Opravdové multimediální počítače klepou na dveře. Všechny funkce, které jste kdy chtěli, se brzy sejdou v jediném zařízení.
Nabízí se analogie se světem počítačů. Přenosné notebooky v posledních letech počtem prodaných kusů předhánějí stolní PC a v domácnostech získávají převahu. Počítačové stanice naproti tomu stále setrvávají na pracovištích a v místech, kde plní svou nezastupitelnou funkci v podobě serverů a výkonnostně náročných strojů. Dostávají se mobilní komunikátory do pozice predátora osobního počítačového trhu a vytlačí postupně vše ostatní, co se nevejde do kapsy?
Ozvěny budoucnosti
Očekává se, že v průběhu následujících dvanácti až osmnácti měsíců předhoní chytré telefony přenosné počítače, alespoň co do počtu prodaných kusů. Mobilní telefony tak učiní poslední krok ve svém evolučním cyklu, kdy se od jednoduchých přístrojů zaměřených na hlasovou komunikaci vyvinuly v multimediální počítače. Pojmy sbližování a slučování můžeme bez nadsázky označit jako Svatý grál samotných výrobců mobilních zařízení, ale také jejich softwarových a hardwarových partnerů a v neposlední řadě i konečných zákazníků a spotřebitelů. Za posledních deset let marketingové rétoriky výrobců jako jsou Nokia, Samsung, Motorola nebo Sony Ericsson, jejichž reklamní slogany slibovaly multimediální počítače ve vaší kapse, můžeme říci, že tato tvrzení už brzy dostanou svou reálnou podobu.
Prezident a generální ředitel společnosti Nokia Olli-Pekka Kallasvuo minulý týden na Světovém mobilním kongresu v Barceloně prohlásil, že „konvergovaná zařízení jsou všude s vámi a vždy připojena“. I když je to hlavně dobře znějící PR větička, v níž si Finové evidentně oblíbili spojení konvergované zařízení, něco pravdy na ní bude. Ostatně Nokia může být spokojena, jen za loňský rok prodala téměř 200 milionů fotomobilů a 146 milionů hudebních telefonů, což mimo jiné z finské společnosti dělá jako vedlejší efekt největšího prodejce fotoaparátů a MP3 přehrávačů na světě. V letošním roce předpovídají analytici Nokie prodej dalších 35 milionů telefonů vybavených GPS, přičemž právě v osobní navigaci spatřují jednu z posledních vymožeností, která zatím nebyla do standardu mobilních zařízení začleněna. Nokia chce ale tuto skutečnost změnit a dokazuje to i čtveřicí nových telefonů, které na kongresu v Barceloně představila.
Forma a funkce
Nigel Clifford, výkonný ředitel společnosti Symbian, poznamenal: „Všechny dříve samostatné přístroje – hudební přehrávač, fotoaparát, GPS – se sloučily do jednoho jediného zařízení, kterým je mobilní telefon. Ty tam jsou časy, kdy mobil uměl jen telefonovat plus pár dalších funkcí.“
Ani společnosti Symbian se nevede špatně, v minulém roce si přístroj se stejnojmenným operačním systémem zakoupilo 188 milionů uživatelů, přičemž jedna třetina byla vybavena navigací GPS. „Mobilní telefony vidíme vyvíjet se do podoby multifunkčních zařízení, které zastupují spotřební elektroniku, přináší multimediální zábavu a profesionální podnikové aplikace“, říká Luisa Pineda ze společnosti Qualcomm vyrábějící procesory do mobilních zařízení.
Slučování je poháněno kombinováním softwaru, služeb a hardwaru. Na konci letošního roku se na nás chystají první telefony obdařené procesorem s taktem 1 GHz, telefony tuto magickou frekvenci pokoří osm let poté, kdy tuto hranici překonal první počítačový procesor AMD Athlon. A bude to gigahertzový procesor právě z dílny Qualcommu s čipovou sadou Snapdragon, který si letos odbude svůj debut v přístrojích od HTC a Samsungu. Tento procesor by měl mimo jiné zvládnout snímky s rozlišením 12 Mpx a video ve vysokém rozlišení 720p, tedy 1280 × 720 bodů. Cílem je prostě přinést mobilní multimediální zařízení bez kompromisů.
