Mio A702: pište pomalu (test)

A co software? Pište po-ma-lu

Do této chvíle je vše takřka v pořádku, výrobce však zřejmě zapomněl dát přístroj na vyzkoušení běžnému uživateli. Ten by totiž po pár hodinách zvolal: kde je směrový ovladač? Ano, na levé hraně v horní části nahmatáte kolébkový ovladač s potvrzením, ten ale problém nevyřeší. Příklad za všechny: píšete textovou zprávu a v půli si všimnete, že máte na prvním řádku překlep. Máte dvě volby: vytáhnete pero, zaostříte zrak a klepnete do míst s nadějí, že se trefíte za znak s chybou. Když ne, smažete dvě, tři písmena. Volba druhá, smažete všechny napsané znaky až po chybu a začnete znova. Po pár textovkách budete naivně věřit v inteligenci čitatele, který si vše domyslí.

Předchozí problém naroste do gigantických rozměrů právě s druhou, mnohem závažnější chybou. Na klávesnici Mia musíte psát opravdu, opravdu pomalu. Ne, ještě pomaleji. Asi jako když jste drželi v rukou svůj první mobil a hledali, kde se které písmenko nachází. Pokud totiž začnete datlovat jen trošku vyšší rychlostí, začne se na displeji objevovat všechno, jen ne vytoužený znak. Telefon jakoby nestíhal zaznamenávat napsané znaky a píše si co chce. Pokud napíšete písmeno, a bez vyčkání stisknete mezeru, právě napsaný znak se odsune: „Me textov ezpqav yvypadbaly as inejak tajto“. Chyba určitě není v hardwaru klávesnice, při pomalém psaní k překlepům nedochází. A právě to dává naději, že bude chyba v nejbližší době opravena.

Opět si výrobce také nepohlídal celkové sladění klávesnice s přístrojem. Například, pokud máte aktivovanou virtuální qwerty klávesnici, píší tlačítka číslice. Pokud chcete rychle vyhledat kontakt v telefonním režimu, nesmíte mít vyvolán panel klávesnice MioKeyboard. Jinak přestane efektivní a rychlé hledání způsobem T9 fungovat. Musíte si zkrátka některé věci kontrolovat a pak se nedivit, proč telefon píše tu čísla a tady zase písmena.

Zajímavosti po stranách

Trošku jsem předběhl běžnou kapitolu s popisem přístroje. A vypustit ji nemohu, na to je Mio A702 až příliš zajímavé. Klávesnici jsme již důkladně probrali, podívejme se výše. Displej s klasicky lesklým povrchem nepřekvapí standardním rozlišením 240 x 320 obrazových bodů. Každý z nich rozliší až pětašedesát tisíc barev, což dle mého názoru zcela postačuje. Statisíce a miliony barev patří do tiskových PR žbleptů. Displej nabízí dobré pozorovací úhly i poměrně slušnou úroveň maximální intenzity podsvícení. Ano, konkurence nabízí ještě trošku víc. Spokojen jsem i s minimální intenzitou, která zbytečně nepálí do očí při noční automobilové navigaci.

Na bočních stranách najdeme spoustu ovládacích prvků, konektorů a zdířek

Nad displejem si můžete všimnout dvojice diod signalizující příjem signálu a aktivní GPS, technologie bluetooth či Wi-Fi. Pozornosti neunikne ani nevystředěné sluchátko, s jehož kvality při hovoru však neohonotím lépe, než průměrné. Hlas byl nevyvážený, mírně zastřený a maximální hlasitost mohla být ještě vyšší.

Levá hrana hostí již zmiňované kolébkové tlačítko s potvrzením. Uprostřed si můžete všimnout malého otvoru pro soft-reset a standardního mini USB konektoru. Ve spodní části nechybí očko pro připevnění šňůrky na krk. V horní hraně se pod gumovou záslepkou skrývá konektor pro připojení externí antény pro GPS. Naopak spodní hrana je prosta jakýchkoli konektorů. Hrana je mírně zakulacená, přístroj na ni nepostavíte.

