Nokia N96: někdo není generálem ani po bitvě

Klíčové vlastnosti

• velký displej
• fotoaparát s rozlišením 5 Mpx
• široká podpora datových přenosů
• obrovská vnitřní paměť
• spolehlivá aGPS
• operační systém Symbian S60 třetí edice, Feature Pack 2

Hlavní nedostatky

• na displeji je zřetelný rastr
• obtížnější vysouvání
• zadní kryt nedrží pevně
• tužší stisk kláves
• DVB-H u nás nefunguje
• občas pomalejší reakce
• minimum inovací

Nokia N96
	Všestranně vybavený telefon s podporou mobilní televize DVB-H a velkou pamětí 16 GB rozšiřitelnou o karty microSD. Podporuje datové přenosy HSDPA a Wi-Fi, má GPS modul, 5MPx fotoaparát se zdvojenou diodou.			rozměry a hmotnost: 103 × 55 × 19 mm, 125 g displej: 2,8'', aktivní TFT, 320 × 240, 16 mil. barev sítě: GSM (850/900/1 800/1 900 MHz), 3G, GPS, DVB-H data: GPRS tř. 11, EDGE tř. 11, UMTS, HSDPA konekt.: microUSB, Bluetooth (A2DP), Wi-Fi paměť: 16384 MB, paměťové karty microSD baterie: Li-Ion 950 mAh, procesor: 264 MHz operační systém: Symbian 9.3 S60 3rd Edition, FP2 hudba: přehrávač hudby, rádio, 3,5mm jack, stereorep. fotoaparát: 5MPx (2 592 × 1 944), video (640 × 480), autofocus, diodový blesk
83 % (21. místo z 962)	katalog	preview	info výrobce
	cena: 16 980 Kč (koupit)

Je to už více než třičtvrtě roku, co jsme měli možnost seznámit se s Nokií N95 8GB. Navazovala na starší N95 a přinášela celou řadu užitečných změn a vylepšení. Ze všech novějších smartphonů řady N se jí pak mohla rovnat už jen Nokia N82. Ta ovšem nabízela klasickou konstrukci. Pro svou nejnovější vlajkovou loď se Nokia opět vrátila k oboustranně výsuvnému slideru. Novinka se starší N95 8GB podobá i svým barevným laděním a také ve výbavě se najde hodně společných položek.

Nejdražší skořápka

Na konstrukci jsem si stěžoval už v preview a v recenzi na tom bohužel nemohu moc změnit. Výsuvný mechanismus pracuje těžkopádně, bez ohledu na kterou stranu s ním hýbete. Vše sice drží pevně při sobě, ale musíte zkrátka vyvinout více síly, než by vám bylo milé. Po povrchu mobilu vám navíc nepříjemně klouže prst, který se nemá o co zapřít. Než horní díl vysunete, dojede vám palec přibližně do poloviny displeje a zbytečně ho umaže.

Naopak při sundávání zadního krytu se nemusíte namáhat takřka vůbec. Drží spíše silou vůle a jsem opravdu zvědavý, po kolika dnech to vzdá úplně. Na milost jsem musel vzít slot pro paměťové karty na levém boku přístroje. Sice jde stále otevírat hodně obtížně, oproti prvním pokusům se ale jeho chod o dost zlepšil.

Po bocích telefonu najdete kromě slotu na karty microSD také microUSB konektor, zdířku pro nabíječku, vypínací tlačítko, klávesu na zamknutí klávesnice a 3,5mm audio konektor. Do něj kromě sluchátek s klasickým jackem připojíte i AV kabel.

Na pravém boku najdete spoušť fotoaparátu a dvojklávesu pro úpravu hlasitosti. Důležitá je také přítomnost dvou reproduktorů na spodní a horní hraně. Jejich umístění vám začne připadat logické, jakmile zjistíte, že na zadní straně je kolem objektivu fotoaparátu opěrka. O tu telefon zapřete a reproduktory pak nehrají do země ale do prostoru.

Zadní strana ukrývá také objektiv fotoaparátu, bohužel nijak chráněný. Na sklíčku, které je takřka přesně na úrovni okolního povrchu, se tudíž velmi brzo začaly objevovat drobné škrábance. Fotoaparát je doplněn dvojicí diod pro focení v horších světelných podmínkách.

Pixely pod lupou

Nokia N96 nabízí opravdu velký displej. Úhlopříčka 2,8" hovoří za vše. Chystaná Nokia 5800 XpressMusic sice bude mít displej ještě větší, momentálně ale N96 kraluje. Problémem ovšem je, že se o svůj trůn musí dělit. Displej naprosto shodných parametrů nabízí i starší N95 8GB. A jestliže jsem před necelým rokem trochu hrubší rastr odpustil, dnes už musím být kritický. Na takto velkou zobrazovací plochu je prostě QVGA rozlišení málo. Rastr je jasně patrný u ikonek i popisků. Přitom dobře víme, že Nokia umí u svých telefonů i vyšší rozlišení. Namátkou si vzpomenu třeba na dnes už docela starou Nokii E70, která nabízela komfortních 352 × 416 bodů.

Displej jinak zvládá zobrazení 16 milionů barev a čitelnost je solidní i na slunci. Ke špičce ale v této oblasti N96 rozhodně nepatří, displej se totiž poněkud leskne a vrhá odrazy.

