Siemens SL75: stylovější dvojče (test)

Klíčové vlastnosti

• luxusní design
• rychlé datové přenosy EDGE
• kvalitně zpracovaný adresář
• výchozí grafické styly

Hlavní nedostatky

• absence paměťové karty
• velmi hlasité vibrační vyzvánění
• nestabilní software
• místy horší lokalizace do češtiny

Počínaje modelem SL55 byly telefony Siemens řady SL spíše stylovou záležitostí. I když se u druhého v pořadí, modelu SL65, nabídka funkcí značně rozrostla, stále ještě telefon neměl především díky malému displeji a netradiční výsuvné konstrukci příliš mnoho šancí. Výsledkem snahy o prolomení tohoto problému je stylový, ale funkčně velice slušně vybavený Siemens SL75.

Luxusní polovajíčko

Už na první pohled působí telefon díky kombinaci barev velmi luxusním dojmem. Hlavní zásluhu nese povrch z černého lesklého plastu lemovaný kovovými i plastovými stříbrnými prvky. Kromě samotného lemu je ve stříbrném odstínu vyvedena i hlavní směrová klávesa, šest přídavných prvků po bocích telefonu a konečně i podstatná část zadní strany, kterou tvoří zrcátko pro snímání autoportrétů. I přes rozsáhlou plochu černé barvy nejsou otisky prstů na displeji a okolí příliš viditelné. Horší je to se zadním odrazovým sklíčkem.

  
Siemens SL75 "živě"

Při pohledu z boční strany si můžete všimnout jedné zajímavosti – totiž že přední strana je jemně vypouklá. Bohužel se tomuto zakřivení nevyhnul ani displej, a tak si při podrobnějším zkoumání můžete všimnout drobných deformací obrazu.

Dominantními prvky bočních stran jsou tlačítka pro jednodušší ovládání pokročilejších funkcí telefonu. Na pravé straně najdete dvě klávesy pro regulaci hlasitosti, na levé tlačítka pro spuštění fotoaparátu a aplikace Media Player. Je jen škoda, že nejdelší „tlačítka“ působí jako prvek na doplnění designu. Určitě by se pro ně nějaká funkce ještě našla. Spodní strana je již tradičně věnována zdířce pro připojení systémového a nabíjecího kabelu.

   
Srovnání velikosti s kartou • další detaily

Miniaturní zdířku pro upevnění šňůrky najdete na horní straně. Mechanismus upevnění přitom využívá těsného přiléhání zadního a předního krytu. Na zadní straně kromě zmiňovaných zrcátek pro autoportréty najdete i čočku vestavěného fotoaparátu a okénko přisvětlovací diody. Konektor pro připojení externí antény tentokráte chybí, což není u modelů Siemensu příliš obvyklé.

  
Boční pohled na funkční klávesy a vypouklé sklíčko displeje

Pod zadní stranou je pečlivě uložen akumulátor typu Li-Ion o kapacitě 750 mAh s udávanou výdrží až 300 hodin v pohotovosti a stejný počet minut hovoru. Při intenzívním testování jsem telefon během pěti dnů nabíjel dvakrát. Nutno podotknout, že svůj částečný podíl na tom určitě nese i nestabilita softwaru, proto si raději počkejme až na finální kousky.

V zavřeném stavu je konstrukce telefonu velmi pevná. Ani při silnějším promačkávání kryty nevržou. Aretace vrchního dílu je v krajních polohách prakticky bez chyby, i přesto se ale v otevřeném stavu konstrukce částečně vychyluje. Nejvíce je tento fakt cítit při používání funkčních tlačítek pod displejem, kdy se horní polovina částečně překlápí a oba díly tak do sebe slyšitelně narážejí. Rozměrům 92 × 48 × 23 mm nesluší snad jen vyšší hodnota šířky modelu, hmotnosti 99 g je v této kategorii standardem.

Pohled zezadu a detaily baterie

Vlnky jako na moři

Funkční klávesy pod displejem jsou vytvořeny ze stejného materiálu jako okolní konstrukce. Jedinou výjimkou je již zmiňovaná chromovaná čtyřsměrná klávesa ve tvaru zakulaceného obdélníku. Uprostřed je umístěno tlačítko pro potvrzení vybrané volby, kterému by slušel trochu vyšší zdvih. Ostatní tlačítka jsou naskládána těsně vedle sebe, takže budete-li chtít ovládat telefon poslepu, jediným vodítkem přední strany je pozice kláves vzhledem ke zmiňovanému směrovému tlačítku. Stisk je poměrně tuhý, každé domáčknutí je ale provázeno slyšitelným cvaknutím.

 
Držení v ruce

Po odsunutí vrchního krytu na vás vykoukne stříbrná plastová numerická klávesnice. Ani numerickým klávesám při stisku nechybí odpor, není však nijak výrazný. Díky stříškovitému tvaru tlačítek si na rozdíl od funkčních kláves můžete velmi brzo dovolit ovládat telefon poslepu. Provedení klávesnice je v podání Siemensu SL75 velice kvalitní, vytknout mu však musím postavení horní řady numerických tlačítek, která jsou až příliš blízko odsunuté části a špičkou prstu tak do vrchního krytu neustále narážíte.

Detaily klávesnice

Cvaknutí je u většiny kláves zbytečně hlučné. Většině uživatelů by vyhovovala i méně akusticky náročná zvuková odezva. Na druhou stranu máte i v hlučnějším prostředí jistotu dostatečného stisku. Podsvětlení klávesnice má bílou barvu a pro použití v noci je naprosto dostačující. Při hlubším zkoumání si všimnete, že intenzita podsvícení středových tlačítek je nepatrně vyšší, než je tomu u kláves po stranách.

 
S podsvětlením nebudete mít problémy