Boční kolébkové tlačítko s potvrzovací funkcí • miniUSB konektor • reproduktor 

Na pravé straně připojíte sluchátka, avšak pouze přes konektor 2,5mm jack a redukci. Myslím, že kdyby výrobce opravdu chtěl, 3,5mm jack by do přístroje vměstnal. Argument o velikosti je však oprávněný, to že se samec liší v průměru o milimetr neznamená, že by byla o pouhý milimetr větší i samice. Mio vyžaduje focení s telefonem našíř, na obvyklém místě tak najdete dvoupolohové tlačítko. Uprostřed pravé hrany se pak pod záslepkou ukrývá slot pro paměťové karty microSD, včetně podpory SDHC. Spolu s rostoucí kapacitou paměťových karet a současného snižování jejich cen nabývá tento dodatek na významu. Ještě výše má své místo tlačítko GPS pro rychlé spuštění navigační aplikace. Po chvíli jsem jej přemapoval z důvodu častého nechtěného stisku. A konečně, v horním pravém rohu nahmatáte nejdůležitější tlačítko pro zapnutí.

Zvrásněná záď

Vlastní odstavec si zaslouží i zadní strana. Zde výrobce zvolil odlišný, plasticky zvrásněný povrch. Připomíná mi trošku palubní desky automobilů. Povrch je jakoby pogumován, což přispívá k jistějšímu a příjemnějšímu držení. Zadní díl zakrývající akumulátor drží pomocí jednoduché západky, netrpí takřka žádnou vůlí a nevyluzuje nepříjemné skřípění. Pod skořepinou se nachází dostatečně hlasitý reproduktor. V horní části zadní strany se nachází i čočka fotoaparátu, sklíčko pro pořizování autoportrétů i vysoce svítivá dioda.

   
Stylus lze díky malému výčnělku pohodlně vysunout • pohled pod kryt a baterii

Při běžném použití se v levém zadním rohu ukrývá ovládací pero. Díky výrazné plastové zarážce nemusím po dlouhé době při vytahování používat nehet, výborně. Pero je teleskopické, při vytahování se automaticky vysune a při vkládání zase zkrátí. Nemohu ale přijít na to, proč výrobci přidávají na pero horní šroubovací část s malinkým hrotem pro soft reset. Vždyť stejnou práci zvládne i hrot na druhém konci pera!

Pomalejší procesor (ne)vadí

Mio opět vsadilo na procesor Texas Instruments OMAP 850 s taktem 200 MHz. Když se mi dostalo poprvé do rukou MDA Vario první generace právě s tímto procesorem, bylo to k uzoufání. Velmi pomalé reakce i v základních funkcích systému, například otevření nabídky programů nebo přepnutí režimu zobrazení kalendáře trvalo i necelou vteřinu. Jak jde čas, výrobci i programátoři optimalizují a současná kombinace 200 MHz TI s Windows Mobile 6 nabízí slušnou svižnost v základních činnostech systému. Tento jev navíc neplatí jen pro Mio A702. V Barceloně jsem vyzkoušel nové HTC P3470 a rychlostí na stejném procesoru jsem byl mile překvapen.

   
Typické prostředí Windows Mobile 6 Professional

Pomalejší procesor se však projeví při náročnějších úkonech, například spouštění navigační aplikace MioMap. Mio také nepřehraje video ve vyšším rozlišení, musíte jej upravit. Ve většině případů však procesor plně postačuje a při koupi bych na něj již nekladl tak velký důraz.

Procesoru však sekunduje pouze 64 MB operační paměti, zde mohl výrobce určitě přidat. Z líbivých 64 MB zbývá uživateli po startu pouhopouhých 25 MB, a to je dle mého názoru málo. Jen aplikace MioMap si po spuštění ubrala 10 MB.

 
Nastavení

Mnohem štědřejší byl výrobce při volbě kapacity úložného prostoru pro data uživatele. Z celkového gigabajtu Flash ROM vymezil výrobce 128 MB jako programovou paměť, zbývajících zhruba 860 MB pak má k dispozici uživatel. Dostatečný prostor pro navigační aplikaci i spoustu států Evropy, nicméně ve světle současných cen a kapacit paměťových karet tento parametr pozbývá významu.

    
Aplikace Contact Guard pro správu kontaktů 

Procesor se příznivě podepsal na celkové výdrži Mia. Při aktivovaném displeji, s plnou intenzitou podsvícení a občasné činnosti vydržel takřka 5 hodin. Aktivovaná navigace snížila tuto dobu zhruba o hodinu. I přesto jde o slušný výsledek.