Telefon je opět vybaven světelným čidlem, v nabídce ale najdete také položku regulující jas. Ve stejném menu pak navolíte, zda se má displej automaticky otáčet, na rozdíl od mnoha jiných telefonů to Nokia N96 zvládá docela přesně. Displej dále umožňuje nastavit délku podsvětlení, jako spořič pak telefon nabízí pouze animaci nebo ukázku obrázků. Vybírat také můžete ze tří velikostí textu. Tato volba ale bohužel nemá žádný vliv na font v nabídkách a podnabídkách.

Trénujte palec

Nokia N96 rozhodně nepatří k telefonům, u kterých byste narazili na málo ovládacích prvků. Jen pod displejem najdete jedenáct tlačítek. Podívejme se nejprve na ty krajní. Kontextové klávesy, přístup do hlavní nabídky, korekční klávesa a dva telefonky nedostaly příliš mnoho prostoru a navíc ani není příliš poznat, kde mají tlačítka hranice. Vše je totiž zarovnáno do jednolité plochy, na které se nemáte šanci hmatově zorientovat. Nepatrné oddělení poskytují pouze tlačítka pro příjem a ukončení hovoru, stejně se ale budete muset pozorně dívat, co mačkáte. Pravděpodobně z tohoto důvodu se výrobce rozhodl pro tužší stisk kláves, musíte pořádně přitlačit, aby se něco stalo.

Tato charakteristika platí ještě mnohem více pro hlavní čtyřsměrný ovladač a jeho středové potvrzení. Čtyřsměrný ovladač je stejně jako všechny ostatní klávesy bíle podsvícen, v jeho případě se ale světlo v pravidelných intervalech rozsvěcuje silněji. Funkce se jmenuje dýchání a nemá příliš praktického využití až do okamžiku, kdy se vám někdo nedovolá. Podsvícení pak začne poblikávat v trochu jiné frekvenci a máte-li štěstí, změny si všimnete. Škoda, že výrobce v tomto případě nebyl důslednější, nebo nepoužil kontrastnější světlo.

Nejvýraznějším tlačítkem ve funkčním bloku je paradoxně to, které jsem používal nejméně. Klávesa multimédií vám zajistí rychlý přístup k posledně přehrávané hudbě, prohlíženým obrázkům, hrám, mapám, webovým záložkám nebo kontaktům. Funkce je to zajisté užitečná, tlačítko ale mohlo být umístěné klidně i na jiném místě.

Kolem čtyřsměrného ovladače se v tmavém pásku nacházejí tlačítka pro ovládání hudebního přehrávače. Skladby můžete pustit, přerušit, vypnout, nebo mezi nimi přeskočit. Naprosto stejnou funkci plní multimediální klávesy,které se objeví, když horním dílem slideru zatlačíte směrem dolů.

Nokia pravděpodobně zapomněla, co jsme těmto klávesám vytýkali u původní N95, takže jsou opět jen naprosto minimálně oddělené a tvoří téměř jednolitou černou plochu. Po zmáčknutí některé z nich se objeví bílé podsvětlení, které směrem k displeji ztrácí na intenzitě.

Alfanumerická klávesnice má podobné vlastnosti jako celé ovládání mobilu. Klávesy jsou srovnány ve čtyřech řadách a opět jim chybí výraznější odlišení. Tlačítka naštěstí mají dostatečnou šířku a to jsou ještě po bocích klávesnice proužky s volným místem. Dostatek místa zůstalo i na horní řadu, každé z tlačítek pak po zmáčknutí září rovnoměrným bílím podsvícením. Pro stisk je ale opět nutné použít větší sílu, namáčknutí pak doprovází nezřetelné cvaknutí.

Na data komplexně

Datová výbava nemá žádné kompromisy, dostanete všechny u nás využitelné technologie. Telefon je kvadrální, tzn. že dokáže pracovat ve všech čtyřech standardních pásmech sítí GSM – 850, 900, 1 800 nebo 1 900 MHz. V sítích GSM nabízí možnost datových přenosů prostřednictvím GPRS nebo EDGE, obojí ve třídě 11. Telefon si dále rozumí se sítěmi třetí generace UMTS. Kromě videohovorů si můžete užívat rychlých datových přenosů a to až do rychlosti 3,6 Mb/s. Za to telefon vděčí technologii HSPDA. U nás ji nabízí O2, ale zatím pouze do maximální teoretické rychlosti 1,8 Mb/s.

Datové přenosy lze využívat v mnoha aplikacích přímo v telefonu, nebo jako internetové připojení k počítači. Připojení zajistí program Nokia PC Suite. Nic nemusíte nastavovat, stačí kliknout na ikonu Připojení k internetu. Podobné sympatie si získá samotný telefon – podle údajů na SIM kartě zjistí, s jakým operátorem má tu čest a podle toho nastaví všechny potřebné datové profily.

S počítačem lze telefon propojit buď USB kabelem nebo bezdrátově prostřednictvím Bluetooth či infraportu. Při připojení kabelem se telefon nenabíjí, to dokáže jen nabíječka.

Málem bych zapomněl na Wi-Fi – nejrychlejší možné bezdrátové datové propojení telefonu s okolím. Rovnou na pohotovostním displeji najdete volbu pro rychlé vyhledání Wi-Fi sítě v okolí. To se hodí, pokud rádi využíváte volných Wi-Fi sítí v restauracích apod. Nemusíte hledat nastavení v nabídce, stačí si vybrat síť a připojit se bez složitého nastavování. Telefon jinak sítě v okolí prozkoumává sám a když najde nějakou známou, automaticky se k ní připojí. Automatické skenování sítí však můžete vypnout a trochu tak šetřit energii v akumulátoru.