Samsung E210: Co skrývá za lesklým kabátkem?

Nový model Samsungu je věrným pokračovatelem značky. Pěkná jednoduchá véčka perfektně padnoucí do ruky snad neumí nikdo lépe. I tento model si však v rámci příslušnosti ke značce sebou táhne některé neduhy, které Samsung neustále zarytě opakuje, i když je nikdo nemá rád.

Klíčové vlastnosti

• rozměry: 91 × 45 × 18 mm, 89 g
• elegantní vzhled
• 1,3 MPx fotoaparát
• vnitřní paměť telefonu 17 MB
• slot pro paměťovou kartu microSD
• hudební přehrávač
• FM rádio
• GPRS a EDGE
• Bluetooth
• stereofonní handsfree v balení
• podpora Javy

Hlavní nedostatky

• nepříliš kvalitní displej
• nízká výdrž baterie
• drobná vůle jednotlivých částí
• „hranaté“ menu
• nekrytý fotoaparát bez přisvětlovací diody
• maximální rozlišení natáčeného videa jen 176 × 144 bodů
• omezená paměť kalendáře, poznámek i SMS

Podrobné parametry Samsungu E210 najdete v katalogu mobilů

Vypadá draze, vydrží málo

Čekali jste od Samsungu další levně vypadající plastově-stříbrný kousek? Tak to budete tentokrát překvapeni a snad i potěšeni. Nový E210 je líbivě vypadající véčko, které lze koupit v modré či černé barvě. Já jsem měl možnost testovat černou variantu a osobně se mi líbí víc. Rozhodně totiž na první pohled nevypadá jako mobil nižší střední třídy. Čelní strana telefonu je vyrobena z lesklého černého plastu se stříbrným rámečkem, naopak strana zadní je z plastu matného. Tělo přístroje má v zavřeném stavu snesitelné rozměry 91 × 45 × 18 mm a hmotnost 89 g. Přestože je zvnějšku povrch telefonu téměř zrcadlový, otisky prstů jsou na něm v podstatě neznatelné. Tedy ne že by se vůbec nešpinil. Je ale použit jakýsi materiál, který na odiv nevystavuje věčně upatlanou plochu, ale naopak podtrhuje vzhledovou zajímavost telefonu.

 
Vzácná kombinace: leskne se a přece se nijak tragicky nešpiní. Záda jsou matná

Trochu horší situace nastává, pokud se začneme bavit o samotné konstrukci. Rozhodně není špatná, díly na sebe přesně pasují a téměř nikde se nic nehýbe, ani nevrže. Zmiňované „téměř“ se bohužel týká nejdůležitější části přístroje a to jeho kloubu. Při otevřeném telefonu má horní část nepatrnou vůli ve vodorovném směru. Při zavření se však obě části telefonu po sobě posouvají velmi znatelně, a to až milimetr na každou stranu. Otevírací mechanizmus má odpovídající tuhost, při otevření zhruba kolem devadesáti stupňů mechanizmus dootevře zbývající dráhu za vás. To stejné platí také pro zavírání.

Konstrukce kloubu má své rezervy

  
Ovládací prvky mají v toto případě klasické rozložení. Horní část zavřeného telefonu neobsahuje žádná tlačítka. Přední lesklá strana je pouze osazena jednoduchým monochromatickým displejem, optikou fotoaparátu nad ním a nápisem Samsung pod ním

Na levé hraně telefonu se nachází dvojtlačítko pro regulaci hlasitosti či zoom a pod ním slot na paměťové karty. Na straně pravé je to pak systémový konektor pro připojení nabíječky, datového kabelu i sluchátek a pod ním tlačítko pro aktivaci a spoušť fotoaparátu. Poslední, co je třeba zmínit, je očko na přivázání šňůrky na levém straně kloubu a konektor pro externí anténu, který je bohužel přístupný pouze po sejmutí krytu baterie.

Celou zadní stranu telefonu zabírá kryt baterie. Kryt není spojen s baterií, lze ho proto sejmou bez vypnutí telefonu. Karta SIM je umístěna pod baterií, karty microSD mají vlastní slot z boku telefonu. Výrobce použil baterii typu Li-Ion s kapacitou 800 mAh a udává v oficiálních specifikacích výdrž na jedno nabití až 3,5 hodin hovoru nebo 220 hodin v pohotovostním stavu. Nedá mi to, abych vám zde neuvedl vlastní zkušenost s testovaným kusem. Já osobně jsem ho nabíjel zhruba každých 40 hodin. Ano, čtete dobře. Telefon, pokud jen ležel na stole a nebylo s ním manipulováno, se vybil za jeden a půl dne. Pokud jsem ho začal aktivně používat, vydržel necelý jeden den. Upřímně doufám, že v testovaném kusu byla vadná baterka a budu rád, když se o své zkušenosti v diskuzi podělí majitelé tohoto modelu.

 
Klasická konstrukce krytu baterie a ona problematická baterie testovaného kusu

Klávesnice na výbornou

První, co vás po otevření dva-desítky zaujme, je kruhové čtyřsměrné navigační tlačítko se samostatně oddělenou potvrzovací klávesou uprostřed. Na rozdíl od celé klávesnice v černém provedení je tento kruh stříbrný, opatřený velmi jemným drážkováním. Navíc je celý kruh oproti ostatní hladké ploše posazen trochu níž a díky tomu je ovládání velice přesné a pohodlné. Potvrzovací střed je na tom nepatrně hůř, neboť výškově v podstatě splývá s navigačním tlačítkem. Ovládací prvky dále zastupuje dvojice kontextových kláves, korekční klávesa C a dvě samostatná tlačítka s klasickým „zeleným a červeným telefónkem“. Kontextové klávesy a klávesy telefonních funkcí jsou provedeny z jednoho kusu. Materiálem kláves je tvrdý plast a jednotlivá tlačítka jsou dostatečně velká, s odpovídající zvukovou odezvou. Stisknutí jiné než požadované klávesy se tak nemusíte bát.

Zbytek klávesnice tvoří blok numerických kláves. Ten se skládá z jednotlivých kláves oddělených pouze neznatelnou mezerou, je tak maximálně využita veškerá plocha. I zde je opět použit tvrdý plast, aby se však dala tlačítka dobře hmatem rozeznat, je první a třetí řada provedena z lesklého hladkého plastu, zatímco řada druhá a čtvrtá z plastu matného a drsnějšího. Řešení je to banální a jednoduché, ale překvapivě účinné jak po stránce funkční, tak i vzhledové. Díky velikosti tlačítek se na numerické části píše velice pohodlně, tlačítka mají příjemně nízký zdvih, reagují na stisknutí po celé své ploše a každý stisk je doprovázen slabým lupnutím.

Vyzvednout si zaslouží podsvícení tlačítek, které je až nečekaně kvalitní. Všechny popisky jsou podsvíceny rovnoměrně v celé ploše klávesnice jasným bílým světlem a jsou velmi době čitelné při všech světelných podmínkách. Ať už jste v tmavé místnosti, v osvětleném sále nebo na přímém slunci, o čitelnost kláves se bát nemusíte. Jedinou vadou na kráse jinak skvělé klávesnice je to, že při stisku kterékoliv klávesy se zbytek klávesnice nepřiměřeně prohýbá. Je to však pouze drobný konstrukční nedostatek, který se dá lehce odpustit.