Motorola V.60: kovová kráska bez konkurence (test)

Motorola V.60 používá dnes už klasickou véčkovou koncepci, kterou Motorola poprvé představila s modelem V.3688 téměř před třemi lety. Tehdy šlo o opravdový zázrak mobilní techniky a každý majitel Véčka byl každým obdivován. V.60 je už několikátý model stejné konstrukce, proto tolik nepřekvapí. Každé nové Véčko totiž bylo jen kosmetickou úpravou předchozího modelu, žádná opravdová vylepšení (jen jiné menu a funkce) se nekonaly.

Přesto je model V.60 výjimečný. Proč? Zatímco starší Véčka byla z běžného plastu, V.60 má kompletně kovový obal. Z kovu je celý zadní kryt na baterii, stejně tak držák kloubu a přední kryt vyjma průhledného plastového krytu displeje. Držák kloubu však nemá matný povrch, jako zbytek Véčka, ale je pochromovaný, stejně jako lem okolo plastového krytu. V.60 je díky kovu opravdu nádherná, a to i poté, co ji vezmete do ruky - neucítíte levný plast, ale chladný kov. Prostě lahůdka.
Jedinou vadou na kráse je externí anténa, kterou bohužel do kovového obalu není možné schovat, nehledě na to, že je Véčko velmi malé a prakticky by ji nebylo už kam schovat. U testovaného modelu, který toho pravděpodobně zažil opravdu hodně, byla anténa lehce uvolněná a při dotek slabě vrzala. Nový model to určitě dělat nebude, i přesto je vhodné dát si na tmavě šedý váleček pozor, aby náhodou nezačal dělat to samé.

Poznámka: Pokud máte Véčko otevřené, je anténa při volání schovaná za horní polovičkou displeje, takže hlava je před zářením docela chráněna.

Mobil je hezký a malý; mnoho lidí z něj bezesporu udělá svého mazlíčka.

Kov je prostě kov

Na Motorole V.60 musím  pochválit provedení. Zatímco starší Véčka při otvírání, případně přiložení k uchu v rozevřeném stavu při volání trochu vrzala, masivní kovová konstrukce už podobné neduhy nemá. Sice za kov platí vyšší hmotností a v ruce je cítit, je to kus dobře odvedené práce. Otvírání Véčka jde patřičně ztuha, kryt se v otevřeném stavu ani nehne.  Jediné, co trošku vadí, je již zmíněná anténa, která častým odkládáním mobilu do kapsy prostě vzala za své a slabě vrže. Shrnuto a podtrženo, veškeré výtky, které jsem ke starším Véčkům měl, jsou zapomenuty.

Provedení mobilu je velmi kvalitní, trošku jen zamrzela vrzající anténa.

Zadní kryt je rovněž z kovu a kryje celou záď mobilu; proto nikde nic nevrže, díly pasují naprosto přesně.

Twix - dva displeje v jednom

Displej není příliš velký, zobrazí se na něm maximálně pět řádků., z toho první je určen vždy po zobrazení stavu baterie, síly signálu apod., ten spodní pak pro popis kontextovkých kláves. Pro vlastní data zbývají už je tři řádky, což není mnoho; menu i všechny funkce však jsou tomu přizpůsobeny, takže to cílové skupině telefonu určitě nebude vadit.
V pohotovostním stavu jsou na displeji je vidět kromě zmíněných informací také jméno operátora a případně jméno domácího operátora, pokud jste v roamingu - tehdy je v prvním řádku vidět také malý trojúhelníček. Kromě času je pak vidět i ikona nastaveného profily vyzvánění a pokud v síti dostupné GPRS, je vpravo zobrazena ikona písmene G.

Displej opravdu není tak modrý, jako je vidět na obrázku; je více do zelena.
Jeho čitelnost v šeru je ale velmi špatná.

Displej je umístěn v druhé půli mobilu; zabírá v podstatě polovinu plochy.

Čitelnost displeje je výborná v dobrých světelných podmínkách. Displej testovaného mobilu má holografickou fólii, která ovšem nemá tak jasnou světle zelenou barvu jako u starších modelů. Podsvcíení je ale naopak docela slabé, má tmavě zelenou barvu. V šeru je tak displej čitelný naopak hůře - holografická folie už nepomůže a podsvícení nestačí.

Novinkou na V.60 je druhý jednořádkový displej, který je vidět na obrázku. Na něm i v zavřeném stavu vidíte, kdo volá, kolik je hodin nebo jaký je aktuální profil. Je to velmi užitečné - u starších Véček, pokud jste si nastavili přijetí hovoru otevřením krytu, jste vzali hovor, aniž jste věděli, kdo vlastně volá. Tento problém s V.60 navždy zmizel v propadlišti dějin.

Druhý displej si zaslouží jednoznačnou pochvalu.

