Nejmladší operátor ohlásil krátce po sobě dvě významné a pozitivní zprávy: mohl se pochlubit slušnými finančními výsledky a vzápětí obdržel licenci na 3G. Navíc levně a za dalších výhodných podmínek.
Také Oskar už má licenci na vysokorychlostní mobilní datovou síť označovanou jako 3G či přesnější technickou zkratkou UMTS („Universal Mobile Telecommunications System“). Není překvapivé, že Oskar tuto licenci od státu získal. Nebylo možné mu ji samozřejmě upřít, zajímavé jsou ale další podmínky. Především za ni Oskar zaplatí poměrně málo – dvě miliardy korun, zatímco Eurotel pořídil svou licenci za 3,54 miliardy, T-Mobile dokonce za 3,81 miliardy. Bylo to navíc před čtyřmi lety a pokud bychom zkusili částky přepočíst na stálé ceny, stála
stejná licence konkurenty Oskara
dvojnásobek.
Víc nedáme
Ministr informatiky Vladimír Mlynář, zodpovědný i za tento resort, prohlásil, že vláda vycházela z vývoje cen licencí v zahraničí a dále z toho, že „konkurenti Oskaru získali při přípravě služby náskok a spustí je zřejmě dříve“. Je to v podstatě pravda. Ceny licencí „za nákup vzduchu“ z dávných nesmyslně vysokých hodnot postupně klesají a i druhý argument má logiku. Marně ale hledám příčinnou souvislost, proč ten, kdo se prostě postavil dobrovolně do fronty na licenci později, ji měl dostat levněji. Vláda neřekla Oskarovi „ty si smíš zažádat až za tři roky“. Oskar se svobodně podnikatelsky rozhodl dát svým konkurentům náskok – proč by za to měl být nyní odměněn?
Spíše bych řekl, že výsledná cena byla dána vyjednáváním. Oskar nebyl ochoten dát více a pokud by stát chtěl více peněz, operátor by licenci nekoupil.
Zvláštní podmínky
Podmínkou licence je spuštění sítě UMTS v Praze nejpozději 1. 1. 2008; Eurotel a T-Mobile to musí též na území Prahy zrealizovat příští rok. Praha je tam mimochodem taky trochu nejasná. Co je cílem časového limitu? Ukázat, že operátor je schopný technologii nasadit prototypově na malém území, byť hustě osídleném? Nebo že je skutečně schopen službu plošně nasadit?
Časová podmínka tam být neměla – proč také, vždyť to je snad svobodné rozhodnutí operátora, UMTS není veřejná služba, která by „musela být do tehdy a do tehdy“. A pokud se trvá na termínu, tak plošně na území republiky. To, že ČTÚ bude uspokojen, když operátor nasadí službu v roce 2006 v Praze a na zbývajícím území třeba o deset let později, zavání arogancí vůči „tomu nezajímavému zbytku republiky“.
Na 3G je ještě čas
Stále je poněkud sporné, zda UMTS přinese operátorům očekávané zisky. Zatím těžko nalézáme na světě, dokonce i v Asii, která je v 3G hodně napřed, příklad, který by to potvrzoval. Oskar ale znovu ukazuje, že dokáže být tím „třetím, který se směje“. Jeho konkurenti totiž usilovali o to, aby měli licenci co nejdříve. Když tak moc spěchali, připlatili si rychlíkovou přirážku. Načež museli stejně požádat ČTÚ, aby jim povolil pozdější spuštění, a za tento odklad znovu zaplatili. Sice ne přímo finančně, ale tím, že museli splátku za UMTS licence uhradit do konce roku 2004 a nikoli až do roku 2011, jak zněla původní dohoda. (I tím přišli kvůli „ceně peněz“ o stamilióny korun).
To, že Oskar smí přijít s UMTS až v roce 2008 a ne v 2006 jako jeho konkurenti, nemusí být žádná nevýhoda. Příští rok stejně nebude dostatek služeb (náplně, obsahu) pro 3G, takže operátoři to sice spustí, ale nebudou z toho mít mnoho příjmů. Navíc technologie pro 3G se rychle zlevňují a zkvalitňují. Až bude Oskar v roce 2008 nebo o něco dříve uvádět své 3G, pořídí to levněji a možná kvalitněji než jeho konkurenti.
Finanční výsledky
Další zprávou je ohlášení hospodářských výsledků operátora za rok 2004.
Oskar docílil v loňském roce tržeb ve výši 13,4 mld Kč (o rok dříve 10,82 mld, +23,7%). Připsal si 284 tisíc nových zákazníků, i když tento údaj je samozřejmě sporný, protože v součtu mají naši operátoři víc zákazníků než obyvatel ČR včetně nemluvňat. Dle vlastního odhadu se tržní podíl Oskara meziročně zvýšil z 16 % na 17 %.
Oskar docílil též rekordního profitu měřeného ukazatelem „OIBDA“, tj. zisk před odpisy a amortizací. Ten činil 4,1 mld Kč, což je o 47,9 % více než o rok dříve (2,89 mld). I když profitabilita Oskara působí na první pohled skvěle, uvědomme si, že právě odpisy a amortizace činí u operátorů obrovské částky. Jde vlastně o postupné umořování veškerých investic do výstavby sítě. Právě u operátorů jsou investice do infrastruktury hlavními „výrobními náklady“ a nezahrnovat tyto investice (resp. jejich odpisy) do nákladů zkresluje pohled na hospodaření společnosti, i když samozřejmě účetní systém tento pohled povoluje.