Sony Ericsson C702: hurá, má GPS! (megatest)

Sony Ericsson C702 jsem při této recenzi nepotkal poprvé. Tento telefon mě zaujal už při představení a poprvé jsem si jej mohl prohlédnout v únoru na tiskové konferenci pořádané výrobcem. Po skončení tiskové konference jsem se s ním rozloučil, ale ne nadlouho. Jako jeden z mála jsem měl možnost necelé dva týdny doma používat prototyp tohoto telefonu, který sice nedisponoval finální verzí softwaru, přesto již měl za sebou dostatečný vývoj, abych mohl jeho funkce pořádně vyzkoušet.

Svoje poznatky z tohoto dvoutýdenního testování si můžete přečíst zde. Přiznávám se, že jsem se po těch dvou týdnech s telefonem loučil jen velmi nerad a netrpělivě jsem od té doby očekával finální verzi. Nyní jej tedy mám v ruce, přináším vám recenzi a již na úvod mohu prozradit, že jsem jen velmi těžko hledal nedostatky. A když už se objeví, jedná se většinou o méně důležité detaily. Máme před sebou krále hloupých telefonů?

Hlavní výhody:

• Atraktivní vzhled
• Kvalitní konstrukce telefonu
• Výborná krytka fotoaparátu
• Podpora GPRS, EDGE, UMTS, HSDPA
• Kvalitní fotoaparát
• Integrovaný GPS modul
• Dobré organizační funkce
• Rozumně zvolená cena
• Kvalitní a rozměrný displej
• Dobrá podpora multimédií, rádio s RDS
• Možnost snadné změny vzhledu hlavního menu
• Rychlé vyhledávání v telefonním seznamu
• Vysoký výkon telefonu (možnost spuštění navigace, Java her a dalších funkcí současně)

Hlavní nevýhody:

• Klávesnice a ovládací tlačítka mohla být pohodlnější
• Telefonům Sony Ericsson stále chybí 3,5 mm jack
• Občas pomalejší práce integrované GPS

Obsah standardního balení:

• Telefon
• Paměťová karta Memory Stick Micro s kapacitou 512 MB
• Čtečka paměťových karet Sony Ericsson CCR-70
• Poutko na ruku s karabinkou
• Datový kabel DCU-65
• Sluchátka HPM-62
• Nabíječka CST-60
• Baterie BST-33 s kapacitou 950 mAh
• CD se softwarem

Sony Ericsson C702
	První Cyber-shot s GPS. Má 3MPx fotoaparát s příčně posouvatelnou krytkou a autofocusem, který dokáže detekovat obličej. Podporuje EDGE i HSDPA a má zvýšenou odolnost proti prachu a vodě.			rozměry a hmotnost: 106 × 48 × 16 mm, 105 g displej: 2,2'', aktivní TFT, 240 × 320, 262 tisíc barev sítě: GSM (900/1 800/1 900 MHz), 3G, GPS data: GPRS, EDGE, UMTS, HSDPA konekt.: USB, Bluetooth (A2DP) paměť: 160 MB, paměťové karty Memory Stick Micro baterie: ? hudba: přehrávač hudby, rádio fotoaparát: 3MPx (2 048 × 1 536), video, autofocus, diodový blesk
74 % (74. místo z 897)	katalog	preview	info výrobce
	cena: 4 820 Kč (koupit)

Pěkný a odolný

Rozměry telefonu jsou 106 × 48 × 15,5 milimetru při hmotnosti 105 gramů. Pokud vám hmotnost přijde poněkud vyšší, je to zřejmě tím, že Sony Ericsson C702 je určený do přírody a tomu odpovídá také jeho velmi robustní konstrukce. Na recenzi jsem měl k dispozici velmi decentní černou variantu a vypadá to, že se Sony Ericsson touto barevnou kombinací s kovově lesklými tlačítky trefil do vkusu většiny uživatelů. Kromě černá barvy se bude prodávat také modro-stříbrná kombinace.

Přední straně dominuje displej s rozlišením 240 x 320 pixelů, který je schopný zobrazit až 260 000 barev. Displej je krytý odolným sklíčkem, které by mělo být imunní proti poškrábání. V praxi jsme tuto funkci bohužel vyzkoušet nemohli, displej je ale nepochybně odolnější, než u jiných telefonů. S rozlišením QVGA se sice setkáváme již dlouhou dobu, přesto si displej zaslouží jednu pochvalu. Konečně totiž u Sony Ericssonu pochopili, že pro uživatele jsou důležité také fyzické rozměry displeje a nejen jeho rozlišení. Displej je tak o pěkný kus větší, než jak jsme tomu byli zvyklí u předchozích modelů. Je dokonce větší, než jakým disponuje jeho vyšší modelový bratr, kterým je C902. Nad displejem se nachází malá čočka kamery, která napovídá, že máme co dočinění s telefonem, který podporuje sítě třetí generace a umí videohovory.

Klávesnice nenadchne, ale ani neurazí

Pod displejem se nachází klávesnice, která je podle mě jediným slabším místem celého telefonu. Ne že by byla nepohodlná, ale už jsem používal lepší. Chápu, že i tlačítka je třeba udělat o něco odolnější tak, aby se jimi nesnížila celková odolnost telefonu, ale i tak mohla být pohodlnější.

Kontextové klávesy jsou ze všech tlačítek udělány nejhůře. I když jsou výrazně hmatově odděleny, není jejich stisk vůbec pohodlný. Důvod je prostý, tlačítka jsou prostě malá, je jich na velmi malém prostoru mnoho. Čtyřsměrové tlačítko s potvrzujícím středem již na tom je výrazně lépe, všechny směry se ovládají pohodlně, ani potvrzování nečiní problém, líbí se mi i povrchová úprava ovladačů. Jemné soustředné kružnice vypadají velmi hezky a také díky nim je stisk jistý a přesný.

Alfanumerická tlačítka se ovládají pohodlně, mají jistý stisk a jsou výrazně odlišena. Protože ale telefon útočí na nejvyšší pozice, je třeba také být k němu kritický na patřičné úrovni. A v tomto ohledu je třeba říci, že klávesnice mohla být lepší. Abych ale jen nekritizoval, od prototypu se původně velmi tuhá tlačítka o mnoho zlepšila. Ke žlutému podsvícení nemám výhrady, je kvalitní, dostatečně silné, ale ve tmě neoslňuje. Po aktivaci fotoaparátu se u kláves v pravém sloupci modře rozsvítí ikony, které indikují, jakou funkci mají tyto klávesy při focení. Rozhodně se mi toto řešení zamlouvá, člověk nemusí přemýšlet, co které tlačítko ovládá a navíc to vypadá velmi hezky.