Klávesnice - parádička na druhou

Klávesnice zabírá celou druhou polovin, jak už bývá u Véček zvykem. Pro její popsi stačí jedno slovo - dokonalá. Tlačítka jsou velká a z tvrdého materiálu, mají ideální zdvih a mechanické vlastnosti. Psaní textovek je díky nim opravdu pohodička. Ovládání mobilu je trošku odlišné oproti V.66, protože chybí velká všesměrová kurzorová klávesa, jsou tu jen šipky nahoru a dolů; šipky vlevo a vpravo nahrazují tlačítka hvězdička a mřížka. Osobně považuji toto ovládání za nejlepší, jaké kdy Motorola udělala.

Klávesnice je špičková a psát na ní textovky je radost.

Nahoře najdete dvě funkční klávesy, kterým můžete přiřadit vlastní volby (např. zprávy nebo rychlé vytáčení). Mezi nimi je klávesa pro spuštění menu, která funguje také jako kontextová klávesa. Pokud např. čtete zprávu, v kontextovém menu najdete možnost odpovědět, předat dál, volat na dané číslo apod.  Kromě toho klávesa menu funguje pro rychlý přístup k některým funkcím. Ty si přidáte do menu Zkratky (může jich být až 99) a spustíte je stiskem klávesy menu a čísla, pod kterým funkce je, případně vyslovením hlasového příkazu. Zkratky zcela nahrazují dřívější tlačítko pro rychlé menu (to mělo devět položek).

Další tlačítka, tentokrát gumová, jsou umístěna po levé straně mobilu. Dvě jsou určena pro zesilování a zeslabování hlasitosti hovoru (když voláte), jinak jím měníte hlasitost vyzvánění. Pokud rychle potřebujete ztlumit zvonění (třeba tam, kde se to nehodí), nemusíte chodit do menu nastavení pro nastavení tichého režimu. Pokud ale potřebujete vibrace, nic jiného vám nezbude. Pod těmito tlačítky je pak další "chytrá" klávesa, které můžete přiřadit třetí volitelnou funkci, standardně zde je telefonní seznam. Po pravé straně je pak tlačítko ovládající hlasové vytáčení a záznamník.

Menu mobilu je stejné jako v modelu V.66, tedy povedené a přehledné.

Seznam: duplikace komplikace

Mobil umí zobrazit zároveň čísla na SIM a zároveň v paměti mobilu. Ke kontaktům v mobilu si můžete čísel uložit více, každému pak lze přiřadit jeden z typu mobil, domů, práce, hlavní, fax a pager. Je možné mít více čísel jednoho typu, podobně jako u Nokií (např. Ericssony to neumožňují). Bohužel, v seznamu se pak místo jednoho kontaktu s více čísly objeví dané jméno tolikrát, kolik jste mu zadali čísel, což není příliš šťastné řešení. U každého jména na řádku vidíte, zda mu bylo přiřazeno hlasové vytáčení a jaký typ čísla to je; pokud má ale dotyčný více mobilů, uvidíte zde jeho jméno třeba třikrát (má tři mobily) a babo raď, které z čísel je to správné. Místo volání si pak musíte zobrazit detaily, abyste se na číslo podívali, zda je to ono či nikoliv.

Jó, textovky, ty ujdou

Ačkoliv jsem dříve nepsal textové zprávy na mobilech Motorola příliš rád, s novými modely T280, V.66 a V60 se to změnilo. Zprávy se píší tak, jako na mobilech konkurence, se stejnými zvyklostmi a postupy. Po tečce se píše automaticky velké písmeno, po prvním velkém písmenu malé. Pokud podržíte déle klávesu, napíšete rovnou číslici, přičemž se mobil přepne do režimu psaní čísel. Pokud podržíte klávesu déle znovu, jste zase v režimu písmen. Pokud vám vadí delší prodleva při přechodu kurzoru na psaní dalšího znaku, stiskněte šipku doprava. Ta může kromě pohybu v textovce sloužit také jako mezera.

Na displeji zobrazí V.60 při psaní tři řádky, přičemž stejně jako všude i zde píšete slova na tenké linky; je to zvláštní a líbí se mi to. Na řádek se vejde zhruba osmnáct znaků, přičemž písmo je proporcionální, takže tenhle údaj se může měnit. Odečítání znaků, které zbývají do konce textovky, se zapne až v poslední třetině; ukazatel tedy nevidíte po celou dobu. Pochválit musím klávesnici, díky niž se textovky píši snad nejpohodlněji ze všech Motorol, co jsem měl v ruce. 

Odchozí zprávy se ukládají do zvláštní složky, pro kterou je v mobilu vyhrazena paměť celkem na třicet zpráv. Příchozí se bohužel do paměti neukládají, jdou rovnou na SIM; to je stejné jako u V.66 a T280. Zaplnění paměti ukazuje grafický ukazatel, nicméně je docela k ničemu, když ukazuje pouze zaplnění karty SIM - máte-li kartu Paegasu nebo Eurotelu, kde je deset míst, lehce si spočítáte sami, že pět textovek ji zaplní z poloviny. Zjednodušeně řečeno, hodně mě mrzí, že paměť v mobilu nelze použít i pro příchozí textovky.

