Nokia 6510: fialové kouzlo staré Jeremiášky (test)

Článek jsme kvůli jeho rozsahu rozdělili na tři kapitoly. Odkaz na další kapitolu najdete vždy na konci každé části, můžete ale využít také rozcestník v hlavičce každé kapitoly.

Nokia 6510 je mobilní telefon z kategorie, kterou u finského výrobce nacházíme poprvé. Dříve se celkem striktně rozlišovaly telefony pro práci a telefony pro styl. Pracovní mobily byly sice nabité funkcemi, ale měly velké rozměry a hmotnost. Naopak stylové telefonky byly krásné, malé, barevné – ale zase nepobraly moc funkčnosti. Takže teď je tady kompromis, i když toto slovo je možná příliš degradující a vhodnější by bylo použít výraz „průnik“: Nokia 6510 je malý stylový mobil, který zároveň obsahuje maximum funkcí.

Je zde ale ještě jeden problém: výrobce to může se stylovostí přehnat a výsledkem je produkt, který je sice pro úzkou skupinu zcela ideální, ale pro zbytek, který by si chtěl také užít stylovosti, příliš extravagantní. To je podle mě trochu případ Nokie 8310. Novinka 6510 jde však více při zemi, a proto je pravděpodobně její cílová skupina větší.

V článku budu často zmiňovat dva poslední telefony Nokie a pokud nejste úplně v obraze, přečtěte si také jejich recenze: Nokia 8310 a Nokia 6310.

Střídmost je důležitá

Komu vadí, že základ je stejný?

Nokia 6510 se velice podobná modelu 8310. Najdeme samozřejmě množství vizuálních, funkčních, ale i pár konstrukčních rozdílů - základ je však stejný. Z pohledu výrobce je totiž efektivní používat stejné díly co nejdéle. Tato strategie sice valí vodu na mlýn příznivců revolučních inovací v každém novém modelu, ale v GSM mobilech už bylo vymyšleno snad všechno, nové Nokie 6110 se už zřejmě nedočkáme, tak nejlepší, co můžeme udělat, je smířit se s touto recyklací. Navíc se tak chovají všichni výrobci. Naprostá většina lidí určitě ani neregistruje, že se ve velké míře jedná o převlékání kabátků a navíc je jim to úplně jedno (nejdůležitější je stejně to, jak telefon vypadá).

Dvě srovnání velikosti: s platební kartou a Nokií 6310

Malinká Nokia 6510 se vejde mezi semknuté dlaně, nepřekáží v kapse kalhot, ani pověšená na krku. Půdorysné rozměry jsou v naprostém pořádku, stále si ale ještě trochu zvykám na tloušťku. Nokia 6510 je docela hranatá a o milimetr vyšší než model 8310. Navíc má prakticky celá stejnou barvu, nejsou zde navazující strakaté plochy, které 8310 opticky zeštíhlovaly.

Telefon není vysoký, jen se to vzhledem
k ostatním proporcím trochu zdá

Telefon se bude standardně prodávat v béžové barvě Beige, kterou také máme k dispozici, a k dokoupení budou čtyři barevné varianty výměnných krytů: světle a tmavě modrá, červená a tmavě fialová. Standardní barevná kombinace je asi nejfádnější a kdo se bude chtít lišit, musí investovat. Výměnná je přední i zadní část krytu, po převléknutí celý telefon s výjimkou černého kousku s anténou změní barvu.

Standardní béžová je uprostřed, kolem jsou barevné varianty dostupných krytů

Anténa je vestavěná a myslím, že dnes už nemá smysl posuzovat telefony podle příjmových schopností, pokud se nejedná zrovna o extrémní případ nízké citlivosti. Stejně jako jindy jsem se ale ani teď nesetkal s žádným problémem. Je jisté, že vyzařování SAR musí být v normě, přesný údaj Nokia ale zatím nikde neudává. Telefon je duální, s americkými sítěmi si ale nerozumí.

Na webu Nokie najdete interaktivní demo, ve kterém se na Nokii můžete podívat ze všech stran.

Malý displej ještě překvapí

Stále na nic nebudu sahat, jenom se dívám. Překvapují mě číslicová tlačítka, která se směrem dolů sbíhají, uvidíme, jak se na nich bude psát. Tlačítka s červeným a zeleným sluchátkem jsou možná až moc drobná, na rozdíl od dvou velkých funkčních tlačítek pod displejem, které rozděluje kolébkové dvojtlačítko se šipkami. Displej je na pohled celkem malý, jeho rozměry jsou stejné jako u starších malých Nokií. Ale zdání klame, jak se dozvíte dále.

Dva možné problémy: sbíhající se tlačítka
a malé klávesy pro příjem a ukončení hovoru

Přestože Nokia 6510 nemá obvyklý datový konektor, ale jen dvě zdířky pro bondovku a nabíječku, bude pro ni existovat klasická těžká sada handsfree, podobná té, která se už dnes nabízí pro telefony Nokia 33xx. Absence konektoru a také úplně jiné proporce mobilu, které zabrání používat některé druhy příslušenství jako u telefonů 6210, 7110, 6150 atd., budou možná jedním z oříšků při rozhodování mezi 6510 a 6310.

