T-Mobile G1: první český test prvního Androida

Synchronizace: vše na Internetu

Zodpovězme další klíčovou otázku: synchronizace. Na přibaleném CD najdete pouze manuál, na stránkách budete jakoukoli synchronizační aplikaci hledat marně. Zapomeňte na ActiveSync, iTunes a různé PC Suity a vůbec „obstarožní“ synchronizaci s lokálním počítačem. V dnešní době se na internet přesouvají i kancelářské aplikace, synchronizace je logickým následovníkem.

T-Mobile G1 se synchronizuje jen a pouze prostřednictvím internetu a účtu na Gmailu. Gmail nabízí pod jedním účtem vyjma emailů i správce kontaktů a kalendář. Pokud některou z položek vytvoříte v telefonu, zrcadlí se na internet a naopak.

Tip: stovky kontaktů z Outlooku lze do telefonu přenést následujícím způsobem: exportujte kontakty do souboru formátu CSV a Gmailu využijte funkci importu. Následně přístroj synchronizujte

Na jednu stranu jde o excelentní řešení, kontakty máte neustále aktuální, zálohované a vždy při ruce. To však vyžaduje především mobilní datové přenosy nebo alespoň přístup k Internetu přes Wi-Fi. Ne každému se také líbí myšlenka svěření svých kontaktů Googlu. V současné době také Android nepodporuje synchronizaci s MS Exchange, což mu zavírá vrátka před firemní klientelou. A co víc, Google ani nechce Exchange podporovat. Chce, aby uživatelé přešli od Microsoftu. Pokud se tato idea bude naplňovat, tak jen velmi pomalu a těžce. Pokud jsme iPhone považovali bez datového paušálu za funkčně poloviční, Android bez téhož není ani třetinový.

 
Google, kontakty, Google je odteď vaším adresářem

Telefonování a datová komunikace

T-Mobile G1 podporuje v rámci sítí druhé generace čtyři, tedy všechna frekvenční pásma. Samozřejmě nechybí ani podpora UMTS/HSDPA, byť přístroj nedisponuje čelní kamerou pro videohovory (bude u nás skutečně někomu chybět?). Jak jsme si řekli v předchozím odstavci, kontakty se synchronizují prostřednictvím internetu.

K jedné z nejdůležitějších vlastností telefonu pro praktický život patří snadné vyhledávání kontaktů a rychlé sestavení hovoru. Zde máte dvě možnosti: pokud máte obě ruce volné, nejrychlejší je otevřít telefon a na klávesnici začít vyhledávat jméno. Tvůrci naštěstí neudělali začátečnickou chybu. Slečnu Čápkovou vám telefon nabídne i když jste vzhledem k absenci diakritiky nuceni napsat Capkova. V zavřeném stavu pak nezbývá, než zamířit do kontaktů, a zde způsobem identickým jako u iPhonu „vylosovat“ kontakt. Vpravo u posuvníku se objeví ikonka, jejímž chycením rychle vyberete první písmeno kontaktu. Tento zdlouhavější proces lze zkrátit pouze zařazením vybraných kontaktů mezi oblíbené.

 
Jediná softwarová klávesnice, kterou G1 disponuje, slouží k vytočení telefonního čísla

Oceňuji kvalitní sluchátko, hlas protějšku je hutný a plný, nechybí hloubky. Hlasitost dle mého názoru zcela postačuje. Telefon podporuje hlasové vytáčení.

V rámci datových přenosů nabízí G1 teoretické maximum. HSDPA může svištět rychlostí až 7,2 Mbit/s, byť tuto rychlost zatím u nás nevyužijeme. V místech bez pokrytí se rozhodně hodí EDGE a pro zálohu poslouží GPRS. Za znak nedoladěnosti považuji správu připojení přes mobilní datové přenosy. Uživatel v podstatě nemá kontrolu nad tím, kdy, proč a na jak dlouho se přístroj připojí. Telefon nenabídne při potřebě některé aplikace například připojení přes Wi-Fi místo datových přenosů. Jediným řešením, jak zamezit automatickému připojení, je změna APN na nějakou nesmyslnou hodnotu. Berličkou může být aplikace APNdroid, která jediným stiskem automaticky APN přenastavní a tím znemožní připojení. Tvůrci buď nepřemýšleli, nebo spoléhali na neomezené datové tarify amerických operátorů, u nás to ale bohužel taková samozřejmost není.

Bezdrátová síťová karta Wi-Fi mne zpočátku pozlobila, přístroj nebyl schopen v nejrůznějších sítích získat IP adresu. Problém trvající pár dnů pak jakoby mávnutím kouzelného proutku zmizel. Citlivost bezdrátové síťové karty mi přijde o trochu, ale přeci jen rozpoznatelně horší, nežli u obdobné konkurence. Tyto zkušenosti potvrzují i další majitelé G1.

 
Nastavení datového připojení

Velkým zklamáním je pak Bluetooth, konkrétně podpora profilů. Ve výčtu vidím pouze profil pro bluetooth hands-free. Nicméně jde o softwarovou záležitost a v tomto směru se již například špitá o profilu A2DP. Zatím tedy můžete zapomenout na posílání obrázků a dalších souborů přes bluetooth.

Android se podobně jako iPhone snaží před uživatelem schovat soubory. V nabídce není žádný souborový správce, pokud otevřete aplikaci pro prohlížení obrázků, automaticky všechny vyhledá, podobně je to i s hudbou. T-Mobile G1 podporuje Mass Storage pro paměťovou kartu. Rychlost zápisu se pohybuje okolo šesti megabajtů za vteřinu což považuji za velmi slušný výsledek.