Motorola Razr V3x: sladkokyselé funkční bobtnání (velký test)

Motorola V3x v černém provedení

Klíčové vlastnosti

• výborný displej
• podpora sítí 3G a videohovorů
• přehrávač MP3
• slot pro paměťové karty
• 2Mpx fotoaparát s funkcí makro
• plochá, rychlá klávesnice
• rychlé rakce telefonu

Hlavní nedostatky

• místy nelogická struktura nabídky
• absence zdířky pro připojení sluchátek
• velmi špatně čitelný vnější displej
• špatně navrhnutá tlačítka na bocích

Telefon, který byl na 3GSM kongresu zvolen nejlepším mobilem, už tady měl dávno být. V současnosti nejvybavenější Motorola bez operačního systému. Někteří internetoví prodejci si sice před několika týdny Razr V3x zařadili do svého nabídkového listu, doba dodání ovšem není známá a to je znak jediného – totiž dalšího vyhlížení prvních dodávek pro české zákazníky. Nám se podařilo telefon zapůjčit k testování a následující článek vám tak jednak ukrátí chvíle čekání, a pak by vám měl poradit, zda stojí za to šetřit na V3x, nebo je lepší sáhnout po pravém nástupci původního Razru, totiž modelu s označením V3i.

   
Motorola V3x v bílém provedení

Tip: Podívejte se, jak vypadá naživo další nová Motorola, model V3i, a jaké jsou změny oproti původnímu Razru  

Klepnutím na následující obrázek se spustí devadesátisekundové video. Motorolu V3x v něm uvidíte ze všech stran. Video vyžaduje podporu formátu flash.

Nejlepší nebývá jasné na první pohled

Když se v dávnu objevily vůbec první fotografie nové Motoroly V3x, přeli jsme se tenkrát v diskuzích, zda bude opravdu tlustší než kolik měří v pase Razr V3. Pár měsíců je to už jasné, a tak může být někomu líto, že novinka už nemá tak štíhlou postavu, kterou okouzlila první žiletka.

Motorola Razr V3x naživo

Vedle původního Razru

V zavřeném stavu naměříme tloušťku 19,6 milimetru. To je celého půl centimetru v porovnání s Razrem V3 navíc. Výška bez jednoho milimetru 10 centimetrů a šířka 53 milimetrů – tady je naopak vše při starém. Podstatně se ale zvýšila hmotnost. Narostla o celých 30 gramů, ze středně těžkého telefonu se vyklubal pěkný cvalík.

Telefon v ruce

Motorola V3x ale není určena těm, kteří mají mobilní telefon k tomu, aby jej předkládali mlsným zrakům svých milionářských přátel při obědě na stůl. Je pro uživatele, kteří vyžadují především bohatou výbavu svého véčkového telefonu, ale za design se jim nechce příliš připlácet.

Ze všech stran

Dostanou za to multimediální telefon s podporou sítí třetí generace, který sice ve srovnání s tenkými hubeňoury zůstane bez povšimnutí, ale pozorný a zkušený zákazník si určitě všimne. To celé ale zároveň neznamená, že by šlo o nevzhledný telefon. To vůbec ne, ostatně sami se podívejte na okolní obrázky, jestli by se vám V3x ve vlastní ruce nezamlouvalo.

 
Už ne tak tenký, zato mnohem více vybavený

Na následujícím videu můžete testovanou Motorolu V3x srovnat s původním Razrem V3.

Kosti obaleny sádlem

V ruce je hmotnost pěkně znát, na telefonu samotném se zase podepíše vaše ruka – na celém jeho povrchu, ať už na sklíčku vnějšího displeje nebo na zbytku těla, zůstávají otisky prstů. Ale švestkově modrý, na jiném světle zas fialový plast krytů je příjemný na omak, působí spíš, jako by byly vyrobeny z pryže.

Sklíčko vnějšího displeje už čeká na vaše otisky

Už v zavřeném stavu se projevila nepříjemná vlastnost zadního krytu testovaného vzorku. Ten vykazoval v horizontálním směru malou, asi půlmilimetrovou vůli. Nic velkého, řeknete si. Ale při používání, obzvláště pak psaní zprávy a pohybu v nabídce se ve dlani kryt šoupe sem a tam, telefon pak působí konstrukčně nekvalitním dojmem. Nemůžu ale vědět, jestli s V3x někdo před námi neťuknul o stůl nebo mu nespadla, anebo jestli jde opravdu o výrobní vadu či časové opotřebení.

Odjištění zadního krytu • baterie • místo pro kartu SIM a paměťovku

Po odsunutí krytu se objeví lithium-iontový akumulátor s kapacitou 850 mAh a udávanou výdrží 250 hodin v pohotovosti a 300 minut povídání přes sluchátko. Zatím se praktická výdrž jeví jako velmi dobrá, mám telefon stále zapnutý, nešetřím jej a „drží“ už čtvrtý den. Na displeji svítí poslední ze tří čárek indikátoru stavu baterie.

Horní část telefonu je kratší než spodní a proto není dolní hrana telefonu tvořena klasickým předělem obou částí; podobně jako u Razru V3 se horní část ukládá do vybrání té spodní. A spodní hranu telefonu tvoří jen stříbrný plast. Systémový konektor zde nehledejte, nachází se na pravém boku a jedná se o klasický konektor miniUSB. Nevím, jestli bude v balení s telefonem předán zákazníkovi i USB kabel pro propojení s počítačem, telefon jsme dostali zapůjčen bez krabice a příslušenství. Vyzkoušel jsem redakční miniUSB kabel (originál Motorola), ovšem ani úspěšná instalace telefonu bez ovladačů, ani nabíjení prostřednictvím USB se nekonalo.

V otevřeném stavu

 
Konektor miniUSB • tlačítko Rychlá klávesa a kolébka hlasitosti • půlené tlačítko hlasového ovládání a spouště fotoaparátu

Hned nad miniUSB konektorem je programovatelné tlačítko, kterému Motorola říká Rychlá klávesa. Ještě o kousek výš kolébka ovládání hlasitosti. Na druhé straně sedí aktivace hlasového ovládání a spoušť fotoaparátu. Řešení půleného tlačítka docela nechápu, místa je přece na pravém boku spousta a spoušť takhle až příliš malá. Ani její umístění není šťastné, snadno ji zmáčknete, i když nechcete.

Kloub telefonu je pevný, jeho chod rovný, s měkkými dorazy bez nepříjemných „třískání“. Výtku bych však měl k jeho vlastnosti při hovoru – během telefonátu se k uchu přenáší vrzání, které vydává kloub už při drobném prohnutí směrem za svou mez otevření. Pro porovnání: ať jsem tlačil horní část původního Razru na ucho jak jsem chtěl, takového jevu jsem se u něj nedočkal. Motorola tedy klouby umí, tady drobet klopýtla.

Proto ji budete nenávidět

Vnější displej pod čočkou hlavního fotoaparátu je mizerný. Zobrazí jen čtyři tisícovky barev, je pasivní a příliš malý. S hrubým rozlišením 96 × 80 pixelů mnoho parády nenadělá, po zhasnutí podsvícení je zcela nečitelný.

Vnější displej pod vestavěným fotoaparátem

Přitom funkčně je docela užitečný: dokáže zobrazit čas, datum a stavové ikony, informuje o zmeškaných událostech, zobrazí obrázek a jméno volajícího a poslouží také jako zrcátko pro autoportréty. Při přehrávání hudby ukazuje název právě přehrávané skladby a informuje o nastaveném vyzváněcím profilu.