Čip sem, čip tam
Více než 90 % mobilních procesorů je dílem britské firmy Arm. Ta je hlavním strůjcem architektury procesorů, které nakonec produkují výrobci polovodičů, jakou jsou Qualcomm nebo Broadcom. Ian Drew z Armu se vyjádřil ve smyslu, že budoucnost mobilních telefonů nyní více než kdy jindy závisí na výkonu procesorů. Výroba stále výkonnějších čipů ale není žádný přímočarý proces. Výsledný přístroj totiž nesmí být moc velký a musí se vejít do kapsy, což dle jeho slov není žádná legrace. Je třeba, aby baterie vydržela dny, ne pouhé hodiny. Když začnete přidávat multimediální funkce jako 3D grafiku, video a hry – jsou dvě cesty jak toho docílit: buď vyrábět výkonnější a výkonnější procesory anebo používat procesory s více jádry, které při nečinnosti nespotřebují tolik energie.
Společnost Arm už tuto svou vizi předvedla v praxi na procesoru Coretex A9, který nabízí sílu čtyř jader na ploše jednoho čipu. Vícejádrová architektura má tu výhodu, že když potřebujete velký výkon procesoru, dostanete ho. A když ne, jádra se vypnou a tím se prodlužuje výdrž baterie. To je samozřejmě výhodné. Nigel Clifford dodává, že budoucí aplikace a vícejádrové procesory půjdou společně ruku v ruce. „Počítačová a internetová budoucnost není u vás doma nebo v kanceláři, je v mobilu.“ Další vymožeností mobilních telefonů bude podle Nigela mobilní hraní vyspělých her. Už dnes jsou 3D akcelerátory součástí celé řady mobilních zařízení, do hry navíc vstupují takoví specialisté v oboru, jako je společnost nVidia.
I mobilní hry ovšem urazily za posledních osm let slušný kus cesty, vždyť dnešní nejvýkonnější přístroje v podání nové Nokie N96 nebo TTDoCoMo 905 (telefon pro japonského operátora) dosahují výkonu přenosného počítače z roku 2000. 3D akcelerátor nVidia APX 2500 si bez problémů poradí s PC hrou Quake 3 z roku 1999 na mobilním telefonu. Díky rozšíření výkonných mobilních přístrojů se očekává rovněž větší zájem vývojářů počítačových her a také rozšíření populárního hraní on-line, tak jak ho známe z osobních počítačů. Kromě odpovídajícího přístroje tak potřebujete už jen jedinou ingredienci – rychlá mobilní data. V této souvislosti pracuje společnost Symbian na technologii nazvané Freeway, která mobilním zařízením umožní nerušený přechod mezi bezdrátovými sítěmi, jako jsou například Wi-Fi, 3G a 4G. V rámci poslední jmenované se v současnosti nejvíce mluví o technologii LTE (Long Term Evolution), která by se měla začít používat už v docela krátkém horizontu tří let.
Mobilní středověk?
Ano, čtete správně. Na západ od našich hranic přemýšlejí a datují v rozměru sítí čtvrté generace. Zatímco u nás nejsou pro drtivou většinu obyvatel dostupné ani sítě generace třetí a výrazného zlepšení se do příchodu zmiňované LTE nejspíš nedočkáme. Druhou stranou mince je samozřejmě cena hardwaru a datových služeb. Ani v této oblasti není u nás situace úplně růžová. Zatímco v jiných zemích, dokonce tam, kde působí stejní operátoři, jsou high-endové multimediální přístroje s podpisem smlouvy na 18 měsíců přidávány ke službám buď úplně zdarma, nebo za symbolickou částku dostupnou všem. U nás zaplatíme se stejnou měsíční útratou nepoměrně vyšší částky. S cenou za datové služby také nepatříme k nejlevnějším rekordmanům, ale zde se možná blýská na lepší časy. Jako reakci na návrh regulace z Evropské komise plánují všichni naši operátoři snížení cen za data, prozatím jen za ta posílaná v zahraničí. Jisté je, že pro tuzemského uživatele jsou tak skutečně využitelné multimediální mobilní počítače stále hudbou budoucnosti. Otázkou je, nakolik vzdálenou.
