Sony Ericsson J300i: štika mezi levnými mobily (test)

Sony Ericsson nastoupil s modely K750i a W800i nelítostné tažení mezi telefony nejvyšší třídy. Se stejnou vervou však hodlá útočit i mezi levnými telefony. Zatím má v této kategorii jediného bojovníka v podobě modelu K300i. Na pomoc mu však přichází odvozený model J300i, který do boje proti konkurenci nastoupí s velmi účinnými zbraněmi – atraktivním designem a nízkou cenou.

 
Sony Ericsson J300i na oficiálních fotografiích

Klíčové vlastnosti

• MP3 vyzvánění
• atraktivní design
• malé rozměry a hmotnost
• e-mailový klient

Hlavní nedostatky

• méně pohodlná klávesnice
• skřípající kryty
• hodil by se infraport
• chybí fotoaparát
• pasivní displej je hůře čitelný na přímém světle

---

Pověste ho vejš, ať se houpá

Mezi levnými telefony s cenou kolem tří tisíc korun je pořádně husto. Boj o zákazníka je nemilosrdný a výrobce přitom nemá příliš možností, jak upoutat. Pokud výrazně zlepší výbavu telefonu, stoupne jeho cena nebo začne konkurovat vlastním modelům vyšší třídy. Výrobci se proto pokouší zákazníky nalákat atraktivním designem.

Ve stejném duchu postupoval i Sony Ericsson při vývoji modelu J300i. Jeho výbava je základní, cena lehce překračuje tři tisíce korun, telefon ale díky svému vzhledu dokáže okamžitě zaujmout. Je to drobný mobil s rozměry 99 × 43 × 18 mm a hmotností 78 g. Je zajímavé, že údaj o hmotnosti výrobce nikde neuvádí, proto jsme museli využít digitální váhy v blízkém obchodě s ovocem a zeleninou.

Živé fotogafie Sony Ericssonu J300i

Co dělá tento telefon zvláštní a odlišný od všech ostatních? Hlavně nápadné ucho na zadní straně telefonu, které navazuje na boční linie. Opticky tak vytváří rám, do něhož je zasazen samotný telefon; v našem případě tmavě modré barvy. K dispozici by mělo být více barevných variant, na stránkách výrobce můžeme vidět bílou, šedou, černou nebo růžovou. Kryty jsou výměnné, rám ale zůstane vždy stříbrný.

Telefon ze všech stran

Telefon je nejzajímavější z bočního pohledu. Stříbrný rám vytváří efektní vlnu a v horní části telefonu vystoupí z jeho obrysu a z obou stran se uzavře v efektním, masivním poutku. Mobil je ve spodní části užší, ve středu se rozšiřuje a dále je vybrána zadní strana telefonu tak, že poutko ještě zvýrazňuje. Uvnitř poutka se jistě ukrývá anténa, zároveň dobře poslouží pro uchycení šňůrky. Lépe by se ale v tomto případě hodil širší pásek.

 
Na vlně rámu se designéři vyřádili

Konstrukce má jednu velkou výhodu. Při držení telefonu zapadne ukazovák do prohlubně před poutkem a telefon se velmi pohodlně a jistě drží.

Prohlédněte si telefon ze všech stran (AVI, kodek DivX 5.2, 2 MB)

Fotit umí starší bráška

Telefon zepředu vypadá menší než ve skutečnosti je. Podílí se na tom stříbrný rám, které ve spodní části obepíná tmavý kryt zbytku přístroje. Klávesnice s průhlednými tlačítky a bílými podklady pěkně kontrastuje s modrým okolím a doplňuje rám, funkční část klávesnice a rámeček displeje. Tyto prvky jsou stříbrné.

Srovnání s platební kartou • Sony Ericsson J300i v ruce

Na bocích kromě efektní vlnky nenajdeme nic zajímavého. Zesilovací tlačítka chybí, jejich funkci zastal joystick. V horní části zaujme jen malá stříbrná západka přichycující modrý kryt. Dole najdeme systémový konektor, který je stejný jako u starších modelů. Nejde tedy o nový konektor Fast Port, kterým jsou vybaveny elitní modely K750i a W800i.

 
Klasický systémový konektor

Zadní strana je tvořena odnímatelným modrým krytem, na kterém zaujme poměrně velká mřížka hlasitého reproduktoru a plastické logo výrobce. Ve spodní části je masivní zámek krytu. Uvnitř se schovává Li-Pol akumulátor s kapacitou 750 mAh, který by měl telefonu dodat energii až na sedm hodin hovoru nebo 300 hodin výdrže v pohotovostním režimu.

   
Pojistka otevření zadního krytu • baterie • místo pro SIM • mřížka hlasitého reproduktoru

Fotoaparát na zadní straně chybí, je to hlavní odlišnost oproti výbavě modelu K300i. Konstrukce telefonu není ideální, kryty o sobě dají při stisku vědět nepříjemným skřípáním. Je to daň za možnost jejich výměny.

Na zadní straně je jen hlasitý reproduktor, fotoaparát chybí

Pro útlé prstíky

Hlavním ovládacím prvkem je joystick. Ven příliš nevykukuje, ale ovládá se docela pohodlně. Je zakončen hladkou rovnou ploškou, která pod palcem docela klouže, ale v úmyslu konstruktérů zřejmě bylo, že se bude palec zapírat o ostré hrany okraje joysticku. Plocha pak slouží jako stabilní opora při potvrzovacím stisku. K vychýlení není potřeba moc síly a potvrzování je jisté, s joystickem se mi pracuje dobře.

Dobře zpracované jsou i ovládací klávesy, které u Sony Ericssonu tradičně zastupují dvě kontextová tlačítka, tlačítko pro návrat zpět a korekční klávesa C. Rozmístění je klasicky v párech po stranách joysticku. Tlačítka jsou dostatečně velká a o hmatovou orientaci se postará jejich výrazné vyboulení.

  
Tlačítka klávesnice jsou velmi malá • joystick se ovládá pohodlně

Numerická část klávesnice je tvořena úzkými tlačítky uspořádanými ve třech spojitých řadách, ze kterých mírně vystupují prostřední tlačítka směrem dolů. Tlačítka jsou vyrobená z tvrdého plastu a k jejich stisku je potřeba vynaložit trochu více síly. Jsou také poměrně zapuštěná, což dohromady docela komplikuje jejich stisk. Ideální je mačkat klávesy nehtem, ale není to moc pohodlné.

Podsvětlení je oranžové. Světlo vystupuje z mezer mezi tlačítky a prostupuje průhlednými klávesami. U funkčních tlačítek jsou podsvětleny jen popisky.

Podsvětlení klávesnice je jen průměrné