Sony Ericsson K310i: zahraje MP3 a moc nestojí (test)

Klíčové vlastnosti

• povedený jednoduchý design
• pohodlná klávesnice s joystickem
• barevný displej s podporou 65 tisíc barev
• telefonní seznam pro tisíc kontaktů
• MP3 vyzvánění
• VGA fotoaparát
• e-mailový klient
• GPRS třídy 10
• podpora USB Mass Storage
• infraport
• internetový prohlížeč a čtečka RSS kanálů
• synchronizace s PC

Hlavní nedostatky

• displej je pasivní a má podprůměrné rozlišení
• nemá slot pro paměťové karty
• chybí Bluetooth
• chybí EDGE
• fotoaparát nemá krytku ani přisvětlovací diodu
• nízká kvalita fotografií

Sony Ericsson K310i

Většina uživatelů netouží po moderních telefonech se špičkovou výbavou a vystačí si s běžným telefonem za příznivou cenu. Výrobci toto samozřejmě dobře vědí, a tak je v tomto segmentu pořádně nabito. Sony Ericsson přináší své další želízko do ohně v podobě modelu K310i, který přímo navazuje na K300i. Tento telefon byl veřejnosti představen na konci února tohoto roku a již brzy se objeví na pultech obchodů za cenu okolo třech a půl tisíce korun.

Taková malá rakvička

Vzhledově se nový Sony Ericsson povedl. Díky klasickému designu bez experimentů si jej může pořídit široké spektrum uživatelů. Bude se tak dobře vyjímat ve školní brašně i v rukou starší populace. Jeho rozměry dosahují hodnot 101 × 44 × 17 mm a hmotnost činí velmi dobrých 82 g. Telefon je tak příjemně malý a svou hmotností vám neutrhne ani kapsu u košile. Na český trh se bude dodávat ve dvou barevných provedeních: stříbrné a modré se stříbrnou klávesnicí a rámečkem okolo displeje. Kryty jsou ale výměnné, takže není problém si barvu telefonu přizpůsobit podle nálady.

V ruce se dobře drží • srovnání s platební kartou 

Boční strany telefonu se svažují směrem dovnitř, a tak telefon trošku připomíná malou rakvičku. Pouze spodní strana plynule přes zaoblení přechází na stranu přední. Obsahuje samozřejmě datový konektor Fast-port, hned nad ním je umístěn štítek s označením modelu. Přední stranu tvoří klávesnice s joystickem a displej překrytý sklíčkem, které zasahuje až k hranám telefonu. Není nijak zapuštěno, a tak může dojít k jeho snadnému poškrábání.

 
Pohled ze všech stran • na bocích jsou jen dvě tlačítka

Na bocích telefonu najdete matný světle šedý plast. Tlačítek tu ale moc není. Vlevo nahoře objevíte jen tlačítko fotoaparátu, které slouží jako spoušť, vpravo pak klávesu vyvolávající tzv. Menu činností. Horní strana obsahuje v černém oválku vypínací tlačítko, kterým lze i rychle měnit profily, a infraport. Poutko na šňůrku je hned vedle. Objeví se ale až po sejmutí zadního krytu.

 
Štítek s označením • infraport a vypínací tlačítko • tlačítko vyvolávající Menu činností

Když telefon otočíte klávesnicí dolů a podíváte se na zadní stranu, jako první spatříte lesklý obdélníček se zakomponovaným objektivem fotoaparátu a kruhovou mřížkou hlasitého reproduktoru. Objektiv není nijak chráněn, je ale hodně zapuštěn, takže k jeho poškrábání by nemělo dojít. Určitě se ale v této prohlubni bude usazovat prach a špína.

Objektiv fotoaparátu a hlasitý reproduktor • logo výrobce na zadní straně

Zadní kryt obsahuje ještě také jméno výrobce. Po odsunutí pod ním objevíte Li-Pol baterii s kapacitou 750 mAh. Telefon by sní měl podle specifikace vydržet 420 minut telefonovat nebo být až 360 hodin v pohotovostním režimu. Objevil jsem i konektor pro externí anténu, který je ale po nasazení zadního krytu nepoužitelný. Šuplíček pro SIM kartu je schován pod baterií. S mastnými prsty ovšem není její výměna příliš jednoduchá.

Telefon po vyjmutí baterie • pod krytem je schován i konektor pro externí anténu

Klávesnice: polštářky ve třech sloupcích

Klávesnice se vcelku povedla a nemám k ní závažných připomínek. I když jsou alfanumerické klávesy umístěny ve třech sloupcích a nejsou ve vodorovném směru odděleny mezerami, hmatová orientace vám nebude činit problémy. Klávesy jsou totiž dostatečně rozměrné a jejich povrch je mírně zakulacen. Stisk je jistý, jen to cvaknutí by mohlo být méně hlasité.

 
Klávesnice je pohodlná i dobře hmatově rozlišitelná • jen hlasitě cvaká

Funkční část klávesnice tvoří joystick, dvojice kontextových kláves, korekční tlačítko a klasická „vracečka“. Tak jak jsme na to u Sony Ericssonu zvyklý. Joystick je dobře ovladatelný, jeho hrany ale trošku řežou do palce. Kromě čtyř směrů sním lze i stiskem potvrzovat volby. I klávesy funkční části klávesnice se snadno tisknou. Ve tmě popisky tlačítek září výrazným žluto-zeleným světlem.

 
Klávesnici vévodí čtyřsměrný joystick • podsvícení je výrazné • s rovnoměrností je to ale horší

Už nechceme pasivní displeje

S displejem je to už podstatně horší. Ten si moc chvály nezaslouží. I když používá novou zobrazovací technologii UBC (Ultra Bright Color), svoji „pasivitu“ nezapře. Barvy jsou nevýrazné a zašedlé. Dobré to není ani s čitelností na slunci a rychlostí překreslování. Nepomůže ani podpora 65 tisíc barev. Pasivní technologie je větším problémem než rozlišení 128 × 160 bodů, které je dnes již podprůměrné. Displej je sice docela hrubý, od levného telefonu ale nemůžeme čekat více. Doufám ovšem, že brzy nastane doba, kdy pasivním displejům definitivně odzvoní. Kontrast displeje nelze nijak upravit, regulovat můžete jen intenzitu podsvícení.

 
Displej je dosti hrubý • barvy jsou vcelku mdlé • mřížka reproduktoru

Ve chvílích nečinnosti může displej zobrazovat velké digitální inverzní hodiny a ikonky upozorňující na zmeškané události. Nad displejem je umístěno jméno výrobce a jednoduchá štěrbina pro průchod zvuku z reproduktoru.