Sony Ericsson Z710i: povedené véčko, na které nezapomenete (velký test)

 

Sony Ericsson Z710i na oficiálních snímcích

Klíčové vlastnosti

• povedený design s anténou ve tvaru ouška
• kvalitní vnitřní TFT displej s 262 tisíc barev
• rozměrný monochromatický vnější displej
• dvoumegapixelový fotoaparát
• vnitřní paměť 20 MB rozšířitelná paměťovými kartami Memory Stick Micro
• paměťová karta o velikosti 64 MB v základním balení
• čtečka RSS kanálů
• propracovaný internetový prohlížeč NetFront
• multitasking Java aplikací
• hudební přehrávač s ovládáním vnějšími tlačítky
• integrované FM rádio s RDS
• EDGE třídy 10
• kalendář s možností vkládání opakovaných událostí
• Bluetooth, infraport a USB Mass Storage s kabelem v základním balení

Hlavní nedostatky

• hlavní displej mohl mít QVGA rozlišení
• méně pohodlné otevírání jednou rukou
• kontakty s diakritikou se řadí na konec abecedy
• fotoaparátu chybí krytka, autofocus a přisvětlovací dioda
• natáčení videa jen v rozlišení 176 × 144 bodů
• fotografie a video nelze prohlížet přes celý displej
• pro vyjmutí paměťové karty nutné sejmout zadní kryt
• poměrně hlasité lupnutí při zavírání a otevírání telefonu

Sony Ericsson Z710i naživo

Sony Ericsson stále více sází na své portfolio telefonů véčkové konstrukce. Dříve tyto telefony vyráběl hlavně pro japonský trh a v Evropě byly spíše vzácností. Dnes ale již v jeho nabídce nalezneme véčka prakticky ve všech cenových kategoriích. Základní model Z300i, levné véčko s paměťovými kartami a VGA fotoaparátem Z530i, stylové véčko střední třídy s označením Z550i a dnes recenzovaný telefon s označením Z710i, který svou výbavou stojí těsně pod vrcholem. Na ten totiž vyšplhalo véčko s lesklými kryty a UMTS se jménem Z610i. K tomu samozřejmě musíme přidat dva véčkové telefony z rodiny Walkman, které vycházejí z výše uvedených modelů.

Telefon padne příjemně do ruky

Design bez výstřelků

Nové véčko je designově poměrně nenápadné a zaujme spíše mužskou část populace. Jeho vzhled mi ale přijde povedený a i přes svůj konzervatizmus zajímavý. V zavřeném stavu má telefon míry 88 × 48 × 25 mm a hmotnost 101 g. Jde tedy o rozměry veskrze průměrné, které padnou dobře do ruky. Telefon ale mohl být o něco tenčí, jeho tloušťku totiž ještě více zvyšuje anténa ve tvaru poutka na zadní straně. Díky ní neleží telefon na stole rovně ale v mírně nakloněné poloze. Tento náklon ovšem zase přispívá k dobrému průchodu zvuku od hlasitého reproduktoru na zadní straně véčka. Sony Ericsson Z710i se bude nabízet ve dvou barevných provedeních: světlé pískové a tmavé černé s matnou metalízou, kterou jsem měl na test k dispozici i já.

   
Srovnání velikosti s platební kartou • v krycím sklíčku vnějšího displeje se zrcadlí věci okolo

Na přední straně telefonu v zavřeném stavu vás na první pohled upoutá velký vnější displej s fyzickými rozměry 26 × 26 mm a rozlišením 128 × 128 bodů. Žádnou barevnou podívanou ale nečekejte. Displej umí zobrazit jen čtyři stupně šedi. Tato skutečnost ovšem přispívá k jeho skvělé čitelnosti za všech okolností. Více se o něm zmíním v části o displejích.

Sony Ericsson Z710i v různých pozicích

Displej je ohraničen dvěma stříbrnými rámečky, přičemž uvnitř toho vnějšího najdete i nezbytné jméno výrobce na lesklé a hladké šedé ploše. Ta je díky tomu náchylná na otisky prstů. Zbytek telefonu naštěstí nikoliv. Nad displejem se nachází objektiv dvoumegapixelového fotoaparátu umístěný uprostřed širokého stříbrného kroužku. Je mírně zapuštěn a není nijak chráněn, takže se jistě brzy zanese prachem a špínou. Hned vedle fotoaparátu je pak umístěno zrcátko pro autoportréty, vnější monochromatický displej totiž jako hledáček nejde využít.

   
Objektiv fotoaparátu • tlačítka okolo vnějšího displeje

Tlačítko, kam se podíváš

Nalevo i napravo od vnějšího displeje přibyla i čtveřice ovládacích tlačítek, vždy po dvou na každé straně. Jsou tvořené úzkým stříbrným proužkem, který obsahuje malé výstupky a dobře se tiskne. Aby bylo jasné, k čemu tlačítka slouží, je vedle nich umístěn i malý grafický popisek. Celé horní křídlo véčka je pak z vnější strany obehnáno stříbrnou linkou.

Telefon ze všech stran • díky oušku neleží na stole rovně

Další ovládací prvky jsou umístěny na bocích spodní části telefonu. Vlevo najdete tlačítko fotoaparátu a stříbrnou kolébku pro regulaci hlasitosti. Pod těmito tlačítky je umístěn slot pro paměťovou kartu Memory Stick Micro, jehož krytka se ale snímá společně se zadním krytem. V základním balení najdete paměťovou kartu o velikosti 64 MB.

 
Posuvný zámek vnějších kláves a infraport • kolébka pro regulaci hlasitosti a tlačítko fotoaparátu

Pravá strana telefonu ukrývá nenápadné okénko infraportu a posuvný mechanický zámek všech vnějších tlačítek. Jeho použitím tak zamezíte nechtěnému spuštění hudebního přehrávače v kapse. Systémový konektor je samozřejmě typu Fast-port a nachází se tradičně na spodní straně telefonu.

Ouško je masivní a při nošení telefonu v kapse může překážet

Hlavním prvkem na zadní straně telefonu je již zmíněná anténa ve tvaru ouška. Zadní kryt přechází až na její spodní stranu a snímá se pomocí posuvného zajišťovátka ve své dolní části. To stačí mírně posunout dolů a kryt pak již lze snadno sejmout. Pod ním objevíte klasickou Li-Pol baterii s kapacitou 900 mAh. Podle oficiální specifikace by měla na jedno nabití vydržet 350 hodin v pohotovostním režimu a 600 minut hovoru. Nemusím snad ani připomínat, že v praxi se s výdrží nedostanete ani na polovinu. SIM karta se zasouvá do šuplíčku pod baterií a pro její vyjmutí je třeba delších nehtů.

Mřížka hlasitého reproduktoru • posuvný "odjišťovač" • zadní kryt tvoří i spodní stranu ouška

Na závěr popisu telefonu z vnějšku se ještě musím zmínit o hlasitém reproduktoru, jehož zvuk prochází chromovanou mřížkou v zadním krytu. Jeho produkce je na velmi dobré úrovni a umí hrát i hodně hlasitě. Díky oušku se položením telefonu na stůl jeho hlasitost nesníží.

Paměťová karta se vkládá z boku • po vyjmutí baterie