Nokia 1112: maximální jednoduchost za minimální cenu (test)

Klíčové vlastnosti

• jednoduchost
• nízká cena
• monochromatický displej
• kvalitní polyfonní vyzvánění
• možnost změny velikosti písma
• mluvící hodiny
• nápověda pro začátečníky

Hlavní nedostatky

• nemá barevný displej
• zcela chybí datové funkce
• absence kalendáře
• nutnost nastavit čas po výměně SIM karty
• nepříliš praktická horizontální nabídka

Nokia 1112

Nokia nezapomíná ani na uživatele, kteří telefon opravdu používají pouze pro volání a psaní SMS zpráv. Proto po modelech 1100 a 1110 přichází na náš trh další telefon s minimální výbavou s označením 1112. Tyto telefony jsou určeny zejména pro rozvojové trhy třetího světa, kde si je díky nízké ceně může dovolit větší počet uživatelů. Dobře ale poslouží i u nás těm lidem, kteří mobilní telefon používají jen pro telefonování a psaní textových zpráv. Díky minimálnímu počtu funkcí, rozměrné klávesnici a dobře čitelnému monochromatickému displeji jsou vhodné zejména pro starší uživatele.

Nokia 1112 ze všech stran

Tohle není hračka

Nokii 1112 si není problém splést s hračkou pro děti. Celé její tělo je vyrobeno z matného, na omak příjemného plastu a má rozměry 104 × 44 × 17 mm a hmotnost 80 g. Jedná se o sympatické hodnoty. Telefon je příjemně malý i lehký, nikoliv však na úkor pohodlné ovladatelnosti. Jeho kryty sedí pevně, nikde zatím nic nevrže. Jen zadní kryt baterie se po pevnějším stisku mírně prohýbá. Hlavně mladší uživatelé ocení jejich snadnou vyměnitelnost. Barvu telefonu si tak budete moci přizpůsobit aktuální náladě. Na trhu se novinka objeví ve třech barevných variantách: červené, světle a tmavě modré.

Štěrbina hlasitého reproduktoru • poutko pro šňůrku • zdířka pro handsfree a nabíječku a konektor Plug-and-Play • logo výrobce na zadní straně

Při rychlé prohlídce bočních stran telefonu zjistíte, že neobsahují žádný ovládací prvek. Na levé straně dole je jen poutko pro šňůrku, pravá a horní strana pak obsahují štěrbiny hlasitého reproduktoru. Dole je zdířka pro nabíječku s širokým kolíkem, konektor pro osobní handsfree a rozhraní Plug-and-play. K němu ale bohužel stále neexistuje kompatibilní kabel.

Design telefonu je bez zbytečných experimentů

Zadní strana je vyvedena ve střídmém designu a z velké části ji tvoří kryt baterie. Nad ním najdete vylisované jméno výrobce. Kryt snadno sejmete díky odjišťovacím tlačítku. Pod ním se ukrývá Li-Ion baterie o kapacitě 700 mAh. S ní by měl telefon vydržet až 320 minut telefonovat nebo být až 380 hodin na příjmu. Po každém vyjmutí baterie budete bohužel muset znovu nastavit čas i datum. SIM karta se vkládá pod baterii a na svém místě je upevněna pomocí nepříliš praktické příklopky, která se špatně otevírá.

 
Nokia 1112 má příjemné rozměry • srovnání s platební kartou • po vyjmutí baterie

Pryžová klávesnice s boulemi

Klávesnice je stejná jako u modelu 1110 a tvoří ji jeden kus pryže. Dovnitř se tak nedostanou nečistoty. Tato konstrukce ale zapříčiňuje i to, že střed klávesnice není k telefonu nijak přichycen. Střední klávesy se tak při jemném dotyku mírně prohýbají. Číslicová tlačítka jsou ale vyboulena, a tak je jejich hmatové rozlišení i stisk vcelku jistý. Ozývá se při něm tiché cvaknutí.

Klávesnice vzhledem k ceně telefonu není špatná 

V horní části klávesnice jsou klasicky dvě kontextové klávesy, pravé lze přiřadit některé z funkcí nabídky. Pod nimi zelené a červené telefonní sluchátko a uprostřed čtyřsměrná klávesa, které bohužel chybí potvrzovací střed. Na jejích okrajích jsou vyvýšeniny, takže se i přes své malé rozměry dobře ovládá. Dle mého názoru je ale škoda, že Nokia u levných telefonů upustila od Navi key, kterou známe např. z Nokie 3310. Tento systém ovládání mi připadal ještě jednodušší.

 Podsvícení není rovnoměrné ani výrazné

Ve tmě klávesnici prozařuje bílé světlo, které ale není příliš rovnoměrné a díky použitému materiálu zvýrazňuje zejména mezery mezi jednotlivými klávesami.

Monochromatické displeje ještě nevymřely

Od velmi levného telefonu nelze čekat zázraky, a tak výrobce sáhl pro dnes již prakticky nepoužívaný monochromatický displej s rozlišením 96 × 68 obrazových bodů. Jeho fyzické rozměry jsou 27 × 21 mm. Jako výhodu oproti předchůdci 1110 považuji to, že zobrazení není inverzní, ale klasické. Displej je samozřejmě pasivní a má značné problémy s rychlostí překreslování. Na „hrubostí“ grafiky se nemá cenu ani pozastavovat.

 
Displej je docela malý a jen monochromatický, svůj účel ale splňuje 

Černobílé displeje mají ale výhodu ve skvělé čitelnosti za každých světelných podmínek, což ocení zejména lidé s horším zrakem. Z toho důvodu považuji monochromatický displej za lepší řešení než použití nekvalitního pasivního barevného „kolegy“.

Horizontální menu na přehlednosti nepřidá

Pohotovostní displej je proveden zcela účelově. Kromě intenzity signálu a stavu baterie obsahuje jen jméno operátora, čas a popis kontextových kláves. Obrázek na něj umístit nelze. Jako spořič displeje můžete použít jeden z pěti animovaných motivů, který se ale po pár minutách stejně promění v analogové nebo digitální hodiny.

   
Dvě verze pohotovostního displeje • hlavní horizontální nabídka • uživatelské menu

Do hlavní nabídky telefonu se vstupuje levým kontextovým tlačítkem. Tvoří ji vodorovný pruh ikon, které se po stisku příslušného tlačítka plynule přesouvají. Displej ale toto přesouvání nezvládá vykreslovat, což nepůsobí pěkně a také to zbytečně zdržuje v práci s telefonem. Ikonky jsou bohužel použity i v některých dalších částech nabídky. Zbytek menu je pak klasický textový s vertikálním směrem. Změna v rolování menu ale může dělat problémy začínajícím uživatelům. Naštěstí je jedno, zda používáte vertikální nebo horizontální směry navigační klávesy. Nabídku telefonu bohužel nelze procházet pomocí číselných zkratek.

 Displej animace nezvládá

Jednotlivým směrům navigačního tlačítka jsou napevno přiřazeny funkce, které se spouští z pohotovostního režimu. Směrem dolů se otevírá telefonní seznam, směrem doleva začnete psát novou zprávu, směr nahoru vstupuje do seznamu hovorů a směr vpravo spouští nápovědu.