebe říkám, že mě obraz nijak neuráží, ale také vím, že to konkurence dělá lépe (a mluvím zejména o Nokii). V týdnu představená „zmenšenina“ One mini 2 má konvenční 13MPx foťák, ani bych se nedivil, kdyby fotil lépe.
Ukázkové fotky
Srovnání: Vlevo staré, vpravo nové HTC One. Najdete rozdíly?
Zato u videa jsem byl mile překvapen. One M8 sice neumí rozlišení 4K, se kterým začínají koketovat některé konkurenční modely, ale na začátku 4K éry to nepovažuji za velký mínus. Možností, kde 4K přehrát, není mnoho, zpracování je náročné...
Ukázková videa:
Mimochodem, na M8 jsem kompletně sestříhal jeden z Týdnů Mobilně. Posloužila k tomu aplikace KineMaster Pro a jak to šlo, si můžete přečíst zde. Od té doby jsem už na počítači nestříhal, krátká domácí videa udělám svižněji na telefonu...
Softwarová stránka věci
Co se u HTC povedlo, je fotoaplikace, která umí kromě klasických scénických režimů i plný manuál, bohužel je nutné jej po každém spuštění znovu nastavovat, protože se aplikace vždy spustí s plnou automatikou. Pokud máte pro fotografování cit, můžete bez automatiky získat velmi dobré výsledky, bohužel stále jen v rozlišení 4 Mpx.
Líbí se mi rychlé přepínání mezi přední a zadní kamerou – prostě jen potáhněte prstem odshora dolů, nebo naopak.
Líbí se i i nové chytré gesto pro rychlou aktivaci fotoaparátu. S vypnutým displejem zvednete mobil před obliček tak, jako když fotíte, přitom stisknete tlačítko pro snížení hlasitosti. Displej se rozsvítí, uvidíte hledáček a rovnou můžete fotit - také tlačítkem pro snížení hlasitosti.
Naopak za velkou ergonomickou chybu považuji odstranění dvojité spouště. U loňského One jste si v poslední sekundě mohli vybrat, jestli uděláte fotku, nebo událost zaznamenáte na video. Teď musíte tapnout na čtverec se čtyřmi kroužky, tím se dostanete do volby režimů, jeden ze šesti si vyberete, vrátíte se do prostředí hledáčku a až pak můžete spustit spoušť. Hloupé, zdlouhavé, zbytečné.
Že jde fotit v průběhu natáčení videa je jen slabá náplast.
To je těch šest režimů. Volbu foto/video šlo řešit dvojicí spouští, Zoe se vloni zapínala na displeji (tak jak se letos přepíná blesk), duální snímání a Panorama mohlo být schované hned v první úrovni menu a volba přední/zadní kamera se celkem elegantně řeší gestem (viz popis výše).
Toto je duální režim – kromě průhledu na hlavní scénu vidíte také malé okénko s obrazem z čelní kamery. I zde funguje potažení prstem, kamery se prohodí. Tady kupodivu mohou být obě spouště – na fotky i na video.
Dvě ukázkové fotky z duálního režimu.
Nastavení je ve dvou úrovních. V první jsou grafické ikonky, tapnutí na ně otevře možnosti. Až když zvolíte ozubené kolo na konci řady, dostanete se do podrobného nastavení. Podle mého názoru povedené řešení.
Druhé oko
A teď už ke druhé kameře (výrazem Duo kamera HTC označuje celek, soustavu obou fotoaparátů), která je praktická hned z několika důvodů. Hlavní foťák díky ní extrémně rychle ostří. Až tak rychle, že hravě předčí mnohé kompakty. Druhým přínosem je možnost hrát si s malou hloubkou ostrosti, resp. efektem bokeh, který na zrcadlovkách zajistí ostrý hlavní objekt na efektně rozmazaném pozadí.
Druhá zádová kamerka je tam, kde obvykle při focení telefon držíte, ale dá se na to zvyknout.
Když jí prstem zacloníte výhled, ozve se hláškou na displeji.
S HTC One M8 teď můžete dělat to samé a opravdu to funguje. Problém je v tom, že zrcadlovka efektu dosahuje na základě vlastností své optické soustavy, telefon efekt vytváří softwarově – právě na základě dat o hloubce scény získaných ze sekundární kamery.
Dobře to funguje s jasně ohraničenými objekty – vyfoťte hrníček a efekt bude skvělý. Pokud fotíte člověka s rozčepýřenými vlasy, nebo olistěný strom, dopadne to bídně. Zrcadlovka zvládne vykreslit jediný vlas na efektně rozostřeném pozadí, kdežto algoritmus v telefonu jej rozmaže. Také záleží na kompozici a musíte mít hodně světla. Málo světla totiž znamená šum a tedy nejasné hranice objektů, se kterými má algoritmus problém.
Funkce, která při premiéře telefonu zajímala celý svět, je kupodivu schovaná za několik voleb. Nemusíte ji aktivovat, vlastně se o ni při focení vůbec nestaráte, pohrát si můžete až s hotovým snímkem. Najděte jej v galerii, nechte si zobrazit volby, přes „Upravit“ jděte do editoru a tam zvolte UFocus. Pohrajte si, až budete spokojení s výsledkem, uložte jej (původní snímek zůstane zachovaný, vytvoří se upravená kopie).
Je to trochu schované, ale když máte správnou fotku, můžete dosáhnout efektu ala zrcadlovka.
Tady je srovnání původní a upravené fotky. V tomto případě to dopadlo velmi slušně!
Tady už to v pořádku není. Objekty jsou sice ideálně rozmístěné (jeden hodně blízko, druhý hodně daleko), ale hlavní roli hrají jejich jemné a nejasné okraje. S tím už si jednoduše software neporadí.
Ani tady to není v pořádku a nemluvím o rozmazaném hlavním objektu (ostřil jsem na dům v pozadí). Plynulé přechody z blízka do dálky zkrátka této technologii nesvědčí, někde musí udělat hranici pro ostro/rozostřeno a výsledek je příšerný.
Prostorový efekt najde využití také při volbě 3D – Dimension Plus (taktéž pod volbou upravit). Při pohybu telefonem vidíte 3D efekt, objekty na popředí se hýbou vůči pozadí. Výsledek je opět diskutabilní, hodně záleží na tom, co a jak jste vyfotili. Dobré je to možná tak do hospody na předvedení kamarádům, export tato funkce nemá. Hloubková data scény je možné využít také v řadě grafických efektů. Například objekt na popředí může zůstat barevný, zbytek je černobílý.
Data ze druhé kamery jsou uložena v samostatném souboru, nejsou součástí samotné fotky, oba soubory jsou spárované. Pokud toto pouto porušíte (úprava fotky v jiném, než nativním editoru, přesun fotky do počítače atd.), o 3D data přijdete.
V editoru fotky je pak méně položek. Už je to jen prostý obrázek prostý všech HTC Duo camera kouzel.