Velmi dobrou vychytávkou (snad je to náplast za předchozí vlastnost) je možnost poslat textovku na více čísel. Vejdete do seznamu a pravým funkčním tlačítkem jen zaškrtáváte kontakty, na které textovka půjde. Poté už jen potvrdíte levým tlačítkem a případně dopíšete čísla, která nejsou v seznamu. A je to.

Poznámka: Při psaní lze využít rychlého psaní pomocí funkce iTAP, bohužel, čeština chybí a neví se, zda vůbec někdy bude.

Kalendář nepřekvapí ani v jednom směru

V.60 má i vlastní kalendář, který je sice jednoduchý, ale postačí. Má jediný pohled - týdenní. Vedle sebe na řádku vidíte malá okénka, z nichž každé reprezentuje jeden den. Pokud je nějak obsazen schůzkou či schůzkami, ukáže se jeho část jako zaplněná. Do kalendáře můžete uložit pouze jeden typ události, které lze nastavit začátek a trvání, případně upozornění v daný čas či předem. V nastavení si volíte začátek dne a po jaké době se mají staré schůzky mazat. Vadí mi ale fakt, že budík ani kalendář nezazvoní, pokud je mobil vypnutý; to je vlastnost, která Motoroly provází odnepaměti.

Možnosti kalendáře nejsou nijak rozsáhlé, ale pro základní agendu postačí.

Hry - jsou, ale nepobaví

Hry na mobilu jsou celkem tři a všechny velmi jednoduché, většinou se totiž omezují na opakované mačkání jednoho tlačítka, což příliš zábavy nepřinese. U Blackjacku mačkáte neustále klávesu pro přidání karty a buď partii vyhrajete nebo prohrajete; nemůžete ani sázet. MindBlaster je varianta na klasického logika a je to v zásadě jediná hra, která pomůže zabít nudu. Poslední hra, Paddleball, je pak prosté hýbání pálkou a odrážení míčku ve snaze zabránit mu odletět mimo hrací plochu. Takový arkanoid by byl určitě zábavnější. S V.60 prostě nudu nezabijete, na druhou stranu mobil je pro jiné uživatele, než teenagery hrající si ve škole.

Co se nevešlo

• Digitální záznamník má kapacitu jedné minuty, přičemž si můžete udělat i více poznámek. U každé poznámky se uloží datum a čas jejího vytvoření. Poznámka se nahrává tlačítkem po pravé straně mobilu, bohužel, nenahrajete ji při zavřeném mobilu.
• Celé menu si můžete upravit podle libosti. Lze přesouvat jednotlivé položky nahoru a dolů tak, aby byly co nejlépe přístupné ty, co nejčastěji používáte. A ty, které nepotřebujete, můžete úplně vypustit. 
• Pomocí speciální bondovky můžete poslouchat také rádio stejně jako u V.66 a T280. Pokud ji zasunete do mobilu, ukáže se v menu další položka, která vám umožní ladit stanice a devět jich uchovat v paměti. 
• Mobil nemá klasický budík jako položku v menu; pokud se chcete nechat vzbudit, nastavte si událost v kalendáři; stejně jako u všech Motorol platí, že mobil musíte nechat zapnutý.
• Celý seznam lze synchronizovat stejně jako kalendář s Outlookem, a to pomocí programu TrueSync, který ovšem není součástí standardního balení. I datový kabel si budete muset dokoupit; zde mě mrzí, že mobil nemá infraport, s ním by šlo data synchronizovat i bez kabelu. 
• Mobil je triální, čemuž se už mobilů této značky nemusíme divit; triální jsou nové modely z řady V (V.60 a V.66) nebo celá řada Timeport. 
• V.60 se nabíjí téměř tři hodiny, přitom k nabíječce se musíte dostat každé dva dny; výdrž nikdy nebyla silnou stránkou Véček, na druhou stranu mobil je příjemně tenký. Vše je jen otázkou kompromisu.

V mobilu nechybí ani kalkulačka, jejíž funkce převyšují současný standard.
Záznamník umí nahrát až jednu minutu poznámek.

Tak co, jaká?

Motorola V.60 je opravdu nádherný mobil, který svojí výlučnost potvrzuje svým kovovým provedením. Všude, kde jsem tento mobil ukázal, vzbudil zaslouženou pozornost, i když koncepce V není žádná novinka. Výborným nápadem je druhý displej, díky němuž vidíte, kdo volá ještě dříve, než otevřete kryt. Můžete tak bez problému nastavit přijetí hovoru krytem, což dříve nebylo možné - abyste se podívali, kdo volá, museli jste mobil otevřít a teprve pak jej přijmout tlačítkem. Je ale jasné, že Motorola V.60 není mobil pro každého - podle české pobočky Motoroly bude na český trh uvedena někdy v březnu s několika novými funkcemi a bude stát mezi 25 a 30 tisíci korunami; za výlučnost se prostě platí. Model, který jsme testovali, se prodává, pokud vím,  jen v Německu a Itálii, k nám oficiálně dovážen nebude. Pokud jej budete chtít, nezbývá vám, než si chvíli počkat. Myslím však, že se to vyplatí.

Podrobné parametry mobilu najdete v naší databázi.