LG přichází s druhou generací ohnutého modelu Flex. Maže hříchy první generace a používá moderní komponenty. Stačí to? A co tolik proklínaný Snapdragon 810?
První G Flex od LG přišel, aby ukázal světu, že Korejci umějí ohýbat displeje. Stejně jako Galaxy Round od Samsungu, jenomže ten byl ohnut ve směru, který nikdo nechápal. Ohnutím modelů G Flex k sobě přiblížíte horní a spodní hranu, takže například při volání telefon lépe kopíruje hlavu. LG ale nestačilo ukázat, že umějí ohýbat displeje, a tak je na světě druhá generace – LG G Flex 2. Ve všem, co šlo, je lepší než generace první. Ale má i svoje mouchy, a rozhodně ne jen jednu. Jak si G Flex 2 stojí po důkladném testu a potřebujeme vůbec, aby někdo špičkové smartphony (jakkoliv) ohýbal?
LG G Flex 2 na tiskových snímcích výrobce
Po prvních minutách testování:
- Konečně zase telefon s notifikační diodou.
- Kvůli aktuální teplotě nelze zvýšit jas?!?
- Prohnutí nenápadné, ale šikovné.
- Minimální jas není ani trochu minimální.
- Displej je povedený, vyloženě na jedničku.
- Samoopravovací záda koukám moc neopravují …
- Tlačítka na zádech budou chtít zvyk.
- Fotografie vypadají víc než povedeně, 4K video zrovna tak.
|
 | rozměry a hmotnost: 149 × 75 × 7,1 mm, 152 g
displej: 5,5", kapacitní P-OLED, 1 080 × 1 920, 401 PPI
sítě: GSM, 3G, LTE (300|50 Mb/s)
konektivita: microUSB Type-B, Wi-Fi 802.11 a/b/g/n, Bluetooth 4.1, GPS
paměť: 16 GB, microSDHC (32 GB), RAM: 2 GB, baterie: 3 000 mAh
procesor: Qualcomm Snapdragon 810 (8× Cortex-A57, 2 GHz, 20nm)
operační systém: Google Android 5 (Lollipop)
fotoaparát: 13MPx, video (3 840 × 2 160), autofocus, blesk |
| cena: už se neprodává |
Vrzání - daň za ohnutí a možnost narovnání
LG u modelu G Flex 2 vsadilo na konstrukci, která je vlastní všem posledním top modelům. Vyznačuje se především přesunutím tlačítek z boční hrany na zadní stranu, o tom ale až později. G Flex 2 je rozebíratelný telefon, pod prohnutým zadním krytem se ukrývají sloty na microSIM a microSD karty, stejně tak jako baterie s kapacitou 3000 mAh. Ta je ale pevně překryta a důkladně zašroubována, k její výměně tedy budete muset vaše kroky směřovat do servisu. Zadní kryt drží na místě za pomocí několika paciček a jeho snímání není úplně jednoduché. G Flex 2 podporuje i NFC, přestože anténa není nikde viditelná.
LG G Flex 2 má rozměry 149 × 75 × 7,1 mm a váhu 152 gramů, to při úhlopříčce displeje 5,5".
Co je LG potřeba přičíst k dobru, to je opětovné potažení zadního krytu ochranným filmem, který má za cíl zacelovat drobné škrábance. Jeho funkčnost je ale minimálně sporná, některé větší vrypy zacelit dokáže, jindy si zase neporadí s opravdu vlasovitými škrábanci. G Flex 2 se prodáván v kov imitující šedé, nebo rudě červené barevné variantě. Obvod telefonu je u naší šedé varianty ohraničen šedým plastovým rámečkem, který na čelní straně přechází do stříbrna. Kov sice imituje více než zdařile, ale škrábance usvědčují použití plastu.
Samoopravující záda si mají poradit s nitkovými škrábanci a drobným poškozením. V našem případě tomu tak ale nebylo. Některé opravdu mikroskopické exempláře se na zadním krytu vyskytovaly po celé třítýdenní testování.
Čelní stranu zaujímá displej a dvě malé brady, a to dohromady celé překryto odolným sklem. Na obou bradách i na zadním krytu si můžeme všimnout imitace kruhového frézování, centrované buď k hlasitému reproduktoru nad displejem, k logu LG pod displejem, či k čočce fotoaparátu v případě zadního krytu. Jako telefon lze G Flex 2 opět silou prohnout do roviny, i když zatlačit je potřeba mnohem více, než u první generace. Co mi ale na G FLex 2 vadilo, to je poměrně silné povrzávání. Zejména uprostřed zadního krytu a již při minimální snaze o narovnání nebo zkrut vydává telefon značně nelibé zvuky. Kdyby LG neproklamovalo možnost telefon tlakem narovnat a udělalo některé materiály a konstrukci méně nebo vůbec ohebné, možná by to nakonec dopadlo lépe.
Prohnutí je nepatrné a okolí si ho všimne spíše při položení displejem dolů. K narovnání je potřeba mnohem většího tlaku, než u první generace.
