XDA: překvapení od Microsoftu (test)

Historie operačního systému Microsoft PocketPC 2002 Phone Edition se datuje již do doby, kdy malá přenosná začala vznikat. Ačkoliv první verze tohoto systému nebyly příliš povedené a konkurence (Epoc apod.) je s přehledem válcovaly, poslední PocketPC jsou špičkový operační systém pro malé kapesní počítače, ať si odpůrci Microsoftu říkajím, co chtějí. A protože Microsoft chce ovládnout trh i s komunikátory (u kapesních počítačů se mu to již téměř podařilo), uvedl speciální verzi systému PocketPC 2002 Phone Edition, která již přímo počítá s komunikačními funkcemi jako volání, posílání zpráv, datování apod.

XDA není první komunikátorem tohoto druhu, vzpomeňme např. na Sagem WA 3050, Siemens SX45 či Trium Mondo. Všechny tyto komunikátory ale mají systém původně určený pro kapesní počítače, do něhož byly „dobastleny“ komunikační funkce. PocketPC 2002 Phone Edition je tak prvním „originálním“ operačním systémem pro komunikátory. A to, že je opravdu kvalitní a velmi použitelný, jsem se přesvědčil při používání malého komunikátoru XDA, jenž se již prodává na západ od našich hranic (Británie, Německo či Nizozemí).

Poznámka: V článku nenajdete naše vlastní fotografie, protože náš dvorní fotograf má (bohužel pro nás, bohudík pro něj) dovolenou.

XDA = iPaq s anténou

XDA je klasický kapesní počítač, který připomíná Compaq iPaq, jen s malou anténou vpravo nahoře. Celé XDA má až na výjimky kovový povrch – jediné, co je gumové, je povrch antény, dále kryt na kartu SIM na zadní straně přístroje a malá je i gumová krytka na konektor na stereo sluchátka. Zatímco kryt na SIM je napevno přidělán k mobilu a tudíž nemůže odpadnout, gumičku kryjící konektor sluchátek ztratíte ještě dříve, než XDA vybalíte z krabice. Proto jej doporučuji ihned vyjmout a někam schovat do tepla – tam bude v bezpečí.

Komunikátoru dominuje velký displej, který je zapuštěný pod úroveň předního krytu; snižuje se tak riziko jeho poškození. Přesto k němu mám výtku (ale i k ostatním komunikátorům tohoto typu) – když volám, potí se kvůli kontaktu s uchem. Musím ho pak vždy utírat. Nad displejem je výstup reproduktoru v decentní úpravě. Jeho hlasitost je velmi dobrá, škoda jen, že ho nelze využít pro hlasité handsfree.

Pero pro ovládání dotykového displeje je umístěno velmi prakticky v krátké, ale masivní externí anténě, takže ho nemusíte hledat nikde na zadní straně mobilu. Velmi dobře se vysouvá i zasouvá, což je důležité pro ergonomii práce – pero potřebujete prakticky neustále, počet operací, které lze provádět bez něj je velmi omezený. Anténa jako jediná nemá kovovou povrchovou úpravu s svou tmavě šedou barvou trošku ruší celý vzhled přístroje, stejně tak jako gumová záslepka na kartu SIM.

   
Ve skutečnosti je XDA velmi hezké a docela malé.

I bez pera se dá žít

Ačkoliv je displej dotykový a je lepší jej ovládat perem, někdy to není možné. Prakticky jedinou, ale velmi důležitou funkcí, kterou bez pera zvládnete, je volání; tedy pokud nechcete zrovna vyťukávat číslo na virtuální klávesnici nebo vytáčet číslo z karty SIM. Stačí stisknout tlačítko kontakty vlevo nad displejem a pomocí kurzorového tlačítka se pohybovat nahoru a dolů. Zeleným tlačítkem hovor započnete, červeným položíte. Zelené tlačítko funguje rovněž zároveň jako spuštění aplikace Phone, která vám umožňuje volat, vytáčet čí sla apod. Naopak červené tlačítko žádnou funkci nemá; líbilo by se mi, kdyby stejně jako na mobilech fungovalo pro opuštění menu či ukončení spuštěné funkce.

Samozřejmě bez použití pera není možné vyhledávat, takže pokud máte tři čtyři stovky lidí v seznamu, musíte být trpěliví. Pokud držíte tlačítko delší dobu, přestanete seznamem listovat a v malém okénku se budou jen rychle odvíjet počáteční písmena jmen. Jakmile zastavíte, zobrazí se seznam na daném písmenu.

Pomocí kurzorového tlačítka můžete rovněž listovat a ovládat v omezené míře jakoukoliv další aplikaci; protože tlačítko umí rovněž i potvrzovat akce stisknutím střední části (funguje jako všesměrový joystick), lze i nahlížet do úkolů nebo číst e-maily. Pokud e-mail či úkol otevřete, stiskem tlačítka je možné okno zavřít – tlačítko v tomto případě simuluje ikonu Ok v pravé horní část okna.

