Součástí představení novinek Motoroly, kterého jsem se minulý týden zúčastnil, byla i návštěva milánského design centra, ve kterém se vyvíjejí nové mobilní telefony. Jak si představujete místo, kde vznikají Motoroly?
Z autobusu vystupujeme v šedivém průmyslovém komplexu a do nosu hned uhodí docela nepříjemné aróma z místní čokoládovny Nestlé. Tady že se rodí design mobilních telefonů? Při cestě mezi budovami skutečně vzpomínám na nenáviděné praxe na socialistické průmyslovce. Za dveřmi však nejsou obráběcí stroje, ale moderní svět, který bych v tomto prostředí skoro ani nečekal. A už sedím v bílé plastové mušli, která na pohled vypadá skvěle, ale jak to v případě designu občas bývá, s ergonomií to už není tak slavné. Sleduji přednášku o smyslu, cílech a výsledcích design centra.
Nemyslete si, že to, jak budou telefony amerického výrobce vypadat, určuje Evropa. Milánští designéři jsou jen jedním, i když docela důležitým centrem, nad kterým dohlíží americké vedení z Bostonu. Milánské centrum je však v Evropě jediné, další dvě jsou v Asii (v Pekingu a Soulu) a ve Spojených státech (San Francisco, Libertville). V milánském centru se sešla celá Evropa. Nejvíc jsem samozřejmě napočítal Italů, ale je zde i Němec, Švéd, Rumun nebo zástupce z Jihoafrické republiky.
Vývoj mobilního telefonu je týmová práce, na které spolupracují všechna světová střediska. V San Franciscu se pořádají workshopy, na kterých se prezentují nové myšlenky a když je plénum uzná za inspirativní, rozvíjí se na nižších stupních - už v jednotlivých pobočkách - dál.
Řekneme stejně jenom to, co chceme
Samozřejmě jsem nepředpokládal, že nám Motorola ukáže, jak designéři pilně vyvíjejí telefony, se kterými se příští nebo přespříští rok setkáme na trhu. To jsou přísně utajené záležitosti, se kterými se žádná firma novinářům nepochlubí. Proto jsme se dozvěděli jen podrobnosti o vývoji právě představeného modelu V.70 a o konceptech budoucnosti, které jsou ještě tak nekonkrétní, že jejich vyzrazení výrobci nevadí a často je naopak používá pro svou propagaci.
Protože návštěva design centra se konala pár hodin před
samotným představením telefonů, někteří z přítomných
žurnalistů viděli Motorolu V.70 úplně poprvé.
Motorola V.70 si vzala jeden až čtyři roky
Než se začne pracovat na designu telefonu, nejdřív se hodně přemýšlí. Napřed je nutné popsat uživatele daného mobilu a protože se bavíme o konkrétním modelu V.70, buďme konkrétní. K celé řadě V. mobilních telefonů Motorola se vážou tyto asociace:
emocionální, inovativní, vzrušující, ojedinělý. A konkrétně k Motorole V.70 patří tento uživatel: kupodivu je to více žena, je mladší pětadvaceti let. Je to hudebnice, umělkyně, malířka, DJ, designérka, kadeřnice apod. Je mírně avantgardní, miluje módní trendy, je to silná osobnost, chce se lišit, nezajímají ji věci, které nosí mnoho lidí, má dostatek volného času, v práci rozhodně netráví víkendy ... Nebudu pokračovat, je už určitě jasné, co se v této fázi míní popsáním uživatele. (Cílová skupina pro V.70 je podle Motoroly ale docela úzká, nemyslíte?)
Potom se už začne tvořit. Nejdříve se objeví ručně malované nákresy. Vymýšlí se, kreslí, schvalují správné cesty, mnohé návrhy se samozřejmě rovnou zamítnou.
Ručně kreslené návrhy telefonů (omluvte
prosím kvalitu fotografie, jde o snímek z prezentace)
Když se už ví, jak bude budoucí telefon přibližně vypadat, je čas na technické zobrazení. Ještě ale nejde o konstrukční výkres, který je podkladem pro výrobu, na něj je ještě dost času. Vidíme ale už přesné pohledy v nárysu, půdorysu a bokorysu, nejdůležitější řezy, základní konstrukční řešení mechanických částí atd. Výsledkem této fáze je prostorový model vytvořený ve vizualizačním programu a také skutečné modely telefonu, které lze vzít do ruky. Stále jde ale jen o tvary.