Ovládání hledejte na zádi
Jak již bylo zmíněno výše, nejvíce místa na čelní straně zabírá 5,5" displej. Pod ním najdeme pouze logo LG, zatímco nad ním hovorový reproduktor, čelní kamerku, potřebné senzory a vícebarevnou notifikační diodu. To celé překryto odolným sklem Gorilla Glass třetí generace. Trochu zamrzí jen příliš velká mezera mezi usazeným sklem a jeho orámováním, v níž se snadno usazuje prach. Po bocích nehledejme nic, LG opět přesouvá ovládání na zadní stranu. Díky tomu mohou být boky užší a oble navazující zadní kryt vytváří nutné předpoklady pro příjemný a jistý úchop. Jediným prvkem (ne tak úplně) na bocích je výřez na sejmutí zadního krytu umístěný v jeho spodní části.
Z čelní strany vypadá G Flex 2 jako obyčejný telefon. Plocha pod i nad displejem má pod krycím sklem imitaci kruhového frézování, které ale vynikne pouze při dobrém nasvícení.
Na spodní hraně najdeme hovorový mikrofon, microUSB konektor a sluchátkový 3,5 mm Jack. Strana horní potom ukrývá sekundární mikrofon a infraport pro ovládání domácí elektroniky. To důležité ale hledejme na zádi telefonu. Zcela vespod je to průřez zadním krytem ke kovové mřížce opravdu hlasitého reproduktoru, který dokáže pohodlně ozvučit i středně velkou místnost. Uprostřed najdeme logo LG a zcela nahoře potom tandem vystouplé čočky fotoaparátu, dvojité LED diody a laserového ostření. Vzhledem ke kvalitě fotoaparátu je škoda, že LG nesáhlo po hardwarové spoušti. I když nutno dodat, že spoušť na zadní straně by moc smyslu a pohodlí při focení neposkytovala.
Veškerá hitparáda se u G Flexu 2 koná na zádech. Doporučuji si před koupí takovýto telefon osahat, ne každý musí na tlačítka pohodlně dosáhnout.
Mezi logem a fotoaparátem si potom našla místo trojice ovládacích tlačítek. Řešena jsou jako dvojtlačítko na regulaci hlasitosti, z nichž každému můžete přiřadit akci pro spuštění vybrané aplikace dlouhým podržením v zamčeném stavu, do něhož bylo vloženo tlačítko zámku displeje. Nemám nic proti tomuto umístění, v mnohých případech je ovládání lépe dostupné a hmatově kdykoliv odlišitelné. LG je nutno pochválit za to, že umožňuje odemčení i uzamčení dvojklikem na displej (pokud není stíněno čidlo okolního osvětlení) a stejně tak za to, že při zastínění čidla a snaze o odemčení tlačítkem na zádech dojde k opětovnému uzamčení a vypnutí displeje do dvou vteřin, takže například v kapse vám G Flex 2 nezačne vyvádět psí kusy, když vám na klíně sedí mladší sourozenec atp.
Baterie má kapacitu 3000 mAh. Budeme muset věřit výrobci, protože baterie je nevyjímatelná a hodnota není nikde k vidění. G Flex 2 má i NFC anténu, i když po sejmutí zadního krytu není nikde vidět.
Prohnutý plasťáček
Ne, není to výsměch, ani náhodou. Vzhledem k tomu že G Flex 2 je prohnutý, ale tlakem ho můžete narovnat a nic se mu nesmí stát, bylo potřeba do vnitřností schovat nejen ohnutou a pružnou baterii, ale také takový displej. Proto použilo LG zobrazovač technologie P-OLED, tedy Plastic OLED. Displej oproti předchozí generaci ponížil o půl palce na úhlopříčku 5,5", zároveň ale vzrostlo jeho rozlišení z HD na Full HD (tedy 1080 × 1920 obrazových bodů) a výslednou jemnost 403 PPI. Displej umožňuje širokou regulaci parametrů v samotném nastavení telefonu. Stejně tak umožňuje již výše zmíněný dvojklik pro odemčení a uzamčení, s rukavicemi na něm ale nepochodíte.
Nastavení displeje, typu písma a jeho velikosti.
U G Flex 2 je poyěšující možnost přidat k trojici ovládacích tlačítek další, třeba na duální obrazovku nebo na stažení notifikační roletky.
Pochválit musíme také za to, že zmizel viditelný rastr, šednutí displeje a výskyt tzv. duchů, které trápily předchozí generaci. Příkladná je absolutní černá, jasné a živé zobrazení barev a široký rozptyl regulace jasu za bezvadné práce přidruženého čidla. Přesto bych dvojici výtek našel. Jednak je minimální hodnota podsvícení dle mého názoru nastavena příliš vysoko a při srovnání s osobní Lumií 1520 zcela o řád jinde, druhak potom telefon v některých případech oznámí, že se telefon přehřívá a maximální úroveň jasu stanoví například na 80 %. To by samo o sobě bylo zcela v pořádku, pokud by na telefonu jedinou otevřenou aplikací nebyl internetový kecálek WhatsApp nebo třeba aplikace zpráv.
