Nokia 6080: pevná, levná, elegantní (test)

Klíčové vlastnosti

• elegantní vzhled
• kvalitní konstrukce
• EDGE
• stereofonní FM rádio
• e-mailový prohlížeč
• upozorňující světelné efekty
• infračervený port
• dobrá čitelnost displeje
• společné zobrazení kontaktů SIM a telefonu

Hlavní nedostatky

• nekvalitní displej
• absence Bluetooth
• slabý fotoaparát
• pomalé reakce
• staré uživatelské rozhraní
• malá vnitřní paměť
• na povrchu zůstávají otisky prstů

Vše začala Nokia 6030. Na první pohled trochu obtloustlý, neotřelý telefon nižší třídy s jednoduchým uživatelským rozhraním a netradičně zpracovanou klávesnicí. Necelý rok po něm se Nokia prezentovala s nástupcem, Nokií 6070, která kromě většího displeje přibrala fotoaparát a datové funkce. Do třetice všeho dobrého, v čase předvánočních nabídek pak přichází Nokia 6080. Možnosti své přímé předchůdkyně příliš nerozšiřuje, designem je však alfou k omeze.

Plnoštíhlá modelka

Stejně jako všechny předchůdkyně se i Nokia 6080 trochu vymyká modernímu trendu zmenšujících se a zeštíhlujících modelů. Rozměry 105 × 44 × 19 mm tedy buď zaujme nebo úplně odradí. I když se hmotnost 91 g neřadí ve světových srovnáních mezi nejnižší hodnoty, v poměru k masivnímu tělu působí telefon stále docela lehoučký. Netradiční je i pojetí barevných variant. V oficiálních dokumentech se dočtete, že je Nokia 6080 nabízena ve třech barevných zpracováních - černé, stříbrné a zlaté. Barvy ovšem určují jen vzhled klávesnice, plastové tělo zůstává v barvě noci. Jak stříbrná, tak zlatá varianta působí na první pohled "stylově". Tlačítka v barvě černé popravdě trochu zanikají.

  
Velikostní srovnání s kartou • Nokia 6080 zepředu a zezadu

Povrchové zpracování přední a zadní strany je jako nebe a dudy. Zatímco čelní strana zachytí každý sebemenší otisk prstu, zpracování zadního krytu je hrubé a matné. Lesklé povrchy jsou dnes v kurzu, čelní strana 6080 už je ale trochu přílišné sousto. Místo stylového telefonu budete nosit šmudlu, kterého je třeba každou chvíli otírat. K tomu by měl být v balení připraven hadřík, který jsme u testovaného modelu bohužel nenašli. Ještěže jsou přítomna alespoň stříbrná tlačítka, která pozornost očí od nehezkých otisků prstů odlákají.

Tlačítka pro regulaci hlasitosti • Pop-port • infraport • vypínání

Matný materiál bočních stran telefonu tvoří kompromis mezi “přeleštěným” čelem a “přematnělými” zády. Z ovládacích prvků umístěných po obvodu zůstaly jen ty základní – tlačítka pro regulaci hlasitosti na levé straně, zapuštěná klávesa pro zapínání/vypínání a ovládání profilů na horní straně a trochu nenápadný (také matný) port pro příjem infračerveného signálu na straně pravé. Spodek telefonu patří již tradičně zdířkám pro připojení nabíječky (Nokia AC-3 s tenkou koncovkou) a systémového Pop-portu.

Lesklý a matný zároveň

Nejvýraznějším prvkem zadní strany je, kromě zajímavého materiálu, čočka vestavěného fotoaparátu. Nachází se v pravé části horní třetiny těla telefonu a je doprovázena malým zrcátkem pro snímání autoportrétů a logem společnosti Nokia. Kdyby Nokia místo svého loga použila raději přisvětlovací diodu, určitě bych se nezlobil. Krytka fotoaparátu i odrazové sklíčko splývají s okolním povrchem, takže nekolíbají telefonem na rovném povrchu.

  
Telefon v ruce • zadní kdyt • detail proužku s čočkou

Pod krytkou, kterou jednoduše sejmete stisknutím tlačítka ve spodní části telefonu, najdete vestavěnou baterii typu Li-Ion o kapacitě 820 mAh a oficiálních hodnotách 300 hodin v pohotovostním režimu a 210 minut hovoru. Dlouhý hovor jsem netestoval, ale dvanáct a půl dne je reálných snad jen v případě, že telefon zapnete a necháte bez povšimnutí v místě s plným signálem. Při běžném použití počítejte s nabíjením po třech, čtyřech dnech. Sejmutím zadního krytu odstraníte i ochranu fotoaparátové čočky, proto buďte v tomto případě velmi opatrní.

Pohled pod zadní kryt a baterii

Nokii se u posledních modelů daří celkem úspěšně zapomínat na očko na provlečení upevňovacího poutka. Díky konstrukci zadního krytu je naštěstí celkem jednoduché tento problém u 6080 obejít.