Nokia X3: neurazí, nenadchne (minitest)

Řadu hudebních telefonů Nokia XpressMusic patrně není nutné pravidelným čtenářům MobilManie představovat. Sjednocující poznávací znamení představují speciální klávesy pro ovládání hudby a hlavně 3,5mm konektor sluchátek. Nokia se rozhodla lehce upravit značení telefonů této řady, nově je zařadila pod písmeno X. Jeden z prvních zástupců je vysouvací X3.

Nokia X3
		Stylový vysouvák s uživatelským prostředím S40 šesté edice, který se chlubí hlavně multimediální výbavou. Pro přehrávání hudby je vybaven stereoreproduktory a konektorem 3,5mm jack, nechybí ani FM rádio s RDS.			rozměry a hmotnost: 96 × 49 × 14 mm, 103 g displej: 2,2'', aktivní TFT, 240 × 320, 262 tisíc barev sítě a data: GSM (850/900/1 800/1 900 MHz), GPRS (třída 32), EDGE (třída 32) konekt.: microUSB, Bluetooth (A2DP) paměť: 46 MB, microSDHC baterie: 860 mAh hudba: přehrávač hudby, rádio, 3,5mm jack, stereorep. fotoaparát: 3MPx (2 048 × 1 536), video (320 × 240)
54% hardware	82% software	katalog	preview	info výrobce
		cena: 3 480 Kč (koupit)

Displej pozlobí

Konstrukčně se telefon povedl, nikde nic nevrže, vůli odsuvného displeje sotva postřehnete. Celý
povrch je vyveden v matně černých plastech, jenom tlačítka pod displejem se lesknou a stejně jako displej přitahují otisky prstů. Na pravé straně najdeme regulační kolébku hlasitosti a spoušť fotoaparátu, na levé pak krytý slot pro microSD kartu. Vedle černé verze s červenými pruhy u displeje, kterou jsme měli na otestování, existuje ještě stříbrno-modrá varianta.

Zajímavého provedení se dočkala horní i dolní strana, jsou totiž zkoseny a obě nesou reproduktory. Při reprodukci hrají poměrně hlasitě, stereo a jejich kvalita lehce převyšuje zaběhlý standard nehudebních telefonů. Mládež preferující hlasitost před kvalitou by mohla být spokojena pro poslech v ulicích. Nabíjecí konektor, 3,5mm jack sluchátek i microUSB schovaný pod krytkou našly svoje místo na horní straně. Osobně bych sluchátkový konektor přivítal raději dole, pořád je to ale mnohem lepší než na některém z boků, jako např. u konkurenčních Samsungů.

Po odsunutí displeje se ukáže klávesnice tvořená jednou membránou s dostatečnými předěly mezi jednotlivými klávesami. Píše se na ní zcela bezproblémově, jenom popisky jsou hůře čitelné, jakmile zhasne její bílé podsvícení. Stříbrná klávesnice testované verze by klidně mohla být ve stejné barvě jako zbytek telefonu. Výsuvný mechanismus funguje tak akorát, až sem můžeme Nokii po hardwarové stránce pochválit.

První výtka míří k multimediálním klávesám v barevném pruhu vedle displeje. Zasloužily by si mnohem lepší hmatové odlišení. Nejzásadnějším problémem X3 je ovšem displej. Papírové rozlišení 240 × 320 bodů a 262 tisíc barev se jeví bezproblémově, praxe však ukáže pravý opak. Mizerné pozorovací úhly a pomalé překreslování degradují jinak vcelku povedený slider. Už při mírném náklonu mění barvy a vy tak budete téměř neustále rukou jemně vylaďovat správné barevné podání.

Klasická výbava

Sluchátka jsou u X3 špuntová, se třemi výměnnými nástavci a nehrají vůbec špatně. Na běžné nošení ve víru města většině uživatelů zcela postačí. Kvalita hudebního výstupu je tradičně na vysoké úrovni. Pro ukládání hudby a dalšího obsahu najdete přímo v telefonu 2GB paměťovou kartu. Nokia trochu opomíjí uživatele bez notebooku, dodávaný microUSB kabel o délce 20 cm není pro spojení se stolním počítačem zrovna nejpraktičtější. Na druhou stranu Nokii zcela chápu, ušetřené množství kabelů při produkovaných objemech telefonů rozhodně nebude zanedbatelné.

Při připojení lze využít režimu Mass Storage, rychlosti kolem 600 kB/s pro zápis a slabý 1 MB pro čtení by mohly být mnohem vyšší. Výměna karty za rychlejší microSDHC navýšila rychlost asi o polovinu, což pořád není žádný zázrak. Naplnění celé dodávané paměťovky zabere zhruba 20 minut. Finové asi věděli, proč kartu neschovávají někam hluboko pod baterii, u větších kapacit doporučuji občasnou návštěvu čtečky. Plusem budiž nabíjení akumulátoru během připojení k počítači.

Uvnitř telefonu najdeme prostředí Series S40 v šesté verzi, tedy „klasická“ Nokia se vším všudy. Vzhledem k zařazení mezi low-endy nikoho nepřekvapí absence 3G, WiFi a GPS. Tyto moduly by zde asi čekal málokdo.

Příliš mnoho „ale“

Kromě přehrávání skladeb uložených v telefonu je k dispozici i FM rádio. To využívá antény přímo v telefonu, pro poslech tedy není nutné připojení sluchátek, což určitě potěší. Citlivost by mohla být o něco lepší, počet stanic, které telefon najde, se může lišit při posunu telefonu byť jen o jediný metr. U rádia ještě chválím RDS, hned víte, co jste naladili.

Zatím spíše horší výsledný dojem nevylepší ani fotoaparát, jehož produkce by měla končit maximálně na displejích telefonů. Na kvalitnějších zobrazovačích je jeho slabší výkon ještě zřetelnější. I to je možná důvod, proč vedle čočky nenajdeme přisvětlovací diodu – kdyby tam byla, stejně by ji asi nikdo nepoužíval. Jako náhrada svítilny by se ovšem hodila. Fotky postrádají jemné prokreslení, s horšícími se světelnými podmínkami znatelně narůstá šum.

Nokia X3 se bohužel zařadí mezi modely, které se výrobci příliš nepovedly. I s přihlédnutím k nižší ceně a cílení na nenáročnou skupinu uživatelů jí snad nelze odpustit mizerný displej. Na novince můžeme pochválit schopnou klávesnici, kvalitní sluchátka, nadprůměrně hlasité a v reálu použitelné stereo reproduktory, RDS a integrovanou anténu rádia. Více než u jiných telefonů se vyplatí tuto Nokii před koupí osahat naživo, vyhnete se nepříjemnému překvapení. Svoje příznivce si X3 určitě najde, prodejní supertrhák se z ní nestane ani omylem.