Český telekomunikační trh je více nekonkurenční než konkurenční, tvrdí předběžná analýza ČTÚ. Úřad se nekonkurenceschopnost trhu snaží prokázat, aby ho následně mohl regulovat, provedl proto tzv. test tří kritérií. Zajímavého je toho víc, zásadní je ale zjištění, že tři síťoví operátoři T-Mobile, O2 a Vodafone jednají v tiché shodě. Pro tento stav oligopolu, kdy všichni hráči jednají v neprospěch trhu a tedy zákazníků se používá výraz tacitní koluze (v doslovném překladu nevyslovená tajná úmluva).
Jak funguje tacitní koluze – příklad z knihy Kartelové a distribuční dohody: teorie a praxe
To zjednodušeně znamená, že operátoři navzájem monitorují a drží ceny na stejné úrovni. Nikdo nejde do cenové války, jelikož by každý přišel o část zisku. Tím pádem na trhu neexistuje konkurence a jeho charakter vykazuje prvky monopolu (zákazník má na výběr pouze formálně, ale služby mají charakter, jako by je nabízel jediný monopolistický subjekt). ČTÚ popisuje projevy taciní koluze na str. 70, celá analýza má 81 stran (ke stažení v PDF).
Žádní vítězové, jen poražení operátoři
ČTÚ několikrát upozorňuje na 6 let starý příklad rozpoutání cenové války – nabídku tarifů O2 Free v dubnu 2013, která srazila tehdejší cenovou hladinu o zhruba dvě třetiny. Jenže nikdo nevyhrál, všichni naopak tratili, jelikož T-Mobile s Vodafonem do dvou dnů nabídku O2 srovnali, čímž se na trhu vytvořila nová „rovnováha“. Tu operátoři dle ČTÚ de facto udržují dodnes, jedinou změnou je navýšení datových limitů z 1,5 GB zhruba na pět „giga“. Tarify už také nestojí na korunu stejně 749 Kč, přesto jde dle ČTÚ o velmi podobné nabídky.
Nutno dodat, že ani v roce 2013 nepřišli operátoři s „tarifní revolucí“ a neomezenými hlasovými tarify zcela dobrovolně. Reálně nad trhem visela hrozba regulace, protože ČTÚ ke stejnému závěru s tacitní koluzí dospěl už v analýze z konce roku 2012. Následně se jako první, zřejmě už s vědomím brzkého odprodeje jinému majiteli, „utrhla“ Telefónica a tichou tržní dohodu vypověděla. Ostatní dva operátory tím zaskočila naprosto nepřipravené, oba následně v panice o ztrátu léta neměnného tržního podílu narychlo sesmolili prakticky identické nabídky.
Jen pro zajímavost, jednou z mála odlišností mezi současnými nabídkami operátorů jsou tzv. podpultovky. Neveřejné tarify, které používá zhruba třetina rezidentních (nefiremních, individuálních) zákazníků. Přesné rozdělení není z veřejné analýzy ČTÚ patrné, u jednoho z operátorů jde o podíl 33 %, druhý má 22 % a třetí 39 % rezidentních zákazníků s neveřejným tarifem (můžete si vyhádat například pokud pohrozíte odchodem ke konkurenci).
Diverzitu na trhu dále zajišťují rodinné a studentské tarify. Zejména na poli těch rodinných lze spatřovat konkurenční prostředí – jsou různorodé, což je mimo jiné způsobeno i různou šíří nemobilních služeb, které k balíčkům přidávají jednotliví hráči. Opět není zřejmé procentuální zastoupení u jednotlivých operátorů, ale známe průměr, který činí 13 procent. Tzn. že zhruba každá desátá rezidentní SIM karta je evidovaná v rámci rodinného tarifu. U studentských tarifů je to jen 6 procent.
To je ale příliš malé procento. ČTÚ proto předběžně naznal, že maloobchodní trh (hlas, SMS a data pro individuální nefiremní zákazníky) je nekonkurenční. Test tří kritérií vyšel pozitivně: existují značné – a nikoliv dočasné – strukturální, právní a regulační překážky pro vstup nového plnohodnotného síťového operátora, struktura trhu (v časovém horizontu vymezeném analýzou) nesměřuje k účinné hospodářské soutěži a samo právo hospodářské soutěže není schopno na selhání trhu dostatečně reagovat.
Šance na změnu: jedině 4. operátor
Výše uvedený závěr podporují další zjištění: do značné míry homogenní služby, stálost tržních podílů operátorů, nikdo nemá takovou tržní sílu, aby se mohl chovat nezávisle na ostatních, možnost vzájemně koordinovat své jednání bez výslovné dohody (trh je poměrně transparentní – každý si může zjistit, co ten druhý jakému množství zákazníků nabízí a za kolik), sdružení všech tří hráčů v asociaci APMS, která hájí (shodné) zájmy operátorů, překážky vstupu na trh, zanedbatelný vliv virtuálů, atd.
Trh by se dle ČTÚ mohl otřást v základech příchodem 4. operátora, což je pro ČTÚ jeden z mála faktorů, který by trh destabilizoval ve smyslu zvýšení konkurence, změny léta zažitých tržních podílů (T-Mobile 6 mil., O2 5 mil., Vodafone 3 mil. zákazníků) a narušení triumvirátu síťových operátorů. Na druhou stranu úřad ale upozorňuje, že i přes chystanou aukci 700 MHz nadále existují významné překážky pro vstup dalšího operátora na trh a že v současnosti nelze předjímat, jak aukce dopadne a jaký bude její dopad na trh.
Operátoři nyní mají měsíc na to, aby případně proti analýze ČTÚ vznesli námitky, což nepochybně učiní. Úřad následně musí námitky vyargumentovat, jedině tak může dospět do fáze, kdy ustaví trh mobilních služeb jako jeden z trhů, který může regulovat. Regulace může být necenová i cenová, jaké nástroje by použil, ale v tuto chvíli úřad nekomentoval. Regulace by se pak týkala i velkoobchodního trhu, na kterém nakupují služby virtuálové, což je opatření, po kterém dlouhodobě volají.
