Nokia E61 se funkčně nijak neliší od nedávno testovaného modelu E60. Nabízí ale větší displej a hlavně plnohodnotnou klávesnici QWERTZ. Oproti komunikátorům série S80 je ale menší, lehčí a hlavně levnější. Video!
Ani si nevrzne
Nad displejem se nachází sluchátko, hlasitý reproduktor je umístěn na levé straně pod tlačítky ovládajících hlasitost, nahrávání hovoru a hlasové vytáčení a ovládání. Vedle sluchátka je světlené čidlo, které slouží současně jako svítící dioda. Vpravo je pak tlačítko pro vypnutí a zapnutí mobilu a pro přepínání profilů. Pod klávesnici je pak infračervený port – Nokia pochopila, že se lidem používajícím telefon k práci může hodit. Dále nechybí klasický Pop-port pro připojení kabelu, sluchátek, bondovky apod. Konektor pro nabíjení baterie je úzký, zatímco u E60 byl ještě starý, „tlustý“. E61 se tak nedá nabíjet starou nabíječkou, podobně jako některé nové telefony této značky. V takovém případě musíte použít redukci, která je naštěstí v základním balení.
Napravo vypínací tlačítko • nalevo dioda • horní hrana je zaoblená • tlačítka a reproduktor na levém boku
Pop-Port a vedle něj infraport • zadní strana je ozdobena logem a prolisem
Karta SIM se vkládá pod baterii, zatímco paměťovou kartu miniSD (proč tu není MMC jako v E60?) vložíte i bez jejího vyjmutí. Pro obě operace ale musíte sundat zadní kryt, což je v případě častého vyndávání karty docela otravné. Kryt je kovový, což poznáte při prvním kontaktu. Díky tomu by nemusel v budoucnu vrzat a vydávat při používání pazvuky. Celkově je telefon velmi pevný, nikde nic neskřípe, ve zkrutu se chová jako jediný kus hmoty. Design telefonu je podobně jako u E60 velmi střídmý a konzervativní, což bude potenciálním uživatelům (manažeři, lidé pracující v terénu apod.) bezesporu vyhovovat; mobil skvěle padne k obleku a kravatě.
Pod krytem: baterie • paměťová karta, překvapivě typu miniSD
Nepovedený joystick
Klávesnice je na Nokii E61 tím nejdůležitějším, proto se u ní zastavím déle, než je obvyklé. Základní ovládací tlačítka jsou stejná jako u všech ostatních telefonů této série. Dvě funkční klávesy, červené a zelené tlačítko pro ovládání hovorů, přičemž červené ukončuje aktuální aplikaci. Po levé straně joysticku je klávesa pro vstup do menu, po pravé pak rychlý přístup k e-mailové schránce. Z toho je patrné, na co dává Nokia důraz – na komunikaci prostřednictvím e-mailu. Ještě než ale přejdu ke klávesnici, musím se zastavit u joysticku.
Na joystick silou
Zatímco na E60 považuji joystick za špičkový, na E61 proti němu mám řadu výhrad. Je velmi tuhý, takže je nutno vyvinout dost síly, abyste s ním pohnuli. To má bohužel za následek, že místo pohybu joysticku se palec po něm zpravidla jen sklouzne a nic se nestane. Musíte proto mít naprosto suché ruce – ani vlhké, ani zpocené. Pokud budete úspěšní a joystickem skutečně pohnete, ozve se velmi hlasité cvaknutí, které bylo na E60 neznatelné. S „pákou“ šlo pohybovat zcela bez problému jen jemným posuvem palce. Zkrátka nebe a dudy, přičemž na E61 jsou ty dudy skutečně nepovedené – a přitom stačilo jen snížit odpor.
Minitlačítka stačí
Naopak klávesnici budu jen chválit. Po počáteční nedůvěře, o které jsem se zmínil už v úvodu článku, jsem s tímto způsobem psaní naprosto spokojen. Klávesy jsou malinké a jsou uspořádány do matice. Rozložení je typické QWERTZ, s čímž jsem se zpočátku trochu potýkal; používám totiž QWERTY. Chybí klasická řada číslic, ty jsou umístěny uprostřed klávesnice v typicky mobilním rozložení s tím, že nula, mřížka a hvězdička jsou nikoliv dole, ale ve čtvrtém sloupci. Ve spodní řadě kláves je pak mezera, diakritické tlačítko, Shift, Ctrl, klávesa pro přepínání režimů psaní apod.
Klávesnice má sice malá tlačítka, ale je přesto pohodlná a rychlá
Jednotlivé funkční klávesy mají následující význam: šikmá šipka vlevo přepíná na diakritická písmena (ž, š, č…), která jsou umístěna v levé části klávesnice a část (í, é) pak vpravo nahoře. Pomocí této klávesy píšete také číslice a znaky umístěné vpravo nahoře na klávesách (+, –, _, % apod.) – je to zkrátka něco jako Alt. Šipka nahoru reprezentuje Shift a umožňuje psát velká písmena; dvojí stisknutí zapne nebo vypne Caps Lock. Shift se dubluje a je jak na levé části klávesnice, tak na pravé. Tlačítko Ctrl pak umožňuje formátovat text pomocí zkratek Ctrl-U, Ctrl-B a Ctrl-I, případně pracovat se schránkou. A konečně Chr ukáže dialog se speciálními znaky.
Popisky kláves jsou bíle podsvíceny
Práce se schránkou je velmi snadná. Shiftem a joystickem označíte kousek textu a poté tlačítky Ctrl-X text smažete a umístíte do schránky, tlačítky Ctrl-C text pouze zkopírujete a tlačítky Ctrl-V pak text ze schránky vložíte na patřičné místo; zkrátka klasika. Celkově hodnotím rozložení kláves a intuitivnost psaní na výbornou. Na malá tlačítka si musíte zvyknout, stejně jako na rozložení českých znaků, které nejsou umístěny všechny v horním řádku kvůli číslicové klávesnici. Ne zcela mi vyhovuje umístění kláves backspace a enter, při psaní jednou rukou si totiž hezky vykloubíte palec. Jinak to ale asi udělat nešlo.
V následující kapitole ještě zhodnotíme klávesnici a budeme se věnovat systému a uživatelskému prostředí. Slibované druhé video bude až v kapitole třetí.