Tvarový model Motoroly V.70
Je čas pro názory uživatelů z celého světa. Výrobce potřebuje zjistit, co si jeho potenciální zákazníci o novém mobilu myslí. Názory se zpracovávají, hodnotí a mají vliv na to, jak bude výrobek v konečném výsledku vypadat. Hodnotí se konstrukční řešení, ovládání, materiály apod. Při dalším podrobném prohlížení prezentace, kde byla tato fáze vývoje ukázána, jsem objevil zajímavý graf. Byla v něm konstrukční řešení různých telefonů a hlasy uživatelů, kteří je hodnotili. Otočný mechanismus Motoroly V.70 se v něm umístil na prvním místě, byl před vysouvacím krytem tlačítek Nokie 8850 i před odklopným flipem Ericssonu T28.
V další fázi se na svět dostanou nové prostorové modely a do práce přijdou konstruktéři. Nutno dodat, že také zde je nutná týmová práce a není možné, aby designéři předložili návrh a se slovy „Udělejte to“ odešli. Výsledek totiž musí být kompromisem mezi myšlenkami výtvarníků a reálnými možnostmi konstruktérů. To je mimochodem také případ antény na Motorole V.70. Designérům se externí antény pochopitelně nelíbí, ale možnosti technologie, případně třeba i finanční rozpočet, kterého by se vývoj vestavěné antény taky hodně týkal, příliš neovlivní.
A už se kreslí konstrukční výkresy jednotlivých součástek, připravuje se výroba. Funkční prototyp telefonu se objeví na nějaké výstavě a výrobce opět sbírá názory, které ještě případně můžou mít malý vliv na konečnou podobu finálního výrobku.
Zajímá mě, jak dlouho trval vývoj mobilu Motorola V.70. Přesnou odpověď však nedostanu, opět kvůli konkurenci. Vývoj mobilního telefonu prý může někdy trvat rok, jindy třeba až čtyři roky.
Co bude v příštím desetiletí?
Přeskočíme produkty, které se v obchodech objeví za rok, a vrhneme se do vzdálenější budoucnosti. Designéři nad ní musí taky přemýšlet. Zde ale nestačí namalovat uživatele, je třeba také vymyslet, jak se bude za deset let žít. Odpovídá se na řadu abstraktních otázek: kdo jsme, kdo chceme být ... Připraví se případové studie běžných lidských činností, ale v podobě, jak se budou provádět v budoucnu: ranní vstávání, nakupování, cesta do práce a zpět, víkendy atd.
Díváme se na reálný koncept mobilního zařízení, které bude doslova spjato s člověkem; bude totiž součástí jeho oděvu. Motorola v této koncepci není sama, také Alcatel počítá s tím, že mobilní telefony se z kapes přesunou třeba na hlavu jako vkusná pokrývka hlavy. Motorola ukazuje rukavici-návlek na ruku. Jsou na něm různé senzory snímající pohyby prstů, jsou zde kamery, displej. Displej může být také v brýlích před očima, v uchu je sluchátko a veškerá komunikace může být hlasová. Nejhezčí je ale způsob ovládání tohoto komunikačního zařízení budoucnosti. Není třeba žádný panel s tlačítky, jednoduše pohnete prstem ve vzduchu a čidla poznají, co jste chtěli. Nebo ještě jiný příklad komunikace s automatickým hlasovým systémem, který znáte třeba z hlasové schránky: „Chcete-li něco, stiskněte trojku.“ A vy, navlečení v rukavici budoucnosti, jen vztyčíte tři prsty.
Studie komunikačního zařízení budoucnosti
Takhle vypadá designová laboratoř?
Konečně se dostanu pryč z mušle, protože z prezentační místnosti přecházíme k vlastnímu pracovišti designérů. Je to poměrně úzká a dlouhá místnost, ve které jsou kolmo umístěny stoly. Zde se přemýšlí, kreslí, modeluje, rýsuje ... a zjevně není moc času na uklízení. Zejména na stolech je umělecky inspirativní nepořádek.
Prohlížím se vzorky různých materiálů, modely nového mobilu V.70 z různých fází jeho vývoje, koncepty budoucnosti navěšené na figurínách. Jinak zde ale není nic moc zajímavého; jsou to běžná kancelářská pracoviště s počítači (kupodivu až na muzeální raritku v podobě jednoho starého Maca a notebooku Titanium pouze počítače PC s Windows), našel jsem jedno kreslicí prkno ... Pro design je stále nejdůležitější hlava a ruka člověka.
Pracovní stoly v design centru
(Jen ještě jedna malá zajímavost: jedna ze skříní je polepena fotokopiemi článků o nových luxusních Nokiích Vertu, o novinkách Nokie pro letošní rok. Inspirace …?)
Kdo chce víc, musí začít pracovat u Motoroly
Designová a konstrukční příprava výroby mobilních telefonů je velice zajímavá, kvůli konkurenci se ale dozvíte jen to, co je určeno ke zveřejnění. K mnoha ještě zajímavějším informacím, modelům, nákresům, k telefonům, které se v blízké době objeví na trhu apod., jsem se z pochopitelných důvodů nedostal.