Samsung T100: až oči přecházejí (test)

Před kvalitou barevného displeje mobilu Samsung T100 se neposadíte jen vy, ale také všechny konkurenční telefony. První evropské barevné véčko je triumfem v ruce Samsungu při vstupu na český trh. Skutečně si zaslouží pozornost.

Přestože v článku budu většinou psát o modelu T100, ve skutečnosti má plné označení Samsung SGH-T100. V našich končinách se ale s jinými telefony než třídy SGH nesetkáte, proto jsme se v redakci v zájmu zjednodušení a snadnějšího zapamatování uchýlili ke zkrácenému názvu.

 
Takové zdánlivě obyčejné véčko

Mobil nesmí vrzat

V recenzích telefonů Samsung se sice stále opakuji, ale nedá mi to ani tentokrát. Telefony korejského výrobce poznáte i se zavřenýma očima podle vynikajícího dílenského zpracování; stačí je jen vzít do ruky. Přestože má T100 rozvírací „véčkovou“ konstrukci a displej se odklápí o téměř sto čtyřicet stupňů, je dokonale pevný. Ani při promačkání v ruce, ani po přitisknutí sluchátka k uchu neslyšíte žádné vrzání nebo jiné nelibé zvuky. Že by to měla být u luxusního produktu s cenou blížící se dvaceti tisícům samozřejmost? Ano, měla, ale v konstrukční kvalitě se se Samsungem může měřit jen málokterý výrobce.

 
Ani příliš malý, ale ani přerostlý

Samsung T100 je véčko, které je sice z půdorysného pohledu malinko větší než třeba poslední véčkové Motoroly, má však velmi malou tloušťku. Hmotnost telefonu je jen kolem devadesáti gramů, záleží na baterii, kterou použijete, subjektivně se mi však mobil zdá těžší.

 

Ačkoli stříbrný povrch může na první pohled připomínat kov, ve skutečnosti jde o plast, který si ale v přesnosti lícování nezadá s některými plechovými mobily. Obě dvě rozvírací části do sebe přesně zapadají a v zavřeném stavu tvoří oblou lasturu. Její povrch není jednolitý, plocha kolem malého displeje na čelní ploše má malinko jinou strukturu a z různých úhlů pohledu se zdá tu tmavší, tu světlejší.

 

S menší baterií je telefon velmi tenký

Jak budete dnes blikat?

Už jsem upozornil na malý displej a věřím, že se už nikdy neobjeví véčko, u kterého byste bez rozevření nevěděli, kdo vám volá. Jak jsme něco takového mohli používat? Na displeji jsou standardně vidět výrazné hodiny, den v týdnu, datum a v horním řádku ikony znázorňující stav telefonu: baterie, signál, typ zvonění apod. Při příchozím hovoru na displeji vidíte číslo nebo jméno volajícího, u textovky upozornění na došlou zprávu. Na rozdíl od Motoroly V.60 si ale na malém displeji zprávu nemůžete přečíst, telefon musíte napřed rozevřít.

 
Hodiny na malém displeji jsou velmi výrazné; to se hodí

Dobrý tip: podsvětlení malého displeje aktivujete i bez rozevírání telefonu. Stačí asi na sekundu a půl podržet boční tlačítko pro ovládání hlasitosti.


Jediný ovládací prvek na zavřeném telefonu

Kromě tohoto dvojtlačítka na zavřeném telefonu nenajdete už žádný ovládací prvek. Anténa bohužel trčí do výšky, Samsung ji omlouvá velmi přísnými interními předpisy pro citlivost mobilů. V pravém rohu bliká světélko a v menu si můžete vybrat mezi mnoha barvami, aby nemohlo nastat faux pas, kdy byste měli modrou košili a telefon blikal třeba zeleně.

 
Anténa ... co se dá dělat; na druhém obrázku je viditelná kontrolka

Za týden ji ztratíte

Tři zářezy na čelní ploše skrývají reproduktor, kterým telefon také zvoní. Zatím nebudu nic dalšího prozrazovat. Karta SIM je skryta pod baterií a velmi netypické je, že k telefonu dostanete rovnou dvě baterie: standardní akumulátor a větší, který za cenu dvou set miliampérhodin navíc vytvoří na zádech telefonu menší batůžek. Baterie samozřejmě sedí ve svém uložení jako přibitá. Výdrž? Ačkoli Samsung v technických specifikacích udává velmi nízké hodnoty a předem jsem se už dost strachoval, jak bude vypadat realita, není to vůbec tak hrozné. S menší baterií mi telefon s běžným, spíše mírným voláním, vydržel tři dny. Se silnějším akumulátorem bude výdrž ještě delší, ale konkrétní výsledky nemohu poskytnout.

 


Telefon není stabilní a v otevřeném stavu přepadává
dozadu (to jsme ještě nevyfotili větší baterii).

Samsungu nikdy neodpustím, že systémový konektor chrání vyjímatelnými zátkami. To si pište, že mrňavou součástku někde brzy ztratíte. Proč není pásek pryže na jedné straně uchycen jako zdířka pro bondovku?

  
Ucpávku systémového konektoru asi ztratíte

Já jsem „in“

U handsfree se chvíli zastavím. Dostanete ji rovnou v balení a je tak neobvyklá, že si zaslouží nejméně jeden odstavec. Bondovka je zkombinována s tkanicí, kterou telefon zavěsíte na krk (k tomu je na hraně mobilu připraven otvor). Kabel handsfree je však neobvykle ukryt v tkanici a vystupuje z ní až kousek pod bradou. Výhodou tohoto řešení je, že celý kablík nevisí vlastní vahou dolů a nevytrhává sluchátko z ucha. V pohotovostním stavu, kdy mobil nosíte na krku, sluchátko „zapíchnete“ do připraveného otvoru ve sponě handsfree, takže neplandá ve větru. Možná to popisuji trochu krkolomně, obrázky ale určitě řeknou vše.

 
Vlevo je vidět místo, kde kablík handsfree vylézá z tkanice.
Sluchátko lze zastrčit do otvoru ve sponě handsfree.

Samsung zjevně doporučuje nosit mobil na krku, proto jsem to musel vyzkoušet. Připadal jsem si jako v kůži vnadami obdařené dámy, jelikož se mi nikdo nedíval do očí a každý sklouzával pohledem kousek dolů, kde se houpal mobil. Stejně je zvláštní, že se u nás tento způsob nošení mobilů ještě nerozšířil. Je velmi praktický.

Jaké jsou pocity s mobilem na krku? Kromě toho, že neustále budíte zájem, snadno si na to zvyknete. Při chůzi napřed trochu vadí poskakující telefon, který naráží do hrudi, a když se předkloníte, mobil následuje gravitaci a po svislici směřuje k jádru Země. Ale opravdu to za chvíli přejde a s mobilem na krku se budete cítit přirozeně.

Témata článku: Samsung, , Nokia 8910, Samsung T100, Sony Ericsson T68i, Pře, Duševní zdraví, Pravé ucho, Sam, Test, Standardní akumulátor, Pýcha, Samsun