Nokia připravila povedený telefon, který zaujme svým šarmem, výbavou, ale také přiměřenou cenou. Černostříbrné véčko má dva špičkové barevné displeje, automatické otevírání, megapixelový fotoaparát, rádio, MP3 přehrávač, slot pro paměťové karty, Bluetooth, EDGE a propracovanou nabídku. Za sedm tisíc to jde, nemyslíte?
Klíčové vlastnosti
- špičkové displeje, vnitřní i vnější
- atraktivní design
- paměťová karta (vyměnitelná za chodu)
- propracované funkce, intuitivní ovládání
- široké možnosti uživatelského přizpůsobení
Hlavní nedostatky
- slabá výdrž baterie
- nevhodné písmo v aktivním pohotovostním režimu
- citlivé tlačítko fotoaparátu
- jen jednoduchý MP3 přehrávač
- slabší fotoaparát
Modelem 6101 Nokia přestala experimentovat u telefonů véčkové konstrukce a vydala se jistější cestou úspěchu – méně extravagance, dobrá výbava, přiměřená cena. V novém trendu pokračuje i s modelem 6131, který však se svojí výbavou spadá do vyšší kategorie. Výjimečný displej, originální a velmi elegantní design, propracované funkce, intuitivní ovládání a dostatečná výbava může přimět například i majitele rozšířeného modelu 6230i k výměně telefonu.
Nokia 6131
V černé variantě se telefon zalíbí pánům, bílou si zřejmě oblíbí ženy. Celkový design je univerzální, nápaditý a decentní. Pro „cool“ teenagera možná trochu nuda, ale jinak se telefon může zalíbit širokému spektru uživatelů. Když se k tomu přidá solidní výbava, značka Nokia a cena lehce přesahující sedm tisíc korun, máme tu mobil, který má ambice velkého úspěchu.
Design: placka jen na oko
Telefon máme k dispozici v černé variantě. Černé plasty jsou matné, vyrobené z měkčího plastu, který je příjemný na omak a hlavně není nositelem otisků prstů. Výjimkou je pouze lesklá plocha s výrazným stříbrným rámečkem na přední straně. Je do ní zasazen displej a v horní částí ještě fotoaparát a logo výrobce.
Přední stranu zdobí výrazný lesklý rámeček
Při pohledu z boku je jasně patrný klínovitý tvar horní části, která se směrem od kloubu ke konci zužuje. Je to zajímavý designový prvek, který celkově telefon zeštíhluje. Málokdo by hádal, že má v místě kloubu běžných 20 mm, Nokia 6131 na první pohled působí spíše jako další zástupce tenkých telefonů. Půdorysné rozměry telefonu jsou 92 × 48 mm. Tedy průměr, který vám kapsu nevytahá. Hmotnost 112 g je trochu vyšší, ale ještě není překážkou.
Klínek horní části nedosáhne až na konec části spodní...
Zužující se horní díl telefonu je kratší než spodní, což v zavřeném stavu vytváří zajímavý efekt, který se ale nemusí líbit každému. Vyčnívající část spodního dílu je chromová, takže ladí s ozdobným rámečkem na předním krytu.
...a tak zepředu vidíme chromový okraj klávesnice
Zezadu je telefon celý černý. Převážnou část zadní strany tvoří snímatelný kryt, jehož plast je na povrchu zdrsněn a imituje černou kůži. Plast je opět měkčí než bývá obvyklé, nejsou na něm vidět otisky prstů a neklouže v ruce. A co hlavně, nijak nevrže a na svém místě pevně drží.
Z ruky se mu nechce • srovnání rozměrů s cédéčkem
Systémový konektor Pop-port je umístěn trochu netradičně na horní hraně telefonu. Je ukrytý pod plastovou krytkou, která je přichycena k telefonu a nehrozí tak její ztráta. Vedle Pop-port konektoru je zdířka na nový konektor nabíječky, tedy menší než u starších modelů. V levém horním rohu telefonu najdete poutko pro uchycení šňůrky, telefon bude tedy viset našikmo.
Povrchová úprava zadního krytu imituje kůži • po sejmutí zadního krytu se odhalí Pop-port a slot pro paměťovou kartu • Pop-port schovaný pod krytkou, vedle zdířka pro nabíječku • poutko na šňůrku
Konstrukce: push the button
Na levé straně telefonu se nachází pár tlačítek pro regulaci hlasitosti, na pravé zapínací tlačítko a klávesa pro aktivaci fotoaparátu. Boční tlačítka jsou docela malá a hmatem špatně rozpoznatelná. To vadí především při telefonování, kdy si chcete regulovat hlasitost sluchátka. Musíte se chvilku učit, kde tlačítka leží.
Boční partie telefonu
Na tlačítku pro aktivaci fotoaparátu mi vadí jeho citlivost. Velmi často o něj zavadím při otevírání nebo zavírání telefonu a aktivuji tím fotoaparát (tlačítko totiž není nutné pro vyvolání funkce držet, stačí jen krátce stisknout). Pokud se mi tlačítko podaří nedopatřením stisknout při zavřeném telefonu, nezbývá než jej otevřít a aplikaci fotoaparátu zrušit. Nepomůže ani vedlejší tlačítko pro vypnutí a změnu profilů, v tom okamžiku bez funkce. Správně jste už ale jistě vytušili, že lze vnější displej použít pro fotografování autoportrétů. Pokud se chcete podobným lapáliím vyhnout, můžete si klávesnici zamykat, ale přijdete tím pochopitelně o jednu z předností véčkové konstrukce.
Telefon se klasickým způsobem, tedy zarytím palce mezi obě části telefonu, otevírá docela nesnadno. K otevírání je totiž předurčeno speciální tlačítko na pravé straně u kloubu. Tlačítko je to docela malé, ale dostatečně vystupuje nad okolní povrch. K jeho stisku je potřeba docela dost síly. Po jejím překonání se ozve cvaknutí a horní část vyletí vzhůru. Na konci své cesty se horní díl usadí v aretované poloze. Pro zavírání telefonu nelze tlačítko využít, obě části prostě scvaknete k sobě.
Vystřelovací tlačítko na pravém boku
Nokii se podařilo vyrobit solidní telefon s dobrým zpracováním. Kloub je pevný, malá vůle je sice znát, ale lze ji považovat za zanedbatelnou.
V další kapitole: displeje, klávesnice, výdrž, prostředí (video)