Na levém boku telefonu jsou dvě tlačítka pro regulaci hlasitosti zvuku, na pravé straně najdeme infračervený port, který je jedinou možností, jak Nokia 6510 může komunikovat s okolím. Ale o tom až dále. Zajímavé je, že diody infraportu kryje neprůhledné okénko, které však samozřejmě propouští infračervené záření. Toto řešení, které si vybavuji například také u Ericssonu R520, je výhodné, protože přijímací dioda je méně ovlivněna například silným slunečním světlem.

 
Vlevo vidíte detail bočních tlačítek pro ovládání hlasitosti, vpravo je patrné
okénko infraportu. V konektoru na spodní straně telefonu je zdířka pro nabíječku
a handsfree, uvnitř konektor ukrývá vibrační motorek. Nejsem si jistý, zdali dva
zlaté kontakty slouží pro nabíjení ve stolní nabíječce, nebo jestli jde třeba o výstup 
pro externí anténu v instalační sadě handsfree.

Telefon se zapíná malým tlačítkem zapuštěným v horní ploše. Nemůžu si pomoci, ale tento způsob vypínání a také přepínání profilů, protože tlačítko je klasicky vícefunkční, mi nevyhovuje. Na bříško prstu tlačítko zareaguje až při velmi silném tlaku a ovládání nehtem mi prostě nesedne.

 
VLEVO: Detail na horní plochu telefonu. Vlevo nahoře je zmiňované nešťastné vypínací tlačítko,
z otvorů vpravo telefon zvoní.
VPRAVO: Detail odkrytovaného telefonu. Modrým kroužkem jsou vyznačeny diody infraportu,
červený kroužek ukazuje na mikrospínač vypínače mobilu, ve středu zeleného kolečka je šachta
od „zvonítka“ (jak přeložit často používaný termín „buzzer“?)

Chci poutko! Kde si můžu koupit poutko?

Nemáme finální verzi telefonu, takže se zatím zdržím většího hodnocení kvality konstrukce. Co se s telefonem stane po půl roce používání nemá smysl předvídat, je ale jasné, že konstrukce do sebe zasouvajících se krytů z plastových skořepin nemůže soupeřit s pevně sešroubovanými telefony.

Zadní kryt byl mírně uvolněn, ale jde o betu
a na finálním telefonu se prý kryty ani nehnou,
tak uvidíme ...

Baterie je stejná jako u telefonu 8310, stejná je i nabíječka. Deklarovaná výdrž je však kupodivu nižší, pohotovost dosáhne na 288 hodin oproti 400 hodinám udávaným u 8310. Rovněž doba hovoru je kratší, ale jen o půl hodiny; v ideálním případě by měla stačit na 210 minut telefonování. Hodnocení skutečné výdrže se také vyhnu, protože telefon nemáme tak dlouho, aby bylo možné dělat nějaké závěry a navíc nejde o finální produkt. Počkejme na článek s delšími zkušenostmi a na zkušenosti uživatelů tohoto telefonů v diskusích.

Výdrž 6510 je sice každopádně výrazně nižší než u Nokie 6310, ale na druhou stranu – není už jedno, jestli telefon vydrží šest nebo deset dnů?

Baterie je opět vyrobena v České republice

Karta SIM se vkládá pod plastový obdélníček, který se zajistí posunutím. Moc si s ním ale zatím nerozumím. Při manipulaci s kartou mi občas zůstane v ruce, někdy se zkříží a nastanou problémy s cestou tam i zpět. Protože ale většina lidí používá stále jednu kartu, bude to vadit jen hrstce.

S bílým obdélníkem, který drží kartu
SIM, se dost špatně manipuluje

I když má telefon stejné rozměry jako Nokia 8310, kryty nejsou navzájem úplně kompatibilní. Když se budete snažit a nebude vám vadit malá škvíra na čele přístroje, tak kryt z 8310 na druhý mobil dostanete, není to ale ono. Možná budete úspěšnější, když vezmete do ruky pilníček, ale pozor, aby kryt potom ještě vůbec držel.

 
S výjimkou černého kousku, pod kterým je anténa, je celá Nokia 6510 obalena
výměnnými kryty

Když už byly kryty dole, prozkoumal jsem, jak u Nokie dělají klávesnice. Tajemství úspěchu je v kousku plechu s vytlačenými membránami na místě tlačítek. Když stisknete tlačítko, které trnem tlačí na membránu, musíte napřed překonat určitý odpor – předpětí membrány. Když nad ním ale zvítězíte a domáčknete, okamžik stisknutí je velmi zřetelný. Toto řešení najdete u více výrobců, mám však pocit, že někteří na rozdíl od Nokie nepoužívají membrány z kovového plechu, ale plastovou fólii, u které je stisk mnohem méně zřetelný. Dalším plusem Nokie je, že tlačítka jsou pevná a před překonáním předpětí membrány neztrácíte energii deformováním pryžové klávesnice.

Tyto malé kovové membrány a tlačítka
z pevné hmoty jsou podstatou úspěchu.
Malé obdélníčky mezi čtveřicemi tlačítek
jsou podsvětlovací diody

Ještě jsem nepopsal jednu konstrukční zajímavost – otvor pro provléknutí poutka na ruku nebo na krk. Tady vidím docela velkou díru v sortimentu dodavatelů mobilního příslušenství a taky u samotných výrobců. Telefonů s otvorem pro pověšení je čím dál víc a viděli jste už u nás nějaké speciální poutko nebo stuhu, na kterém by se daly nosit?

Detail otvoru pro provléknutí poutka

V další kapitole si přečtete o ovládání telefonu, o tom, jak se s Nokií telefonuje a jaká je práce s textovými zprávami.