Precedentní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu říká, že svědectví policisty k prokázání viny nestačí. Hříšníci tak snáze uniknou trestu.
Telefonující řidiči se už nemusí tolik bát postihu jako dříve, dle verdiktu Nejvyššího správního soudu totiž musí být důkazy proti hříšníkům natolik jednoznačné, aby nedošlo k potrestání nevinných. O tom, že svědectví policistů nebude v takových případech stačit, informoval server Aktuálně.cz. V praxi už soud totiž třikrát rozhodl ve prospěch řidičů a svědectví policistů neuznal, jde o dva případy ze Zlínska a jeden z Nového Boru.
Jeden ze zlínských případů si můžeme jako precedentní případ rozebrat podrobněji. Brněnský nejvyšší správní soud v něm zrušil rozhodnutí hned dvou soudů nižší instance. Svědectví policistů bylo nakonec označeno jako nedostatečné, celé odůvodnění najdete v tomto dokumentu (pdf), já přidávám jen krátkou citaci (pro případ, že byste se chtěli inspirovat):
„Stěžovatel také poukázal na rozpory ve výpovědích policistů ohledně toho, zda zrovna stáli či se otáčeli, když ho viděli. Z celého přestupkového řízení nikde nevyplynulo, v jakém postavení bylo vozidlo policistů a vozidlo stěžovatele. Není tedy možné dovodit, zda policisté vůbec mohli vidět do kabiny řidiče a případně z jakého úhlu. Navíc policista, který řídil policejní vozidlo, měl zákonnou povinnost věnovat se při otáčení plně řízení vozidla, což, jak stěžovatel předpokládá, jistě činil, a nemohl tedy logicky sledovat řidiče jiného motorového vozidla.“
Pokutu za volání za jízdy vám už tak lehce nenapaří, bránit se u soudu se vyplatí
„Dále stěžovatel poukázal na to, že závěry krajského soudu jsou teoretickou obhajobou činnosti policie a jednání jednotlivých policistů. Nelze pominout ani skutečnost, že v řízení byly provedeny pouze dva důkazy, a to výpovědi policistů. Proti těmto důkazům stojí opakované tvrzení stěžovatele, které však do úvahy bráno nebylo, resp. krajský soud je posoudil jako snahu vyhnout se případné sankci. Takový přístup k hodnocení věci nelze považovat za objektivní a nestranný.“
Důkaz místo slibů (a svědectví)
Jak uvádí Aktuálně.cz výpověď policisty by měla svou váhu tehdy, pokud by příslušník popsal mobilní telefon natolik přesně a konkrétně (typem, barvou, designem apod.), že by mohl být ztotožněn s mobilním telefonem prokazatelně užívaným řidičem v době, kdy řídil vozidlo.
Dále nesmí být uplatňována presumpce viny, tedy v případě, že by o vině řidiče rozhodovalo jen svědectví policistů, není možné brát automaticky protichůdné tvrzení řidiče jako nepravdu.
Jak je patrné z výše uvedené citace z rozsudku Nejvyššího správního soudu, úřady musí prověřit, zda muži zákona opravdu mohli utržené sluchátko u ucha řidiče vidět. Jako důkaz může být použit i podrobný výpis hovorů od mobilního operátora, ale i v takovém případě by se dal trest napadnout, respektive těžko by šel dokázat přesný čas hovoru.
Je pravdou, že někteří řidiči jsou lehkomyslní a při řízení by měli telefon odložit...
Z výše citovaného rozsudku dále vyplývá, že „pochybnost o nestrannosti policisty jako svědka může vzniknout tehdy, je-li policista hodnocen, a to přímo nebo nepřímo, skrytě či oficiálně, podle toho, s jakou úspěšností se mu daří dosahovat postihu jednotlivců za přestupky nebo jiná protiprávní jednání. Je-li tedy chválen či odměňován v případě, že se mu daří zjistit a odhalit vysoký či nadprůměrný počet přestupků, anebo je naopak kritizován či penalizován, nedaří-li se mu to.“
Na závěr připomínám, že aktuálně se telefonování za jízdy hodnotí třemi body. Ministerstvo dopravy nicméně uvažuje o přísnějším pětibodovém postihu. Otázka je, zda nyní policie dokáže řidiče za domnělé (presumpce neviny) prohřešky trestat. A co si o telefonování za jízdy myslíte vy? Je podle vás postoj Nejvyššího správního soudu správný? Nebo nehrává jen neukázněným řidičům, kteří porušují zákon?