Vpravo od tlačítka pro vyvolání kontaktů se nachází další, které tentokrát ukáže aktuální den v kalendáři. Zde kurzorová tlačítka bohužel nefungují tak, jak by se mi líbilo. Místo aby se kurzor pohyboval po hodinách, skáče přes celou obrazovku. Je tak nemožné si prohlédnout naplánovanou schůzku, což mi docela vadí. I když není problém vytáhnout rychle pero a pomoci si, ne vždy mám volné obě ruce. Pohyb vlevo a vpravo pak listuje dny.

Další dvě tlačítka jsou na boku přístroje. Vlevo je to tlačítko pro ovládání hlasitosti, vypnutí zvuku a nastavení vibrací, nahoře je to pak tlačítko pro vypínání podsvícení (delší podržení) a vypnutí displeje (krátké podržení). S vypnutým displejem mobil i nadále funguje. Vypíná se rovněž sám i při hovoru nebo pokud necháte zařízení déle v nečinnosti; as lze nastavit, standardně to bývá 30 sekund. Pokud je podsvícení vypnuto, lze jej rychle opět delším podržením tlačítka zapnout. Není nutno připomínat, že s vypnutým podsvícením déle vydrží baterie; krom toho venkovním světle není podsvícení téměř potřeba.

 
Sluchátka jsou velmi povedená.

Bez pera to jde, ale s perem to je lepší

Uznáte sami, že ovládání perem bude o hodně pohodlnější, už jen proto, že k převážné většině funkcí bez pera nemáte přístup. Pokud jste líní pero z antény vytáhnout, můžete zkusit „klikat“ na displej nehtem, není to však přesné a hrozí vám, že si displej označkujete otisky prstů. Pero je velmi krátké a lehké. Převážná část je kovová, z plastu je jen špička a vrchní konec. Horní část pera lze odšroubovat, čímž se rozdělí na dvě části. Jedna má velmi tenkou špičku, kterou lze použít k resetování přístroje; vzhledem k tomu, že je resetovací dírka (najdete ji vedle konektoru pro datový kabel) hodně velká, lze resetovat i perem samotným.

USB: to je rychlost...

Aby mohl komunikátor patřičně komunikovat s okolím, potřebuje určité vybavení. Pro připojení k počítači slouží infračervený port nebo datový port, k němuž dostanete v balení datový USB kabel. Protože je datový konektor společný s napájecím, má jak datový tak napájecí kabel stejné koncovky. Aby bylo možno nabíjet i v případě, že je datový kabel připojen, obsahuje jeho konektor i speciální redukci pro nabíječku.

Kromě datového kabelu dostanete v balení také stereo sluchátka, která se hodí nejen pro volání, ale také pro poslouchání hudby. Mají i nezbytný „čudlík“ pro přijetí hovoru.  

Rychlé srdce rychle buší

Z vnějšku tedy XDA znáte, je čas mrknout se mu pod kůži. Srdcem komunikátoru je tentýž procesor jako ve starších verzích iPaqu, StrongARM, který tepe na 206 MHz; díky němu nejsou problémy s pomalým během aplikací, a to ani předělávek Dooma či Quaka. Testovaný kousek byl vybaven pouze 32 MB interní paměti, což uznáte není pro PocketPC zrovna mnoho – naopak, je to žalostně málo. XDA lze naštěstí rozšířit pomocí karet SD nebo MMC, díky nimž můžete do XDA nahrát i svůj oblíbený film, pořádný balík hudby MP3 nebo je zaplácat množstvím programů, které pro PPC existují.

Displej jako zářivka

Displej broučka je samozřejmě barevný, čtyři tisíce barev na něm vyniká zejména díky velmi dobrému podsvícení; jeho rozlišení je standardních 240 x 320 bodů. Při vizuálním porovnání je displej stejně kvalitní jako u iPaqů – aby ne, když se obě zařízení vyrábí stejná firma. Podsvícení sice zajišťuje jen jedna masivní „zářivka“ v dolní části displeje, přesto je velmi homogenní. Jen když se na displej podíváte směrem od antény, uvidíte jen velké bílé světlo.

Čitelnost displeje je samozřejmě nejlepší z kolmého pohledu, ale to je běžná vlastnost LCD displejů. Líbí se docela vysoká barevná věrnost – zatímco bílá utíká na běžných displejích notebooků do žluté, zde je opravdu bílá. Kromě toho se mi barvy zdá, že barvy mají studenější odstín než displeje notebooků. Celkově hodnotím kvalitu displeje jako výbornou, barevné displeje současných mobilů se s XDA nemohou vůbec rovnat.