Stále častěji se setkáváme se snahami zakazovat mobilní telefony na nejrůznějších místech – v bankách, na čerpacích stanicích nebo ve školách. Jak je to se zákazem mobilů v českých špitálech a v ordinacích našich obvoďáků?
Ač stále mlád jsem se těšil stále dobrému zdraví, skolila mne před dvěma měsíci zákeřná choroba, která mne upoutala na lůžko a dostala mne párkrát i na operační stůl. Protože však neduhy těla se nepodepsaly na stavu mysli, snažil jsem se pracovat i z lékařských zařízeních a přitom jsem pozoroval, jak je to s mobilními telefony ve zdravotnictví.
Vypněte mobil!
Pokud čas od času zabloudíte také do ordinace lékaře, najdete snad na dveřích každé z nich nápis žádající vypnutí mobilních telefonů. Než se však k lékaři dostanete, jste nuceni vytrvat v čekárně s několika podobně postiženými spoluobčany. Během této doby můžeme být svědky toho, že žádost vašeho lékaře o vypnutí mobilů se nesetkala s velkou odezvou a že ostatní spolupacienti vesele (a někteří také náležitě hlasitě) vyřizují všemožné telefonáty a textují si se všemi známými, které jen v seznamech na svých SIM kartách mají. Pacienti však mobilní telefon nevypínají – jak mi pověděl můj obvodní lékař – ani při vstupu do ordinace a mnozí z nich se tváři dotčeně, když jsou lékařem na tuto skutečnost upozorněni.
Nemocnice na kraji města
Situace v nemocnicích je povětšinou stejná, jako v ordinacích obvodních lékařů – mobilní telefony jsou při vyšetření zakázány používat, ale málokterý z pacientů toto nařízení respektuje. Pouze ti ohleduplnější přepnou svůj telefon do diskrétního vibračního profilu. Při dlouhodobějších pobytech v našich špitálech velmi záleží na místním nařízení každého zařízení.
Zatímco existují nemocnice, kde pacienti při přijetí do nemocničního ošetřování podepisují prohlášení, že mobilní telefon nemají a jeho používání v areálu tohoto zdravotnického zařízení není povoleno, najdeme na druhé straně také zařízení na úrovni, kde hospitalizovaní pacienti mohou mít na pokojích mobilních telefony a také je používat.
Dobrým příkladem druhého typu špitálu budiž Fakultní nemocnice v Brně Bohunicích, kde při přijetí pouze uvedete, jaký typ mobilního telefonu (či jiného elektronického zařízení) vlastníte a podepíšete prohlášení, že zařízení budete používat na vlastní odpovědnost v době od sedmé hodiny ranní do desáté hodiny večerní.
Je samozřejmé, že toto povolení platí jen pro běžné pokoje a jinak veřejně přístupné části nemocnice – půjdete-li například na vyšetření, operaci nebo na Jednotku intenzivní péče, můžete na svůj mobil zapomenout i v těchto chápajících zařízeních.
Jak je na tom personál?
Za dobu svého pobytu v nemocnicích jsem se díval kolem sebe a všímal si kromě pohledných zdravotních sestřiček také mobilních telefonů. Zatímco mezi lékařským personálem je převládajícím typem mobilního telefonu stále oblíbená Nokia 5110, zdravotní sestřičku častěji zastihnete s některým ze starších typů mobilních telefonů Alcatel, telefony Nokia jsou u této skupiny uživatelek až na druhém místě.
Zajímavé bylo také zjištění používaného operátora, protože drtivá většina mnou oslovených doktorů používá ve svých mobilech Go karty společnosti Eurotel, v mobilním telefonu zdravotních sestřiček najdete především konkurenční Twist karty. Nenašel jsem nikoho z Oskarovým tarifem a jen jeden lékař používal ve svém mobilu Oskartu.
Rada na závěr
Chystáte-li se (či hrozí-li vám) dlouhodobější pobyt v nemocnici, je dobré si s předstihem zjistit, jak je to s používáním mobilních telefonů v dané nemocnici a také se zkuste poptat na vybavení pokoje – ne ve všech nemocnicích totiž dostanete k dispozici zamykatelnou skřínku, do které si mobil uschováte v případě, že se musíte z pokoje vzdálit. Příležitost totiž dělá zloděje.
