Nokia 1600: pro nováčky to nejlepší (test)

Klíčové vlastnosti

• příznivá cena
• jednoduchost ovládání
• kvalitní polyfonní vyzvánění
• mluvicí hodiny
• nová horizontální nabídka
• pohodlná klávesnice
• průvodce pro začátečníky

Hlavní nedostatky

• nízké rozlišení displeje
• chybí Java
• absence wapu a GPRS
• nemá infraport

V těchto dnech začíná Nokia prodávat telefon s označením 1600 za velmi příznivou cenu dvou a půl tisíce korun. Byl představen v červnu spolu s druhým adeptem na prodejní úspěchy mezi levnými, Nokií 1110. Zanedlouho jsme vám přinesli i živé fotografie novinek.

Oficiální fotografie Nokie 1600

Od obou modelů si Nokia slibuje zejména prodejní úspěchy na rozvojových trzích. Chce si tím otevřít cestu k novým zákazníkům, kteří po čase „mobilně dospějí“ a začnou si pořizovat třeba i dražší telefony. Kromě Afriky, podstatné části Asie anebo Jižní Ameriky bude 1600 dostupná zároveň na rozvinutých trzích s mobilními telefony, tedy i u nás.

Jednoduché, ale účelné

Tělo klasické konstrukce Nokie 1600 má rozměry 104 × 45 × 17 milimetrů a váží 85 gramů. Musím hned na začátku vyzdvihnout dobré pevnostní vlastnosti novinky. Zpracování se zdá být opravdu slušné a u tak levného telefonu bych jej nečekal. Při držení v ruce můžete mačkat tlačítka bez křivých obličejů z očekávání, kdy něco vrzne.

Živé fotografie novinky

Designové ztvárnění je spíše decentní, obejde se bez bláznivých křivek a záhybů. Barevně se střídá klasický šedý a hnědošedý odstín. Většina těla telefonu je ale stříbrná. Plasty nepůsobí na dotek příliš hodnotným dojmem a v ruce kloužou.

Nokia 1600 ze čtyř stran

Na horní straně a na boku jsou otvory hlasitých reproduktorů. Vespod pak najdeme konektor pro nabíječku, zdířku Plug and Play a zdířku pro připojení mini-jacku osobního handsfree. Žádné ovládací prvky po stranách na nové Nokii 1600 nejsou.

Prohlédněte si Nokii 1600 ze všech stran (AVI, DivX 5.2, 1,9 MB)

Čirá, čitelná, čiperná

Klávesnice je vyrobena z tvrdého průhledného plastu a v hranách tlačítek se pěkně láme světlo. Rozložení je ekvivalent toho, co známe z Nokie 3200. Vždy dvě trojice tlačítek jsou při sobě. Zpočátku to vypadalo, že na klávesnici se kvůli tomu bude hůře orientovat, ale zvyknout se dá za chviličku. Na Nokii se píše velmi jistě a rychle, tlačítka jsou pohodlná.

Telefon v ruce • porovnání s platební kartou

Hlavní ovládací prvek je čtyřsměrné, dostatečně velké tlačítko, na jehož okrajích jsou drobné vyvýšeniny – to aby bylo hledání směrů jistější. Pracuje se s ním bezproblémově a chybí už jen pro Nokii tolik netypický potvrzovací střed. Jeho funkci zastupuje zpravidla levá kontextová klávesa. Ta pravá se dá nadefinovat pro uživatelskou nabídku na hlavním displeji. Pod funkčními tlačítky jsou standardní telefonní sluchátka v zelené a červené barvě.

 
Na klávesnici se píše jistě a pohodlně

Podsvícení kláves je sice téměř rovnoměrné, jen mohlo být silnější. Čirý plast se prosvětluje dobře, jenže byly použity slabé diody. Když jsme u klávesnice a světla, zmíním se hned o rytmickém blikání, které 1600 nabízí. Vestavěné tóny nesou informace o rytmice vibrování, a právě těmi se řídí i podsvětlovací diody. Ráno při buzení tak bude telefon poskakovat po stole a ještě k tomu bláznivě blikat.

Podsvícení klávesnice

Displej nabízí sice 65 tisíc barev, jenže má velmi nízké rozlišení 96 × 68 obrazových bodů. Kvalitě zobrazení tak nemohou pomoci ani malé rozměry 28 × 22 milimetrů. K tomu připočtěme, že se jedná o pasivní technologii CSTN. Výsledek je takový, že při práci je patrný hrubý rastr a v podélném směru se vytváří viditelné řádkování. Při procházení nabídky se projeví pomalost většiny pasivních displejů naplno a nejinak tomu bylo i tady. Není problém v menu listovat tak rychle, že se jednotlivé ikonky budou stírat.

Displej ve tmě

Nabídka jde jiným směrem

Vůbec poprvé u značky Nokia se v 1600 setkáváme s horizontální nabídkou. Ikonky zůstaly stejné, jen se teď nezobrazují přes celou obrazovku nebo v matici, ale projíždějí jako na orloji zleva doprava a opačně.

Nová horizontální nabídka

Řešení to není špatné, jen grafické ztvárnění je méně povedené. V levé části displeje je vždy složka, se kterou se bude manipulovat, a vpravo čekají další dvě ikonky v pořadí. Jenže právě onen „čekací pruh“ je tak výrazný, že se při listování chtě nechtě zaměříte na něj. Po čase jsem začal sledovat už jen názvy jednotlivých položek u horního okraje displeje – tak byla orientace nejrychlejší.

Obrázky dalších úrovní nabídky

Vzhled nabídky lze měnit pomocí vestavěných schémat. Písmo je všude dostatečně velké, bude se dobře číst starším. V úsporném režimu se mohou zobrazovat hodiny, analogové i digitální. U obou je pak ve spodní části ještě malým písmem uvedeno datum.

Ukázka různých barevných schémat